Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.3.
Taťána
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<Zpátky Střípky snů a vizí. z kolekce Povídky
Autor: lada34 (Občasný) - publikováno 12.3.2014 (09:02:31)
Pokračování>

    Studený vítr mi žene barevné listí do tváře. Slzy v očích mi brání rozpoznat postavu na konci cesty. Stromy kolem cesty se sklání a větve v korunách se proplétají, čímž zakrývají výhled na nebe. Stezka lesem mi připomíná tunel se světlem na konci. Postupně se stromy rozplétají, objeví se nebe a vítr ustává. Les se změní na pláň a cesta k obzoru se jakoby zvedá do výše a světlo na konci velmi příjemně hřeje a přitahuje mne. Nejdu po této cestě ale sám. Pojednou se na mne někdo otočí a dává mi najevo, že dál nesmím.  Je to zvláštní pocit, být tak blízko. I po návratu, ve mně zůstává neuvěřitelný pocit klidu a smíření.

    Procházím sklepením nějaké starodávné stavby. Je tma, zima a vlhko. Kameny na zemi i stěny jsou pokryté mechem. Pojednou se dostávám na schodiště a stoupám vzhůru za slabým světlem. Čím víc se blížím ke světlu, tím menší je mi zima. Vcházím do chrámu s vysokou kupolí. Na zdech jsou kamenné hlavy býků a dalších zvířat. Uprostřed pod kupolí stojí na podstavci světlovlasá žena. Na sobě má dlouhý bílý šat převázaný v pase stuhou a na hlavě má myrtový věneček.  Dlouhé vlnité vlasy ji sahají až do půlky zad. Pojednou zvedne ruce dlaněmi vzhůru a z dlaní jí začne stoupat až do vrcholku kupole mihotavé namodralé světlo. Kolem stojící padnou na kolena a patrně se modlí. Pokleknu tedy také a v tom mne někdo vezme za rameno a řekne: „Ty nemusíš.“

    Procházím po cestě temným údolím. V dálce na obzoru je vidět světlo. Cesta se rozšiřuje a světlo je jasnější. Kolem mne je mnoho postav s hlavou ukrytou pod bílou kápí. Vede nás velice zvláštní postava ve fraku, hraje na podivnou flétnu, která jakoby jí vycházela přímo z hlavy. Všiml jsem si, že některé postavy jakoby neměly nohy a jen pluly po cestě. Když jsme přišli do míst, kde se cesta zvedá nad obzor, ke mně přistoupí tajemná postava v kápi. Není vidět žádný obličej, jen veliké oči. Řekne mi, že kdo neslyší tu flétnu, nesmí jít dál.

     Procházím starobylým městem se zahradami. Sloupy a branky jsou porostlé růžemi. Uprostřed zahrady stojí mnich s velkou knihou. Ta kniha má dřevěné vyřezávané desky s pečetí. Mnich rozlomí pečeť a otevře knihu. Druhý mnich otočí přesýpací hodiny a začne číst. Nerozumím řeči, kterou mnich hovoří, ale začnou se dít divné věci. Růže uvadnou a spadnou na zem, celá zahrada je suchá a promění se v prach, začnou se rozpadat i sloupy a brány. Vypadávají z nich kameny a zdivo se hroutí. Zmizí voda z potůčků a fontán a z celého města zbudou jen ruiny bez života.  Jeden z mnichů ke mně přistoupí a pověsí mi na krk stuhu s pečetí. Myslím si, že mám pečeť rozlomit, ale mnich mi říká, že ještě nenastal ten správný čas.

    Šel jsem po dost široké cestě mezi obilnými lány. Bylo modré nebe a někde vysoko nad hlavou cvrlikal skřivan. V místě, kde cesta přišla na kraj lesa, byla Boží muka se soškou Madony. Zastavil jsem a prohlížel docela hezky provedenou sošku. Pojednou nastalo úplné ticho. Po cestě přicházel podivný průvod. Skupina zahalených postav, patrně mnichů v šedivých kápích.  Před skupinou mnichů šla postava celá v černém. Docela nepříjemně působil už fakt, že celá skupina se pohybovala úplně bezhlučně. Nebyl slyšet jediný zvuk.  Prošli kolem mne k Božím mukům, jako bych tu vůbec nebyl. Tam se zastavili a poklekli. Pojednou nebe potemnělo a objevila se záře a paprsek zlatavého světla. Mniši položili na paprsek nějaký pohár. Ten se začal vznášet po paprsku a zmizel v mracích. Pak se začal zvedat vítr a nebe zčernalo. Mniši se rozplynuli a zůstal jsem tam sám. Vítr byl silnější a silnější. Začala největší bouře, jakou jsem kdy viděl. Blesk za bleskem a hrom za hromem. Nebe bylo černé a divoké. Vítr začal vytrhávat stromy a netrvalo dlouho a z velkého lesa byla hořící paseka. Zmizelo i pole s obilím a všude kolem mne zbylo jen oraniště a hořící kmeny stromů. Vzduch byl horký a vítr mi přinášel do tváře popel a saze. Snažil jsem se najít nějakou cestu nebo orientační bod, ale krajina kolem byla všude stejná. Spáleniště, popel a prach.



Poznámky k tomuto příspěvku
čtenář Marta - 13.3.2014 > Velice zvláštní vize. Něco chápu, ale u něčeho si nejsem jista. Patrně tě ještě něco důležitého čeká.
<reagovat 
František Vyrut (Stálý) - 14.3.2014 > třetí odstavec připomíná jednu povídku Čepa z jeho trilogie, on tam postavy více konkretizuje, tvá fantazie se rozvíjí, paráda
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 14.3.2014 > František Vyrut> Děkuji moc za zastavení.
<reagovat 
vilma999 (Občasný) - 14.3.2014 >
Doporučil 
<reagovat 
vilma999 (Občasný) - 13.3.2014 > Je to velice zvláštní. Není to povídka ale je to určitě k zamyšlení. Hledám informace u známých a na netu. Překvapilo mne to. Upřimně řečeno teď mi některé povídky začaly dávat smysl.
Body: 5
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 14.3.2014 > vilma999> Děkuji moc za zastavení.
<reagovat 
čtenář Vlasta Platilová - 17.3.2014 > Tvoje povídky čtu ráda, ale o tomhle moc nevím.Působí to dost depresivně.
<reagovat 
Marten (Občasný) - 17.3.2014 > Zvláštní. Něco chápu, ale o něčem si nejsem jist významem.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Zeanddrich E. (Stálý) - 2.4.2014 >

"...

 

."


Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 2.4.2014 > Zeanddrich E.> Díky moc za zastavení.
<reagovat 
sibyla (Občasný) - 16.4.2014 > Ahoj, jako úryvek dobrý. Ale stálo by za to to rozpracovat.
Styl máš dobrý ...
<reagovat 
sibyla (Občasný) - 16.4.2014 >
Body: 5
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 16.4.2014 > sibyla> Děkuji za zastavení. Původně jsem to tak myslel. Ale o tento druh tvorby není moc velký zájem. I u jiných příběhů mi píší lidé, že je to jak pro časopis Vlasta nebo podobné. Však víš.Díky.
<reagovat 
 sibyla (Občasný) - 17.4.2014 > lada34> Láďo, měl bys psát především sám pro sebe, zda z toho máš radost nebo ne. :-)
Každý autor své čtenáře má ...
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 17.4.2014 > sibyla> Ano máš pravdu. Mám něco "divného" rozpracovaného a jsem zvědav jak to dopadne. Díky a hezký den.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + osm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
Zpátky   
0 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 34 35 36 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 (85) 86 87 89 90 91 92 94 95 96 98 100 101 102 104 105 106
107 109
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter