Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pondělí 6.7.
mistr Jan Hus
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<předchozí v kolekci Všetečné okamžiky z kolekce Jindřišské povídky
Autor: Martin (Stálý,Redaktor) - publikováno 30.11.2005 (10:12:19)
další v kolekci>

Všetečné okamžiky

 

„Tak vezmeš si to sako, nebo ho na Tě mám navlíct sama?“ ozval se křik z jedněch dveří.

 „Já už jsem!“ na to z těch druhých dveří táta.

„A fakt tam musím?“ zahulákal jsem směrem k předsíni.

„Musíš, heleď, nedělej vostudu, seš mladej a co bdue, o tom si vy mladý sami rozhodnete!“

A tak mne navlékli do saka, abych šel ke svým prvním volbám.

Volební místnost byla naštěstí jen pár metrů od našeho domu a také byla naštěstí prosincová zima vhodná na dlouhý kabát. To je dobře, protože v tom černým mundůru mne někde potkat – to bych asi dodejchal – ono stačí, že musím jak starej blbec jít teď k těm volbám. Pod kabát se všechno skryje, škola s volební místností je odtud kousek, vhodím lístek do schránky a fr domů. Už celý týden mi doma předhazujou, koho volit a koho ne – vidí to zase složitě. Vytáhnu prostě náhodně některý z těch lístků, stejně tam nikoho neznám, vhodím jej do obálky a mizím, ať je ta paráda rychle za mnou.

„V čem to chceš jít? Vždyť jsi jak hadrák!“ vyvalil táta oči na můj kabát.

„No v kabátě, to se taky nesmí?“

„Tomuhle říkáš kabát? To už si rovnou vezmi našeho psa a běž s ním před školu žebrat!“

Kabát jsem si prosadil a tak jsme v takovéto rozhádané náladě klusali před školu.

„Máš občanku?“

„Jo“, ohlédl jsem se několikrát rozzuřeně kolem sebe.

„No, ptám se jen, jestli máš občanku...a dobrý den, paní Němečková! Tak co, taky k volbám?“

Mě snad raní. Zrovna Němečkovou potkat, drbnu jednu uvdákanou, to mě už rovnou v tomhle mohla natočit televize.

„A Martine, copak, ty jdeš už také k volbám?“

„Jo, paní Němečková, jdu k volbám“.

„No ty seš už velkej kluk a rozumnej, to představ si, že já tu naší holku k volbám nedostala! To je doba, Ti mladí se dneska o nic nestarají. Pořád jen natahujou ruku – mami dej, táto pomoz..“

„Ale on náš Martínek taky nechtěl, viď?“ podrbal mne táta po hlavě po čechuli, neboť ví, že to nemám rád.

V duchu jsem si pomyslel „ty vole, že jsi vůbec do ničeho takovýho lez“ a navenek jsem jen zabručel.

Schody ke škole klouzaly, jak byly namrzlé – paní Němečková mne poprosila, abych ji vzal pod rameno a podržel. Za to jsem si vysloužil několik pochval o jaré mužské síle a tak jsme došli až k té naší české vlajce.

A jeje, kdo to nesedí ve volební komisi! Politika, zkurvená politika, no, to je zlej sen – dva lidi z naší ulice a třídní! Poctivě jsem se tedy podepsal, ukázal občanku, počkal si, až mi ji vrátí i s volebními lístky a zmizel za plentu.

„Jen jeden do obálky, nezapomeňte!“ zvolala za mnou třídní, jak za cizím.

Jasně...vytáhni lístek..to je jedno jakej, prostě ňákej, teďka pěkně do obálky s ním  - mám ji zalepit? To je jedno, asi jo, tedy naslinit, zalepit a tamhle je urna. Cestou k urně jsem koukal do země, vhodil do ní lístek...a doprdele! Za plentou jsem si na stolku nechal občanku. Vrátil jsem se tedy a nebyla tam. Já jsem ji snad...to snad není možný...prohledal jsem všechny kapsy a občanka nikde. Musel jsem ji vhodit do té obálky k hlasovacímu lístku...

„Co hledáte?“ zeptala se mne paní z komise ve květovaných šatech, kterou jsem neznal.

„Prosím, spadla mi tam občanka, mohli byste mi ji vyndat ven?“ ukázal jsem na urnu.

Nejen z komise se ozval smích.

„Martine“, pokračovala konečně tykáním třídní, „urnu nyní otevřít nemůžeme, přijď si sem zítra ve dvě, kdy se budou sčítat hlasy.

Za dveřmi už stáli naši a když jsem vyběhl za nimi, nebyla s nimi vůbec řeč. Mám se smála, táta také, paní Němečková někam naštěstí pospíchala – byla pryč. Sotva jsme opustili školu, náš táta se rozhlédl, zda nás nikdo nemůže slyšet a pak přišla ta otázka, které jsem se obával a díky které jsem se ničemu doposud zatím vůbec nesmál.

„Heleď a koho jsi volil?“

Znal jsem z plakátů různé pány z OF bez růží a paní z růží...ale co, mají do chtěli, odpověděl jsem popravdě: „No nevím, no“.

„Co že, ty nevíš, koho jsi volil? Ten náš kluk je pitomec, on snad ani ne rok po revoluci volil komunisty! A ještě si k tomu - idiot - dal občanku, aby každej věděl!“

Koho jsem volil, jsem se nikdy nedozvěděl. Druhý den mi ta samá paní ve květovaných šatech podávala občanský průkaz s takovým...mateřským úsměvem.

Život je někdy chcaní proti větru – chcete se něčeho rychle zbavit a zakrátko Vás to jak naschvál zahřeje ve chvíli a v místě, kde byste to vůbec byli nečekali. Ale co, hlavně s nadšením a plnou silou vpřed! Za tři roky jsme ve škole zakládali Studentskou unii a rok poté jsem lepil volební plakáty jedné nejmenované strany po všech sloupích.

„Změníš svět! Bude líp! Lidé budou lepší a vůbec!“

...a vůbec..

 

 



Poznámky k tomuto příspěvku
c212h (Občasný) - 30.11.2005 > ...A VŮBEC..!!
Body: 5
<reagovat 
Emmet_RAY (Občasný) - 30.11.2005 > fajn

(byť některé věty bych napsal jinak)
Body: 5
<reagovat 
celej on (Občasný) - 1.12.2005 > Úsměvná historka. Fajn, pobavila. I pěkně napsáno, nikde nedrhlo.
Možná jen postavička typu drbna mi přišla trošku fádní a nic moc nezmohla. Čekal jsem, že to vybarví do jiného světla, trošku pomluví. Když už se o ní zminuješ, čekal jsem následek. Ale to je drobnost.
A pár zbytečných chybek...ale mně se to děje pořád tak co...

"Mám se smála" - chybí a
"ty vole, že jsi vůbec do ničeho takovýho lez" - něčeho
mladej a co bdue, o tom si vy mladý - přehodili se písmenka u bude
"ale co, mají do chtěli, odpověděl jsem popravdě" asi co místo do
Body: 5
<reagovat 
 Martin (Stálý,Redaktor) - 1.12.2005 > DondedoG> Moc díky, jak bude chvilička, všeco opravím!:-)
<reagovat 
miroslawek (Stálý) - 1.12.2005 > Tak nám zabili Ferdinanda, paní Müllerová...
<reagovat 
 Čtenář - 15.12.2005 > miroslawek> Věta z románu "Dobrý voják Müllerová".
<reagovat 
Claw (Občasný) - 20.12.2005 >
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý,Redaktor)  
 
 
0 2 3 4 5 6 7 9 (10) 12 13 14 15 16 17 19 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 43 44 45 46 47 48 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 69 70 71 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter