"Co je Charta Oecumenica?

Název dokumentu odkazuje k jiným chartám (např. Charta lidských práv). V rámci sociologického pluralismu je Charta Oecumenica devízou křesťanské víry, která dává svobodu pro navazování vztahů s lidmi různých filosofií, náboženství, světonázorů, národností i barev pleti. Výchozí situací Charty je situace rozděleného křesťanstva s úsilím o vzájemné (ekumenické) přiblížení a spolupráci. Obsahem Charty není snaha zjišťovat rozdíly v křesťanské nauce a praxi rozdělených církví, kdy opak vyplývá z některých dialogů teologických. Pro informovanost širší veřejnosti, nejen křesťanské - je třeba uvést, že Charta nemá „dogmatický“ charakter. To platí zejména o pojmu jednoty církví křesťanů. Konstatuje se jen imperativ hledání duchovní jednoty vyplývající z učení Ježíše Krista a působení Ducha, který Pán svému lidu zaslíbil, leč je mnohdy opomíjen a zasunut v domněnce možného znesvěcování.

Charta navrhuje ekumenické minimum - společně hlásat evangelium lidství, vzájemně si vyjít vstříc ve snaze zmírnit roztržky, a konflikty - společně jednat, kde je to jen možno, společně se modlit, pokračovat v dialogu, společně nést odpovědnost za procesy v Evropě, smiřovat národy a kultury, prohlubovat společenství se „starším bratrem“ židovstvím a jinými náboženstvími. Výzva Charty se obrací nejen k představitelům jednotlivých církví, leč ke všem členům křesťanských sborů, k lidu Božímu. Dobrovolný podpis českých církví pod Ekumenickou chartu, k němuž došlo v lednu t. r. nečiní zúčastněným žádnou újmu. Naopak, nabízí jim řadu inspirací ke krokům ekumenické vstřícnosti natolik, aby křesťanství v současném světě nepřipomínalo loď, která se těžko pohybuje v kalných vodách, místo aby nastavila kurs odvahy - prosvětlovat svět evangeliem Boží spravedlnosti, moudrosti a pravdy, jejíž živým nástrojem by současní křesťané se měli stávat a dosvědčovat Kristovo spásné poselství o bezmoci pekla, smrti a hříchu. V závěru neopomiňme závažné konstatování tom, že častá zneužívání víry a církve v dějinách pro politické zájmy těžce poškodily věrohodnost křesťanského svědectví.

prof. Miluše Šubartová, Brno, 2007

(( ... -autorka dává své texty -včetně tohoto -většinou "volně k dispozici", nepřeje si však, aby případné citáty či úryvky byly nevhodně "vytrhovány" z kontextu -jsem tedy autorkou pověřen posoudit možnost-"vhodnost" použití pouze takového úryvku, apod.; -kontakt na autorku v připadě zajmu zprostředkuji";. -Zeanddrich E. ))

."