|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
"Duchovní odkaz Otce Pia
Sami mystikové neradi hovoří o svých zážitcích, protože si jsou vědomi, že mají slovy popsat nepopsatelné. Proto se často uchylují jako evangelia k podobenstvím. Otec Pio své slavné dopisy adresoval svým duchovním vůdcům. Proto na laika bez zkušeností s meditacemi kladou mimořádně vysoké nároky a poctivé úsilí. „Jsme obdarováváni, ale tento dar vždy přesahuje naše schopnosti přijímat.” (s. 6)
Platí-li, že překlad nikdy nemůže nahradit originální znění, pro překlad duchov-ních či mystických textů to platí dvojnásob. Navíc světec z Gargana používá starobylý styl, běžný v 19. století a používá termínů z nářečí, které modernímu Italovi jsou těžko srozumitelné.
Na první pohled zaujme Piův odstup, i co nejobjektivnější popis mystických stavů. Hovoří-li o vtěleném SLOVU, používá jména JEŽÍŠ bez christologických titulů či přívlastků. Zatímco teologové v jeho době s oblibou používali plurál, on nedokáže hovořit o Ježíšovi jinak než ve 3. osobě jednotného čísla. Můžeme rozeznat dvě roviny: pokud světec líčí vlastní nitro a duchovní stav, je úzkostlivý, až nejistý. Kdykoli je ujištěn o přítomnosti Boží ve vlastním nitru, jeví se pevný, klidný, jistý. Má jistotu, že „duchovní život je čímsi na výsost intimním, který nutno chránit před znesvěcením”.
Sv. František z Assisi měl to štěstí, že jeho hlavním vykladačem se stal jiný světec, teolog Bonaventura z Bagnoregia. Bohužel Otec Pio dosud vykladače srovnatelného formátu nenašel. O jeho stigmatech tak vychází záplava průměrné a podprůměrné literatury.
O světci z Gargana a jeho významu pro obrodu církve se dlouze hovořilo v letech 1962 - 65 během příprav na II. vatikánský koncil. Kanonizační proces přinesl důkazy, že Otec Pio se stává symbolem znovuobjevení smyslu křesťanského života. Světec zesnul krátce po skončení II. vatikánského koncilu. Narodil se r. 1887 a stigmata obdržel, když mu bylo 31 let. V oné době byl knězem 8 let. Hábit bratří kapucínů oblékl počátkem r. 1903, kdy byl přijat do neviditelného domu v Morcone. Po roce složil první sliby poslušnosti, čistoty a chudoby. Po roce složil věčné řeholní sliby a stal se tak bratrem Řádu menších bratrů kapucínů.
Extatický zážitek z 20. září 1918 Otec Pio líčí v listu svému duchovnímu vůdci provinciálovi Benediktovi da San Marco, který si vyžádal co nejvěrnější popis průběhu stigmatizace. Po mši upadl do stavu hlubokého pokoje a ticha. Pak spatřil tajuplnou bytost, které krvácely ruce, nohy a bok. „Cítil jsem, že umírám... Ale Pán podepřel mé srdce... Pohled na onu bytost se vytratil a já si povšimnul, že mé ruce, nohy a bok byly proraženy a že z nich kanula krev.” V nitru slyšel hučení vodopádu, který neustále vyvrhoval krev. Bál se, že zemře na vykrvácení. Své utrpení chápe jako trest, protože „jsem bohužel Ježíše znechutil svými nesčetnými hříchy”. Zde jsme svědky nesmírného přehánění, které je v katolické hagiografii časté. Tento postoj pramení ze zdůrazňování vlastní slabosti a nicotnosti ve srovnání s Božím majestátem.
K zklidnění dochází v dopise XXII. „Ježíš mi odpověděl následujícím způso-bem,” kde světec vyjadřuje svůj podiv nad tím, že Ježíš vyslyšel jeho přímluvy i za osoby, které dokonce ani neznal.
K reprodukci listů stigmatizovaného světce Pia z kritického čtyřsvazkového vydání pro kněze dal souhlas Otec Gerard di Flumerimo. Tím otevřel zbožným věřícím bez rozdílu vyznání přístup ke skutečnému pokladu křesťanské spirituality.
Boris Merhaut
dr. Boris Merhaut, 2005, Brno; ... -
Duchovní odkaz Otce Pia 1. Tajemství stigmat Otce Pia. Uspořádal Gianluig Pasquale. Překlad a předmluva Ctirad Václav Pospíšil. Praha, Nakladatelství PAULINK 2003. 120 stran. 129,- Kč.
- Zájemcům poskytnu na autora kontakt; -Zeanddrich E.
."
|
|
|
