Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 18.4.
Valérie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky Koleje. z kolekce Povídky
Autor: lada34 (Stálý) - publikováno 2.5.2013 (17:08:07)
další>

      Stál jsem na kolejích a díval se na vzdálený obzor. Ocelové linky ho protínaly v nekonečnu. Pomalu jsem kráčel po starých dřevěných pražcích a vdechoval vůni špatně spáleného uhlí a karbolky z pražců. Bylo úplné ticho, jen někde poblíž se ozval cvrček. Setřel jsem si pot s čela a podíval na hodinky. „Třináct dvacet, zrychlený vlak směr Chomutov,“ řekl jsem si sám pro sebe a sešel s trati. Trvalo to snad jen dvě minuty a pravidelný klapot kol a nezaměnitelný zvuk motoráku se mi ozval v zádech. 

     Když mne vlak míjel, dvakrát zahoukal a z okénka strojvůdce vykoukla ježatá hlava Franty Vápeníka. Pokynul mi rukou a zmizel v útrobách ocelového oře. Ušel jsem asi kilometr a půl. Vzduch byl horký a slunce pálilo. Pomalu jsem procházel po trati a pojednou se přede mnou objevila postava.  Myslel jsem si, že mám halucinace, protože jsem ji neviděl přicházet. Promnul jsem si oči, ale postava stále stála na svém místě. Přišel jsem blíž a zjistil, že je to žena celá v bílém. „Co dělá tady na trati?“, napadlo mne. Všiml jsem si, že rukou ukazuje na levou kolej a výraz v obličeji měla opravdu vážný. Zrychlil jsem, ale když jsem se přiblížil tak na patnáct nebo dvacet metrů, tak se rozplynula. Nejdříve jsem se lekl, ale pak jsem doběhl na místo, kde před tím stála. Na levé koleji, v místě kam ukazovala, chyběly dvě spojky a od sváru se táhla trhlina. Rozbušilo se mi srdce. Zmatek v mé hlavě připomínal výbuch sopky. Podíval jsem se na hodinky. „Další vlak jede až za patnáct minut a je to jen motorák. Na nádraží to už nestihnu, tak mu poběžím naproti, snad zastaví,“ uvažoval jsem nahlas.

 Otočil jsem se, přes koleje jsem položil blůzu od montérek a snažil jsem se běžet naproti motoráku. Po padesátce to ovšem už není vůbec jednoduché. Uběhl jsem asi sto metrů a musel zastavit, protože jsem nemohl popadnout dech. „Musíš, musíš,“ ozývalo se v mé hlavě a tak jsem znovu zrychlil. Těch deset minut bylo nekonečných.  Stoupl jsem si doprostřed kolejí a vyhlížel přijíždějící vlak. Pomalu jsem šel po trati, pálení na hrudi povolilo a znova jsem se mohl nadechnout. Hučelo mi v hlavě, ale stále jsem šel. Konečně se v dálce objevil motorák. Stál jsem a mával rukama, aby mne zahlédl. Začal houkat, ale já stále stál uprostřed kolejí. Znovu a znovu houkal, ale nezpomaloval.  Bylo mi zle a nemohl jsem se soustředit. Odhadnout vzdálenost se mi nedařilo, protože jsem měl oči plné slz a tak jsem stále stál a mával rukama. Konečně se ozvalo skřípění brzd. Když se vlak přiblížil tak na třicet metrů, strojvůdce mne poznal a krátce houknul. Skřípání brzd neustávalo a tak jsem sešel z kolejí.  Strojvůdce Petr Mlejnek, již koukal z okénka. „ Je tam trhlina a chybí spojky,“ stačil jsem mu ještě říci, než jsem omdlel.

         Probudil jsem se v nemocnici.  U mé postele stála sestra a dva lékaři a o něčem se bavili. Když odešli, zeptal jsem se setry, co se stalo. „ Ležte v klidu a nemluvte, byl to infarkt, ale teď už jste mimo nebezpečí“.  Znovu jsem usnul. Zdálo se mi o té podivné postavě na kolejích. Pokývala hlavou, usmála se a znovu mi zmizela.

    Domů mne propustili asi čtyři týdny.  Kamarádi z práce mne hned přišli navštívit. Vyprávěli, jak Petr Mlejnek vysílačkou zavolal na nádraží, že zastavili všechny vlaky a zavolali sanitku. Museli mne nést víc jak dvě stě metrů k sanitce. Byl jsem hrdina.  Soudruh náměstek mi slavnostně předal hodinky s věnováním a čestný diplom.

Stále jsem ovšem musel přemýšlet, jak to bylo s tou postavou na trati, ale nevěděl jsem komu to říci, aby se mi nesmáli. Úplně náhodou jsem při kontrole v nemocnici potkal starého Horáčka, který sloužil na dráze od války. Sám se ke mně hlásil. „Tak co mladej, slyšel jsem, že jsi hrdina.“ „ Ani moc né,“ odpověděl jsem, protože mi to mladej připadalo dost divné. Zeptal jsem se tedy přímo: „ A neslyšel jste někdy, o nějaké ženské na trati?“ Horáček se začal usmívat.

„Tak takhle to bylo.“ „ Jo takhle. To ona mne upozornila na tu prasklou kolej“. „Jmenovala se Alžběta Vránová,“ začal vyprávět, ,,byla to manželka tehdejšího přednosty stanice. V posledních dnech války, když němci ustupovali, utíkala k poslední výhybce a chtěla vlak poslat do lomu. Bohužel to němci uviděli a zastřelili jí“. Odmlčel se, zapálil si cigaretu a dodal: „ Několik let po válce se tu a tam ukázala, ale co vím tak posledních dvacet let ji nikdo neviděl. Zvláštní.“ Pokýval hlavou, pozdravil a odešel.

 



Poznámky k tomuto příspěvku
lada34 (Stálý) - 2.5.2013 > Je to skutečný příběh, někdy kolem roku 1970. Já ho slyšel vyprávět asi kolem roku 2000. Děkuji moc.
<reagovat 
jaši2 (Občasný) - 2.5.2013 > Ty pises, ze skutocne pribehy. citala som aj uveritelnejsie. a fascinuje ma to. lebo cast mna chce pripustit a druha ani za svet.
je to fikcia?
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 2.5.2013 > jaši2> 

Ještě pro info. Podívej se na tohle.

http://www.videoworldonline.eu/video/89rJUcavuF8/prima-tv-krimi-plus-duch-na-silnici.html

Ahoj.


<reagovat 
jaši2 (Občasný) - 2.5.2013 > niesom si ista, ale i ja som mozno videla. este chcem vyzpovedat par ludi, lebo to mohol byt len cudny clovek.
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 2.5.2013 > jaši2> V posledních několika letech, jsem podobných příhod, v televizi zaznamenal několik. Je to zvláštní, ale vždy u nějakého neštěstí. Já věřím, že něco mezi nebem a zemí je. Možná že je ale dobře, že o tom moc nevíme. I přímo u známé učitelky se stalo, že když jí zemřel otec, tak se objevil u ní doma, s tím že se přišel rozloučit. Byla z toho docela v šoku, protože na takové věci nevěří. Tak nevím. Už o tom psát nebudu, protože negativních ohlasů je hodně. Přeji krásný den a doufám, že jsem tímto příběhem neztratil asi jediného příznivce. Ahoj.
<reagovat 
sartre2 (Stálý) - 2.5.2013 > Líbí se mi to Láďo..Ano, to co nemůžeme pojmenovat, ale víme, že je, se objevuje ve tvých povídkách..vnímání vyššího vědomí je asi někdy lepší "utopit" ve slastném nevědomí..:-)a možná že ti, co "vidí"..nesmí ovlivňovat..stejně by jim málokdo věřil..:-)..proto přicházejí na pomoc duše zesnulých..obecně se míchá strach se zvědavostí..;-)
Body: 5
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 3.5.2013 > sartre2> Děkuji moc. Mylím že by jsme neměli zavrhovat vše co se nedá změřit nebo zvážit a připustit, že něco mezi nebem a zemí prostě je.
<reagovat 
jaši2 (Občasný) - 3.5.2013 > som rada, ze sa to tu ojbjavilo.
aj ja viem, ze su veci medzi nebom a zemou.
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 3.5.2013 > jaši2> Děkuji a přeji hezký den.
<reagovat 
sibyla (Občasný) - 3.5.2013 > :-)) Samozřejmě, že je to pravdivý příběh...a děje se to asi často...sama duchy vnímám...:-) Pro mě je to tak trochu už "normálka", vnímám tedy plno věcí nejen duchy...
Doporučil 
<reagovat 
sibyla (Občasný) - 3.5.2013 >
<reagovat 
Mima (Občasný) - 3.5.2013 >

...nevidím důvod, proč bys neměl pokračovat v psaní příběhů na toto téma...Já osobně dávno a jednoznačně věřím v podobné události, a negativních komentářů, které zmiňuješ, je podle mne zde minimum...Poslední dobou se nevyjadřuji k Tvým příspěvkům vůbec, důvodem je to, že mi trochu neodbytně něco na nich vadí. Asi je to styl "pouhého" popisování, i když čtivý, s určením prostředí, časových údajů, s dialogy,srozumitelný, nekomplikovaný, gradující v pointu. Ale schází mi větší vklad autora samotného, možná použitím originálnějších výrazových prostředků , více nezaužívaných slovních spojení a výraziva neotřelejšího celkově...Nevím, jak bude tato má náhlá připomínka pochopena, doufám, že bez nelibosti, jen jsem chtěla zmínit, že povídku dělá příběh plus způsob jeho podání. Nechtěla jsem kazit průměr hodnocení, a také jsem dlouho váhala, zda se vůbec mám nějak vyjadřovat vzhledem k všeobecné shodě těch, kteří tu hodnotí opakovaně pouze kladně, a že bude považovano za nějaký můj rozmar, když se budu občas "o bod dolů" lišit ve svém názoru.....Protože tuším, že "zásob" je ještě dost, a bylo by škoda je se čtenářem nesdílet. Také se ale předpokládá, že autor samozřejmě usiluje o to, aby byl čím dál lepší. Takže tak, doufám, že se nezlobíš....

 

(Např. "útroby ocelového oře", "vzdálený obzor", "klapot kol"...), to jen tak v rychlosti konkrétně u této povídky...., případně se později vrátím k předešlým, pokud se bude zdát tento komentář ne dost přesvědčivým, a bude-li zájem se jím vůbec nějak zabývat...., je to jen můj , trochu odlišný "náhled"...

 


Body: 4
Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 3.5.2013 > Mima> 

Samozřejmě moc děkuji a přeji hezký den.

Problém je také trochu v tom, že se bojím psát delší věci, protože lidi nechtějí dlouhé věci číst. U některé povídky mi někdo napsal, že zbytečně popisuji podrobnosti, které nejsou důležité. No ještě se ozvu a děkuji.
<reagovat 
 Mima (Občasný) - 3.5.2013 > lada34> 

...pravda, rozsáhlost textu může odradit, tady Čas s novými příspěvky jen sviští..., což je dobře... Ale nedá se to všechno kontinuálně číst, pokud má člověk ještě jiný program, než Totem....S tím obohaceným slovníkem popis nedůležitých podrobností někdy ani nesouvisí, jde prostě jen o náhradu stávajících seskupení písmenek zajímavějšími, děj a okolnosti lze často vyjádřit o dost  

úspornější formulací, výstižněji, zhuštěně, sevřeněji...A lépe je "škrtat" nedůležité autorem, než redaktorem..., opravy gramatických chyb korektorem škodu nenadělají....Přeju zdar a hlavně stálou radost ze psaní !!!......, jen tiše závidím....

 

 


<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 3.5.2013 > Mima> Díky moc a hezký večer.
<reagovat 
Marten (Občasný) - 3.5.2013 > Líbí i když jsem také žádného ducha ještě neviděl.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
sadaf (Občasný) - 5.5.2013 > ...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
sibyla (Občasný) - 3.5.2013 > No ti co vidí ovlivňovat nesmí... i když takto se to říci nedá, je to vždy na každém co se rozhodne říci a co ne. Nicméně jít proti Božímu řádu se nemá...já tedy většinou co vím a vidím...říkám :-).
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 3.5.2013 > sibyla> Dekuji moc. Vazim si vaseho hodnoceni. Ja sam je nevidim dokud neni situace vypjata. Kdyz zemrel muj otec, tak jsem jej potkal v nemocnici na schodech. Ale tim si musi kazdy projit sam.
<reagovat 
 sibyla (Občasný) - 6.5.2013 > lada34> Já duchy nevidím, ale vnímám a cítím je. Každý má jinou schopnost, takže já třeba nevidím obrys, ale vnímám... což je nakonec jedno. A vnímám i jiné věci.
<reagovat 
František Vyrut (Stálý) - 3.5.2013 > zvláště napětí v odstavci s během
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 3.5.2013 > František Vyrut> Dekuji za zastaveni. V posledni dobe mam dost negativnich poznamek. Zvlaste k tomu nestesti v dole. Vim ze pisi same divne veci, ale mne tohle tema bavi. Asi bych dokazal napsat nejaky sladak ve stilu Steelove, ale zivot je vic o necem jinem. Dekuji za hodnoceni.
<reagovat 
 sibyla (Občasný) - 6.5.2013 > lada34> Piš, já myslím, že píšeš hodně dobře a umíš věci dobře popsat. Negativních poznámek si nevšímej...ono nikdo se nezalíbí všem. :-)) Tak se tím nenech odradit. Co píšeš je život...:-)
<reagovat 
 František Vyrut (Stálý) - 6.5.2013 > lada34> 

ahoj láďo, výběr je tvoje záležitost, mně se tvá díla líbí, palce drží Franta


<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 6.5.2013 > František Vyrut> Děkuji moc.
<reagovat 
EmptyRoom (Občasný) - 7.5.2013 > koleje v sobě mají takovou zvláštní touhu po odchodech ...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 7.5.2013 > EmptyRoom> Dekuji moc.
<reagovat 
vilma999 (Občasný) - 7.5.2013 > Moc dobře napsané.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
pomerančová (Občasný,Redaktor) - 20.5.2013 > Napsané zručně, dobře se čte, vyprávět prostě umíš.
Líbí se mi i ten suchý, jakoby popisný styl, odpovídá mým představám o tom, jak v realitě ten příběh někomu vypráví.

K tématu: jsou věci mezi nebem a zemí...
ne všechno je měřitelné, spočitatelné, vědecky prozkoumatelné... nevídám duchy, snad jen jednou dvakrát... ale vnímám silnou pozitivní nebo negativní energii míst, cítím sílu stromů... občas. A několikrát už se mi stalo, že díky předtuše jsem se vyhnula nebezpečné situaci...

Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 21.5.2013 > pomerančová> Děkuji moc nejen za bodíky. Já osobně duchy nevidím, ale znám několik málo lidí co ano. Stále jsou ale lidé, kteří na takové věci nevěří a pro ně je tento příběh prostě pohádka. Sám jsem zažil předtuchu a tak vím o čem píšete. Ptoto se také těmto věcem nebráním a přijímám je. Přeji vám krásný den a ještě jednou děkuji.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + pět ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý)  
 
 
zpátky   
0 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 (31) 32 34 35 36 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 89 90 91 92 94 95 96 98 100 101 102 104 105 106
107 109
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter