Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.3.
Taťána
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky Temnota v hloubi mé duše. z kolekce Povídky
Autor: lada34 (Občasný) - publikováno 2.2.2013 (13:52:21)
další>

Byl pátek, sice ne třináctého, ale pro mne to byl jeden z nejčernějších dnů v mém životě.  Seděl jsem u otevřeného okna, bylo zhasnuto, jen bledé mihotavé světlo pouličních reklam, spoře osvětlovalo můj, téměř prázdný pokoj. Rozsvítil jsem stolní, možná stoletou lampu s plechovým stínítkem a vytrhl jsem z bloku linkovaný papír formátu A4. Hřbetem ruky jsem jej uhladil a při tom mi zrak padl na neznámou skvrnu na ubruse. „Teď už je to vlastně jedno“, pomyslel jsem si. Zíral jsem tupě na papír a nevěděl jsem jak začít.  Myšlenky mi prolétávaly hlavou jak závodní auta, ale žádná nezanechala ve mně ten pocit, že tohle je ta pravá, která přesně vystihuje, co chci napsat a co cítím. Rozbolela mne hlava tak, že jsem se nemohl soustředit. „Chci odejít s čistou hlavou“, řekl jsem si jen tak pro sebe, zvedl jsem se a šel zapít růžový prášek.  Opřel jsem si hlavu, zavřel jsem oči a začal vzpomínat, jak to všechno vlastně začalo.

     Jaro toho roku bylo studené a ještě v polovině dubna, ležely v místech, kam nemohlo slunce, zbytky špinavého sněhu. Vracel jsem se z noční směny a už jsem se viděl namočený ve vaně. Ani nevím, odkud se vzal, ale najednou se ve světlech mého auta objevila žlutá vesta cyklisty s nápisem „Messenger“. Ozvala se rána, cyklista proletěl vzduchem asi pět metrů a dopadl na obrubník. Sanitka tam byla asi za deset minut a policie za patnáct. A tak jsem přišel o řidičský průkaz na dva roky.  Dva měsíce po té si mě zavolal, vedoucí směny. „Hele chápej to“, vyhrknul na mne místo pozdravu, „ bez papírů tě tu fakt nepotřebuju“. „Neber to osobně, až ti je vrátí, tak klidně přijď.“ Podal mi obálku s firemním logem, poplácal mne po rameni a odešel.  No a byl jsem bez práce.

    Na pracáku seděla starší, přísná blondýna v brýlích, podívala se na mne, ťukla na klávesnici jedním prstem s dlouhým gelovým, pomalovaným nehtem a zakroutila hlavou, že nic nemá. „Zkuste to za měsíc“, řekla směrem do monitoru, pokrčila rameny a spustila okénko.

  A tak začalo obíhání a shánění, ale osud mi prostě nepřál. Jak to tak chodí, musel jsem prodat kameru, pak kolo a nakonec i televizi, ale stále jsem byl bez peněz.

      „Neštěstí nechodí nikdy samo“, říká jedno staré přísloví, a tak se také stalo, že asi před týdnem mi přišla zpráva od Moniky, což byla v té době má velká láska, že si dáme na nějaký čas, volno. Snažil jsem se jí volat, nebo poslat zprávu, ale bylo to marné. Už se neozvala.

A tak tu teď sedím nad dopisem, který bude mým posledním. Napsal jsem asi dvě řádky, ve kterých jsem se všem omluvil a podepsal jsem se co možná nejpečlivěji. Ruka se mi třásla a tak to stejně bylo skoro nečitelné.

Vstal jsem od stolu, pečlivě srovnal pero a přisunul židli. V kuchyni jsem z vyřezávané police sundal mosazný hmoždíř po babičce a fouknutím jsem z něj odstranil prach. Vzal jsem tři plata prášků na spaní značky Silnox, vyloupal jsem tablety do hmoždíře a velice pečlivě, vlastně se zaujetím jsem sledoval, jak se tablety mění na prášek.                                                                        

                            Napustil jsem si sklenici vody, nasypal do ní obsah hmoždíře a pomalu jsem lžící zamíchal. Odložil jsem sklenici na stůl, otevřel prádelník, ve kterém na mne čekala pečlivě vyžehlená košile. Uvázal jsem si kravatu, obul naleštěné polobotky a posadil se na kanape k oknu. Znovu jsem prohlédl celý pokoj. Vše bylo, jak má být. Občanka, posledních pár korun v peněžence a dopis na rozloučenou. Dojít v rozhodnutích až sem, není totiž vůbec jednoduché. Mnoho nocí jsem prochodil, než ve mne uzrálo přesvědčení, že jiná cesta z tohoto životního krachu nevede.

             Z přemýšlení mne vytrhl zvuk, na který jsem ale vůbec nebyl připraven. Zvonek u vchodových dveří neúnavě vyzváněl a ozvalo se i bušení na dveře. Pomalu a s nelibostí jsem vstal a šoural se do předsíně. „ Už jdu“, zahalekal jsem, protože bušení neustávalo. Otevřel jsem dveře a nezmohl se na slovo. V nich stála Monika, promočená, třesoucí se, jako by se nikdy nic nestalo, podívala se na mne a řekla jen, „to mne ani nepozveš dál?“. Nečekala, až odpovím, rozrazila dveře a vešla do bytu.

        Vzala do ruky vytrženou stránku z linkovaného sešitu, podívala se na mne, pak znova na můj dopis. Přistoupila ke mně a bez jediného slova mi ubalila takovou facku, jakou dokáže dát jen opravdu nasraný chlap. Byla mi hanba, kterou nedovedu ani popsat. Pak mi vysvětlila, že to neměl být rozchod, že dělala přijímačky na školu a potřebovala mít čas na učení. V momentě, kdy mi chtěla volat, tak já už zase neměl telefon. A hlavně mi sehnala práci. Byla to jen brigáda v tiskárně u lisu na papír, ale alespoň něco. Vysvětlování nám trvalo hodinu a došlo i na milování. Zůstala u mne až do rána a pro mne tím začal nový život. Když dokončila školu, tak jsme se vzali a brzo budeme mít rodinu. Já dnes pracuji opět jako řidič u zásilkové služby. Život se mi změnil k nepoznání, ale v hloubi duše, zastrčená v úplně nejzazším regálu ta vzpomínka stejně stále je.

     

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Čtenář - 2.2.2013 > Téměř ze života.
<reagovat 
jaxxana (Občasný) - 2.2.2013 > nemám prostě slov !
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 2.2.2013 > jaxxana> Děkuji moc. I za body u fotografie dřevoví. Hezký víkend.
<reagovat 
vilma999 (Občasný) - 2.2.2013 > Opět úžasné.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Zazo (Občasný) - 2.2.2013 > dost deprimující..to já nemusím...život je o něčem jiném, já vím, lehce se to řekne...tak jo...
Body: 5
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 2.2.2013 > Zazo> Bohužel znám ve svém okolí dva případy, nebo spíš pokusy o sebevraždu. Přiznám se, že bych to také nechtěl prožít, ale asi jme se ještě nedostali do takové krize.Jinak díky.
<reagovat 
sadaf (Občasný) - 2.2.2013 > No... uvažoval jsem několikrát stejně, ale vždycky jsem tu facku dostal včas...zatím...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
Čtenář - 2.2.2013 > taky je rozdíl mezi myšlenkou a pokusem
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 2.2.2013 > čtenář> Máte pravdu. Nechtěl bych se dostat ani k té myšlence.
<reagovat 
Čtenář - 3.2.2013 > dal jsem poslední odstavec. naprosto mě rozeštíplo "došlo i na milování". ale naštěstí se vše v dobré obrátilo, "vzali jsme se a čekáme rodinu". za oknem mínus tři a já mám k snídani koblihu.
<reagovat 
splaf (Občasný) - 3.2.2013 > Nelze jednoznačně odsoudit to, co jsme sami nepoznali...ale tady to dopadlo zaplaťpánbůh dobře....
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
SDRNEF (Občasný) - 3.2.2013 > nemám slov a vlastně ani odvahu tady popsat můj podobný příběh...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
sibyla (Občasný) - 4.2.2013 > Dobrý...
No já toto zažila, loni bohužel si vzala život moje dobrá kamarádka..:-(
Ale řešení to není...vždy je východisko.
Body: 5
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 4.2.2013 > sibyla> Děkuji za názor a hodnocení. Hezký den.
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 4.2.2013 > sibyla> Děkuji za názor a hodnocení. Hezký den.
<reagovat 
čtenář MonikaS - 5.2.2013 > Smutné, ale dobře napsané.
<reagovat 
čtenář PAMPA - 5.2.2013 > Jako sibila. Dobře napsané.
<reagovat 
EmptyRoom (Občasný) - 6.2.2013 > DOPORUČUJI :)
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
EmptyRoom (Občasný) - 6.2.2013 > DOPORUČUJI :)
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 6.2.2013 > EmptyRoom> Díky za bodíky. Mnoho lidí nemá tohla téma zrovna v lásce. Možná že by se o tom mělo víc mluvit.
<reagovat 
 sibyla (Občasný) - 6.2.2013 > lada34> Asi ano, já toto zažila osobně jak jsem psala u blízké kamarádky...je to hodně smutné...jí spáchal před dvěma lety sebevraždu její jediný syn a ona už nemohla dál... tak to udělala loni taky...já s tím tedy nesouhlasím...ona byla moc fajn...no ale soudit nechci...v mém srdci bude již navždy. :-)
<reagovat 
 EmptyRoom (Občasný) - 6.2.2013 > lada34> ... já na toto téma narazil tady ve svém mikro-povídání ... ( ale to víš )
<reagovat 
František Vyrut (Stálý) - 6.2.2013 > ahoj láďo, ten popis jako katovská sekyra, další majstrštyk.Gratuluji.Zdraví Franta
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
jaši2 (Občasný) - 7.2.2013 > Ano, malo by sa o tom hovorit. Inak na vodicov cihaju potencialne hrozby zy kazdym rohom. To nam cyklistom sa takmer nic nemoze stat.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
srnka_uprchlice (Občasný) - 8.2.2013 >
Doporučil 
<reagovat 
srnka_uprchlice (Občasný) - 8.2.2013 >
Body: 5
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 8.2.2013 > srnka_uprchlice> Děkuji moc za body.
<reagovat 
P.V.Ctihodný (Občasný) - 8.2.2013 > Občas to sklouzne do klišé, ale jinak napsáno čtivě.(No jo,vyhazov... taky jsem to jednou zažil...nepříjemné!)
Body: 4
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 8.2.2013 > P.V.Ctihodný> Dost těžko se o tom i píše. Děkuji.
<reagovat 
PetrSuk-Zbraslavský (Občasný) - 13.2.2013 > doprčíc, to je fakt síla... i přes, nebo právě pro ten závěr... a chápu ty pohnutky, a to dost dobře...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
PetrSuk-Zbraslavský (Občasný) - 13.2.2013 >
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 14.2.2013 > PetrSuk-Zbraslavský> Diky moc. Je to ale ze zivota. Zadne scifi.
<reagovat 
Marten (Občasný) - 25.3.2013 > Tak to je tedy síla. Jo život se s náma nepáře.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
benkroft (Občasný) - 3.5.2013 > dal jsem na doporučení ve zprávě a je to vskutku povedené
Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 3.5.2013 > benkroft> Dekuji moc. Byl to kdysi muj kamarad, ale je to jiz nekolik lat co jsme se nevideli.
<reagovat 
 benkroft (Občasný) - 4.5.2013 > lada34> možná by stálo za to zjistit, co právě dělá (?!)
<reagovat 
Smutná blecha (Občasný) - 10.10.2013 > Povídku jsem také četla na základě doporučení. Skutečně jako ze života, jen v životě to většinou bohužel nekončí tím šťastným koncem :-(
Napsáno suprově. Příběh fascinující.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Občasný) - 11.10.2013 > Smutná blecha> Díky moc za zastavení. Docela by mne zajímalo kdo to doporučil. Je to podle skutečné události. Před mnoha lety jsem chodil na souběžák do tiskárny Naše Vojsko v Ruzyni. Dnes je už tiskárna zrušená. Dělal jsem právě pomocné práce u lisu na papír, kde jsem toho člověka poznal. Díky moc.
<reagovat 
 Smutná blecha (Občasný) - 11.10.2013 > lada34> http://www.totem.cz/enda.php?fBShowOpi=1&a=315765, v komentáři doporučila vilma999

Měj se, Blecha
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
zpátky   
0 0 0 1 2 3 4 (5) 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 34 35 36 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 89 90 91 92 94 95 96 98 100 101 102 104 105 106
107 109
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter