TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Sobota 21.12. Natálie

Všechny rubriky

		Próza

>		Próza

> Povídky

> Fejetony

> Úvahy

> Pohádky

> Životní příběhy

> Cestopisy, reportáže

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

ČtvercujíČ
Autor: Thomas Hudson (Občasný) - publikováno 18.2.2002 (00:58:50)

Loupajíc slupku banánu vzpomínám, jak to bylo krásné, když ještě umakartoví koně nevěděli, od čeho jsou špinaví. Mám je v paměti, jak sedí a koukají a stříhají nedbale ušima –
- za chvíli je totiž čeká nedbalá koupel.

Nevyznám se v nich. S kůží lesknoucí se po arsenu, dostihoví koně...sázejí na dostihy. Tak jdouc…kroutíc hlavou…beru do svých ulepených rukou květy ibišku, abych obarvil náš zelený čaj na červeno –
- a to vůbec nevím jak takové květy vypadají.

Z plně automatizovaného semaforu mám teď na výběr jenom ze dvou barev. Velký španělský pomeranč chybí. Přitom nikdo nedokáže nahradit jeho vůni v pokoji, když se loupe, a když je -
třeba i týden - v odpadu.

Zatím musím čuchat hnědé podrážky shnilého banánu, abych konečně vynesl koš, a na chodbě…všem do oken vykřikl –
„Banán se přece loupe od květu.“

A Cola je lepší než Pepsi…

Poznámky k tomuto příspěvku

Thomas Hudson (Občasný) - 17.2.2002 > S rubrikou zas tak nějak nevím...

		<reagovat

Unge (Občasný) - 18.2.2002 > Není tolik důležitá rubrika, jako spíše myšlenka.		Body: 5

		<reagovat

Rezi (Občasný) - 18.2.2002 > Tak to myslíš vážně?

		<reagovat

_JiKo_ (Občasný) - 18.2.2002 > Jak se leskne arsen? jinak teda Hudsone...já ti nevím....no když tě to baví :-))

		<reagovat

Thomas Hudson (Občasný) - 18.2.2002 > Arsen se leskne tak, že když máš starýho koně a chceš ho prodat, tak mu dáš něco arsenu do jídla a kůže se mu bude lesknout...osvědčená to praktika koňských handlířů, se kterými by Nohavica vyrazil dveře, pokud si na písničku Divocí koně pamatuješ...

		<reagovat

stín (Občasný) - 18.2.2002 > Někdy bych chtěla mít Tvou obraznost:) (ale teda někdy ne:) )		Body: 5

		<reagovat

_JiKo_ (Občasný) - 18.2.2002 > Th aha takhle, mě to tam chemicky moc nepasovalo :-) ad Olina: Mno obrazů je plno ale nejsem z nich nadšen, místy mi dokonce příde báseň přeobrazovaná a přreplácaná. co mi zde ale chybí je nějakej obsah. Anebo tam je ale nevidím ho

		<reagovat

Čtenář - 18.2.2002 > JiKo - jo, někdy je dobrý uznat, že něco prostě nevidím, to že to nevidím ještě neznamená, že to není, ale je to někdy těžký - beru:), u spousty děl radši předpokládám, že tam NĚCO je:))) a taky se někdy může stát, že pro dva milióny lidí tam nic není, a přijde dvoumilióntýprvní a uvidí TO - je to nebo není? a tak já radši předpokládám, že tam cosi - mýmu zraku ukrytý - je tady ovšem TO ukrytý pro mě není:)

		<reagovat

stín (Občasný) - 18.2.2002 > čtenáří anonymus = Olina :)

		<reagovat

Thomas Hudson (Občasný) - 18.2.2002 > Jo chemicky to tam nepasuje:) Kdyby se někdo pustil do rozboru, tak uznávám, že by to mohl mít těžší. Ale právě skrze obrazy, by si mohl asociovat pro sebe to svoje bez jakéhokoliv přemýšlení...dejme, že bych tomu začal říkat "pocitovka" i když pro mě (a možná i pro někoho dalšího) to má i fyzikální základy:-))) Oli dík za přednášku o TOM a TAMTOM:-))

		<reagovat

čtenář Olina - 18.2.2002 > :) nojo, přednášky - to já ráda:) rodinný zatížení funguje stoprocentně a neomylně:)))

		<reagovat

Lucie (Občasný,Redaktor) - 18.2.2002 > No jo Hudson. Líbí se mi tenhle styl. Ale nevim jestli zrovna tenhle konkrétní text.

		<reagovat

_JiKo_ (Občasný) - 18.2.2002 > Mno... vyjdu-li z toho, že poezie má zasáhnout čtenáře, musí být sdělná. A doufám, že sdělná bude pro víc lidí než jen pro dvoumiliontéhoprvého čtenáře, protože pak je to sice možná esteticky dokonalé ale pro nikoho (vlastně pro dvoumiliontéhoprvého:-)) ps: a když jen předpokládáš, že tam něco je - nenadhodnocuješ pak kvalitu díla? Neponižuješ sebe ve smysl jsem blbá nechápu to? Kdo minul Ty nepochopením nebo autor tím, že nedokázal čtenářům sdělit co tím myslel Za vše mluví Lucie: Nevím zda se mi líbí tenhle text...prostě směs rozpačitých pocitů (anebo nechce napsat, že se jí to nelíbí) Pak se ptám má takové dílo literární hodnotu (a tím nemyslím jen tohle konkrétní dílo)?

		<reagovat

Rezi (Občasný) - 18.2.2002 > Já to řeknu jinak, tohle dílo považuji za úletovku, volovinu nejvyššího řádu, která je pro čtenáře (průměrného), tak málo sdělná, že by těžko po takovém textu sáhl a je otázka, zda psát pro pár šílenců, co hledají extrémy.

		<reagovat

Thomas Hudson (Občasný) - 18.2.2002 > pokud by se u Lucie jednalo tou nevědomostí právě směs rozpačitých pocitů, tak bych byl spokojen, že to právě nějaké pocity vyvolává - o to lépe, když rozpačité...(i když sám si myslím, že to ona myslela jinak) Víš JiKo - můžu ti tu udělat výklad symbolů, asociací a pocitů, které mě vedli při psaní tohohle, ale mám takovej dojem, že potom by text určitě ztratil na působnosti...ty by sis přimejšlel jen ty moje obrazy a už vůbec bys nedal do chápaní svoje vlastní invence o které tu jde hodně. Pokud nemáš při čtení žadný obrazy a fantazie, tak samo, že může být chyba na vysílači, ale i na přijímači...připouštím, že to může být oříšek (a tím nechci zvyšovat nějak hodnotu toho textu ve smyslu...vy to nechápete vy ste blbý...)...jen se tě zeptám, jestli si myslíš, jestli měl Surrealismus nějaký smysl...

		<reagovat

Thomas Hudson (Občasný) - 18.2.2002 > Dík Rezi...to mě vážně potěšilo, stejně jako tvoje poznámka u mýho minulýho textu :)

		<reagovat

Thomas Hudson (Občasný) - 18.2.2002 > Jinak pro mě rozhodně má smysl popisovat své fantazie... Vzpomínám si, jak jsi říkala že dnes autoři nepíší originálně a omýlají pořád to samý, ale když ti nabídne někdo něco jiného (neříkám originálního), tak jsi na scestí, protože nejsi schopná přijmout něco, co se vymyká dosavadním zaběhlým tématům, které tě tady na totemu unavujou. Přiznávám se, že to minulý dílo a i tohle jsem udělal právě na popud tobě...chtěl jsem vytvořit něco snového a fantazijního a aby to nebyla ani poezie, ani próza...přiznávám se, že jsem se stejně nechal omezit těmhale dvouma útvarama protože moje snažení bylo, umístit to někam mezi. A hnedle se kolem nového útvaru seběhla debata jestli jako poezie v próze, nebo próza v poezii (což mě fakt potěšilo, protože bylo vidět že se mi můj záměr vyvedl) a že to není teda nic dobrýho, že bych si měl vybrat buď prózu, nebo poezii...tak se Rezi rozhodni...buď propaguj to, že autoři se budou snažit přijít na něco novýho a jinýho, anebo se přiznej k tomu, že souhlasíš s pokračováním zaběhlých tradic.....ještě musím předeslat, že jsem se při vymejšlení něčeho ne uplně stejnýho snažil, aby mělo dílo opravdu nějakou hodnotu a nebyl to je "bílej čtverec na bílým pozadí"...pokud máte zájem, tak vám udělám svůj rozbor i když si myslím že to opravdu pak ztratí hodnotu...

		<reagovat

Rezi (Občasný) - 18.2.2002 > Asi jsi mě špatně pochopil, mluvila jsem o stejně opakovaných tématech zde a taky o tom, že u mnohých postrádám řemeslnou zručnost a lehkost při psaní, což považuji za základ každé prozy. Já neřvu proti experimentům, ale obracíš se k běžným čtenářům pro něž musí být dílo především sdělné,v literatuře už těžko vymyslíme něco nového, originálního, nějaký nový útvar, už jen kombinujeme něco, s čím přišel někdo před námi. A vše podstatné už stejně napsali ti před námi. Otázka je, co vidíš pod zaběhlými tradicemi.Možná jsem konzerva, dle Tvého úsudku, ale stále ještě si myslím, že není nad dobře vystavěnými románem či novelou. To jsou vrcholy prozaické tvorby a vrcholy i budou. Osobně si myslím, že právě by měl jednotlivec zvládnout ten základ a pak se pouštět k experimentům.

		<reagovat

stín (Občasný) - 18.2.2002 > Achjo. Líbí se mi to a nepovažuju se za šílence hledajícího extrémy. A já Ti JiKo nevím - s tou sdělností mám taky své zkušenosti a nevím, jestli je lepší být "sdělná" nebo psát to, co cítím. Jestli to, co cítím není sdělné pro průměrného čtenáře, o to vzácnější to bude tomu jednomu. Souhlasila bych s tebou JiKo asi v momentě, kdyby šlo o profesionalitu. Když má něco zasáhnout čtenáře, musí to být především poctivé. Rezi píše sdělně a podle mě poctivě, ale každý tak nepíše. Co je na tom špatně? Nerozumím tomu. Fakt ne.

		<reagovat

Thomas Hudson (Občasný) - 18.2.2002 > Dobře Rezi...napíšu ti povídku řemeslně zručnou a lehce napsanou, která se bude číst jedním dechem. Jen co budu mít trochu víc času.

		<reagovat

stín (Občasný) - 18.2.2002 > A Rezi, co tě to vlastně tak moc rozčiluje? "volovina nejvyššího řádu" - nerozumím.

		<reagovat

Thomas Hudson (Občasný) - 18.2.2002 > A nesouhlasím s tvrzením, že v literatuře už těžko vymyslíme něco nového a originálního...jistě si to říkali i lidi před náma a pak ejhle...přišel Freud a byl z toho podvědomý surrealismus...něco nového, co si nehrálo na nové, ale bylo jím doopravdy...zároveň se v té době uritě musel změnit náhled na spoustu autorů před tím...s Freudem jsme pak byli schopni říci jestli to či ono dílo dodnes slavné má nějakou vnitřní hodnotu nebo nemá a tím pádem jestli jej zavrhneme, nebo jestli jej ponecháme na výsluní slávy.......myslím, že největší problém všeho umění není vymyslet něco nového, ale neustálá změna hodnot, díky kterým se nám může zdát, že jsme něco nového opravdu vymysleli...pokud si pamatuju, tak vždycky,když nastupoval nějaký umělecký směr, tak se jednalo o to, že byl pravým opakem směru minulého...a tím opakem musíš vzít právě to, co měli lidi v tom kterým směru uznáno jako hodnotu...baroko nastoupilo se stínem, tmavostí, utlačováním...kdežto zas takovej impressionismus nastoupil, aby rozhýbal stojaté vody...někomu vadí preciznost, někomu vadí barvy....není to umění, které se mění...jsou to naše názory a pohledy

		<reagovat

centaur (Občasný) - 18.2.2002 > mně se surrealismus honě líbí a tohle dílko vlastně také, ale asi nejsem ten dvoumiliontý prvý a některé obrazy a obraty jsem tam nepochopil (třeba tvoje vysvětlení s arzenem mi potom něco osvětlilo...), takže bych normálně dal trojku, ale za neobvyklou formu a jakési čtenářské "vytržení" ze světa klasické prózy... 2		Body: 3

		<reagovat

stín (Občasný) - 18.2.2002 > ještě bych něco dodala, protože mi to přijde důležité - otázka není pro mě v tom, "kdo minul" JiKo - buď mi báseň (próza) něco řekne, s něčím ve mně se setká, nebo ne - a nemusí to být chyba ani jednoho ani druhého - prostě se jen s tím dílkem míjím - to je asi ten rozdíl mezi mým a tvým vnímáním - a pokud se navzájem takto míjíme, necítím se ani já blbá ani nepovažuju toho druhého za blbého. Jen uznávám jeho jinakost a nemyslím si, že to, čemu rozumím, je dobré a to ostatní šílené. Pokud má někdo zkušenosti, obrazy, fantazie neobvyklé, asi to nebude sdělné pro hodně lidé - bylo by pouze za cenu zjednodušení, okleštění - a to si myslím, že není dobré - asi mi nejde ani tak moc o LITERATURU, jako o sdělení. A tak já to vnímám tak, že je pro mě dobré psát pro toho jednomiliontého a jsem ráda, že existují (a existovali) lidi, kteří tak psali - ale nemyslím si, že je to to jediné správné, co existuje. Ctím Reziny práce a stejně tak ctím práce Thomase - každé pro něco jiného. A pokud se mi nelíbí nějaké obrázky JiKa, nepovažuji to ani za jeho ani za mou blbost - ani volovinu - prostě se jen míjíme, toť vše - a věřím, že se spoustou dalších lidí se nemíjí. Díky, že jsem si to díky Vám mohla takhle ujasnit dneska. Mějte se:) olina

		<reagovat

	keporkak (Občasný) - 20.2.2002 > Olina> my bysme si asi rozumeli/y, Olino!

		<reagovat

keporkak (Občasný) - 20.2.2002 > pro mne by tam uz nemusela byt ta Cola a Pepsi. ty to trosku srazeji dolu. Navic me hrooozne zaujal ten vers "Banan se prece loupe od kvetu." {To mas ale potom hrozne zapraseny ruce, hlavne za nehtama :) } Ale ten vers se mi fakt dost libi. Moje znamkovani je za basen bez Coly a bez Pepsi :) jinak se mi to celkem libi, i kdyz na pochopeni to je tezsi a jeste porad nevim, co jsou to ti umakartovi kone :) jo a taky nazev - jeste musim premyslet - ale to je zase mozna dobre a k cele te velke diskusi - proboha! vzdyt cele umeni je o tom, ze nekomu se libi TO a nekomu zas ONO. A nikdo neni blby. A jestli nekdo tvori jen proto, aby se to ostatnim libilo, pak jeho dilum musi chybet duse. A co se experimentu tyce? Bez nich by nikdy nic nevzniklo!		Body: 5

		<reagovat

Abendstern (Občasný) - 20.2.2002 > Dovolím si nesouhlasit s Rezi: dílo přece nemusí být sdělné pro průměrného čtenáře. Říkám to teď sice trochu přehnaně, ale něco na tom je. Když budeš při psaní uvažovat o tom, že to má být "sdělné pro průměrného čtenáře", tak už jenom tím sám sebe degraduješ na řemeslníka přesně ve stylu Viewegha a jemu podobných.. (myslím tím masovou literaturu se všemi jejími pozitivními i negativními - a ty drasticky převažují, stránkami). Sdělnost přece může spočívat i v tom, že dílo sice není "pochopitelné" běžným rozumem, ale emocionálně, náladou, celkovou barevností a provokativností textu (tedy tím, že vyrážíš čtenářovi dech dosud nepoznanými obrazy a obraty, tak jej tím obohacuješ, a zároveň mu zamotáváš hlavu, že ani NEVÍ ČÍM a v tom leží přece základ většiny tajemství a extravagance) se vynořuje cosi nepojmenovatelné... Je jasné, že surreálno není nic originálního co do formy (neboť v literatuře tu je přinejmenším už od poč. 20. století), ale jeho výhodou je, že OBSAHOVĚ SE NEVYČERPÁ NIKDY. Je nepochybné, že tento spor (konvenčnost vs. nekonvenčnost) probíhá spíše v rovině osobního směřování každého píšícího diskutéra, takže ani jedna strana druhou nepřesvědčí.. prostě se bude stále dokola diskutovat, a to je právě to úžasný! Výrazem "konvenční" nemyslím nic špatnýho nebo hanlivýho, rozumím tím konvenci, dohodu obecně přijatou (dlouhodobým vytvářením různých -ismů a stylů) ve většinovém proudu čtenářstva a literátstva. Že se k takové většině nechce řadit Hudson, ho v mých očích VELMI VYVYŠUJE, ale nechci tím zatracovat názory a ega páně JiKo a lsečny Rezi a dalších.. :-))) Hudsone: myslím, že tenhle text (a já bych mu říkal povídka, byť se to asi každýmu nebudew líbit) je úplně úžasnej!! Popovídám si o něm s Tebou ale hlavně osobně, tady jsou jakýkoli neosobní hodnocení zbytečný!! 1*******		Body: 5

		<reagovat

stín (Občasný) - 20.2.2002 > Abendsterne, chtěla bych Tě jako svýho právníka, doufejme, že k takový situaci v mým životě už nedojde:), ale kdyby náhodou ... :)

		<reagovat

KSTK (Občasný) - 20.2.2002 > Dost zajímavé a originální. Skutečná mozaika obrazů... Mám rád experimentování, proto dávám jedna. Moc se mi ale nelíbí ty přechodníky(?) Myslím, že takové diskuse bývají dost důležité ve tříbení názorů, takže bych tuto báseň považoval za obzvlášť úspěšnou.		Body: 5

		<reagovat

anonym1 (Občasný) - 21.2.2002 > Tak se tu nabízí otázka. Je poezie a literatura hlavně mozaika mrtvých metafor,zobrazení vnitřího já, nebo jsou to metafory a obrazy o životě o myšlence? Je srozumitelnost pro průměrného čtenáře řemeslo? Je srozumitelnost pro pár vyvolených, vytříbený vkus a umění? Já jsem zástánce první verze, myslím ,že je důležitá srozumitelsnost, aniž bych podceňovala průměrného čtenáře. Skládání fantaziláních metafor pro pár vyvolených, možná někdo považuje za umění, ale mě to neoslovuje, když někdo předvádí své nesrozumitelné ego byť i originálními obrazy.

		<reagovat

farářskej (Občasný) - 21.2.2002 > Fines, mám za to, že na Totemu a ve světě vůbec je dostatek místa pro oba přístupy k poezii, který jsi tady jmenovala. To máš tak, jako bys chtěla rozdělovat - s odpuštěním - básníky podle toho, jakou propiskou kterej píše. Někdo holky, jinej vdolky... každej jinak a každej má jiný publikum. Jen mě překvapilo slovní spojení MRTVÁ METAFORA - co tím máš na mysli? Jak to vypadá? A jak se taková mrtvá pozná od živý metafory? Navíc si myslím, že SROZUMITELNÝ EGO je tak trošku protimluv... skoro jako poněkud chimérickej PRŮMĚRNEJ ČTENÁŘ.

		<reagovat

Rezi (Občasný) - 22.2.2002 > Ta diskuse byla uměle vyvolaná, neb do ní sám autor zasahoval. Nebylo to o tom, že si tu lidi povídali jen sami... Jinak souhlasím s Fines. Tyhlety mrtvolně zahnívající vyjádření vlastních pocitů s kterými se málokdo může ztotožnit (neb co člověk to originál) mají možná v literatuře své místo ale kde je nacházíme a ke komu promlouvají? Pravda tady pár hrdých jedinců drží svůj prapor - k nám! Ale kolik je těch k nám? A mám brát Hemingwaye za patlala jen kvůli tomu, že psal "obyčejné" příběhy pro čtenáře srozumitelné?

		<reagovat

stín (Občasný) - 22.2.2002 > Tak Rezi, k tomuhle já mlčet nemůžu. "Ta diskuse byla uměle vyvolaná, neb do ní sám autor zasahoval. Nebylo to o tom, že si tu lidi povídali jen sami... " - dívala jsem na dílo od JiKo "Tráva útočí" - i do této diskuze autor zasahoval a lidé si tam nepovídali sami - mám tomu rozumět tak, že i toto byla "uměle vyvolaná" diskuze??? - nevím, nerozumím tomu, tak se ptám v případě, že by byly obě diskuze "uměle vyvolané" - co se tím mění na diskuzích samotných? jsou v něčem méněcenné? Nerozumím tomu, pokus se mi to, prosím, osvětlit... k "mrtvolně zahnívajícím vyjádřením vlastních pocitů se radši vyjadřovat nebudu ... jen Ti nevím, jestli mi jde při čtení básní jen o ztotožnění - myslím, že mi jde především o to, co na základě jistého ztotožnění mi přináší báseň NOVÉHO - kde mě nutí přemýšlet a taky klidně s pocity autora nebo jeho myšlenkami nesouhlasit - protože tehdy se něco učíš, dozvídáš o sobě i u druhých - pocitem ztotožnění se toho moc nenaučíš, nedozvíš ... ale HLAVNĚ - mám pocit, žes VŮBEC nepochopila, o čem je řeč - v téhle diskuzi "pár hrdých jedinců" nepřesvědčuje nikoho, že pravda je na jejich straně, snaží se jen ukázat, že svět může být nazíraný z různých úhlů - že jsou introverti, kteří budou více psát o vnitřním světě a vnitřním zrcadlení světa vnějšího, a že jsou na druhé straně extroverti, kteří budou psát víc o světě vnějším - kdo komu dal právo určovat, který ten přístup je správnější???? - stejně tak jsou lidé rozumově zaměření, kteří budopu psát rozumem, logicky, a jsou lidé, kteří jsou zaměření emocionálně a tudíž se budou vajadřovat skrze pocity a tudíž tato poezie bude o obrazech, barvách atd. - koho je víc??? - REZI, ZÁLEŽÍ NA TOM???? proboha???? nikdo nenazval Hemingwaye za patlala, ale nevím, proč nazývat volovinou něco jen pro to, že to Tobě není srozumitelné???? vždyť Ti to nikdo nevnucuje, někomu se to líbí, někomu ne, ale nebudu toho, kdo má jiný pohled na svět, urážet! To nemyslíš vážně!!! S pozdravem Olina

		<reagovat

Čtenář - 22.2.2002 > :) A ještě bych něco dodala - abys neměla nějaké pocity o mých úmyslech, které by neodpovídaly skutečnosti - má slova stejně tak patří i těm všem ostatním, kdo kritizují tímto způsoběm - tedy "protože tomu nerozumím, je to blbost" - takovéhle pocity má asi každý člověk včetně mě - jenže jde o to, jestli a jak se člověk s nimi vypořádá - jestli je bude považovat a vydávat za objektivní pravdu, nebo jestli k tomu dodá, že se jedná o jeho osobní pocity z díla, a v naprosto ne poslední řadě také to, jakou formou to tomu dotyčnému podá. Stává se mi docela často, že mi něco připadá jeko blbost, úlet, volovina - pokud mě to až tak moc provokuje , snažím se dopátrat PROČ - a často mi takovýhle dílko může vlatsně o dát o moc víc, než věc, nad kterou se rozplesám. Taky se snažím třeba pochopit, v jakém rozpoložení byl ten autor, když něco takového napsal a proč to vlastně napsal. Tohle není profesionální časopis, tady všichni začínáme a dáváme sem svá dílka leckdy taky proto, že to prostě potřebujeme vyjádřit a komunikovat o tom. Každý člověk má v sobě temné stránky - lidi se liší v tom, jak je kdo dokáže zpracovat a sofistikovat (díky unseene:) ). Tak to je snad opravdu všechno. :)))) Nikdy jsem takhle ukecaná nebyla:)

		<reagovat

stín (Občasný) - 22.2.2002 > :) vypadla jsem - to jsem byla samozřejmě já, Olina:)

		<reagovat

farářskej (Občasný) - 22.2.2002 > To jsou mi diskuse... Hudson napsal tohle, Eco napsal Jméno růže a James Joyce napsal Odyssea. Tím přirovnáváním nechci hudsonskýho stavět na nějakej joyceovskej piedestal, jen jedním dechem jmenuju tři díla, který někteří lidi chápou, jiní nechápou a ještě další chápou úplně jinak. Sdělnost je relativní pojem - vždycky byla a vždycky bude. Někdo z toniku zvrací, pro jinýho neexistuje lepší občerstvení. Proč bych ale měl vyčítat někomu, že nesrká mý oblíbený pití? Ať si dá něco, co chutná jemu, přece nezešílím... Takovýhle debaty jsou vo psí kšíře. P.S.: Rezi, takhle uměle vyvolanejch debat mám pod svejma příspěvkama hromady - ty vznikají už tím, že se autor k vlastní práci vyjadřuje nebo odpovídá na (často nevyslovený) otázky čtenáře/kritika.

		<reagovat

anonym1 (Občasný) - 22.2.2002 > farářskej. Já přeci neříkám, že není místo pro oba přístupy a nerozděluji to já , rozděluje se to samo svou podstatou. Poezie má přeci mnoho forem a stylů (v tom se asi shodnem) mimo jiné do ní patří i říkanky a rýmovačky:))). Každý si v poezii i literatuře najde to svý a já jen sdělila svůj přístup a pohled na věc. A mrtvá metafora je u mě lichá symbolika, točící se na jednom místě, křečovité spojení pojmů bez hudebnosti slov a smyslovosti.

		<reagovat

KSTK (Občasný) - 22.2.2002 > Myslím, že poslední dobou to v TOTEMu žije! Názor stíhá názor - paráda (to byla faktická---)

		<reagovat

anonym1 (Občasný) - 22.2.2002 > KSTK. Jo takový to "tvůrčí hádání" ve vší úctě taky beru. To byla technická. :))).

		<reagovat

farářskej (Občasný) - 23.2.2002 > Ne-e, Fines, rozdělila jsi to ty ve svým příspěvku do diskuse z 21. února. Ale to je jen taková ptákovina, která na celkovým vyznění věci nic nemění...

		<reagovat

anonym1 (Občasný) - 23.2.2002 > farářskej. No, já si myslím ,že je to ptákovina, protože já to rozdělila na základě tý podstaty a vkusu, takže prvky toho rozdělení jsou dány jaksi vývojem a rozdílnostmi pohledů na věc. Tak mi prosím, nepřizusuj autorský práva, ještě bych se nakonec kvůli tobě dostala do čítanek jako teoretik. :))).

		<reagovat

stín (Občasný) - 23.2.2002 > Tak si pročítám, Fines, znovu ten Tvůj příspěvek z 21.2. a zeptala bych se Tě, protože mi to není stoprocentně jasný, a nerada bych tomu rozuměla jinak, než Ty - mrtvé metafory přiřazuješ ke zobrazení vnitřního já? A ještě se Tě zeptám - myslíš, že se metafory "skládají"? - tedy myslíš a používš je tak (a vím, že je někdy používáš), že je vymyslíš - že rozumem si přiřadíš významy? A domníváš se, že v poezii např.metafory vznikají POUZE rozumem? Děkuju a měj se fajn.Olina (K té první otázce ještě - pokud jsem dobře pochopila tu vztažnost ( metafory samozřejmě samy o sobě mrtvé nejsou - pro někoho ano - pro někoho se točí na jednom místě, k někomu mluví)pokud VŠECHNY metafory zobrazující "vnitřní já" - tomu výrazu taky moc nerozumím - jsou podle Tebe mrtvé, je to o Tvém celkovém zaměření, pokud jsi považovala za mrtvé pouze tyto v tomto díle, prostě se Ti nepovedlo dostat se "dovnitř", to je vše.)

		<reagovat

anonym1 (Občasný) - 23.2.2002 > Olina.Nějak nevím, kdes vzala ,že mrtvé metafory přiřazuji k vnitřnímu já? Vždyť přeci každý do svého díla dáváme své vnitřní já i svůj rozum. Mrtvá metafora je u mě vyumělkovaný výraz bez vnitřního osobitého výrazu a smyslovosti. A pokud žijem vždycky hraje svou roli v jakkýchkoliv spojení náš rozum, i když je to jen pocitová, někde tam v podvědomí to máme poskladáne do určitých souvislostí a zákonitostí, takže když budeme hledat více v našich pocitových obrazech, vždycky tam najdem rozumouvou podstatu, zákonitost, ze které náš pocit vychází. Povedlo se mi dostat dovnitř, jenže jsem tam našla něco jiného než ty, a to je dáno osobitým přístupem k věci. dalo by se dál diskutovat o tom, co tam kdo našel.

		<reagovat

stín (Občasný) - 23.2.2002 > :)Aha, asi jsem se překoukla :) A ještě jedna otázka: KDO posoudí co je "vyumělkovaný výraz bez vnitřního osobitého výrazu a smyslovosti"???? - tom se pořád bavím ... Odpovědi na druhou otázku jsem neporozuměla. - prosím ještě jednou: Uznáváš v poezii jiné cesty než rozumové? Pokud ano, není redukcí hledat tam smysl pouze rozumem, a když ho tam rozumem nenajdu, prohlásit to dílo za dílo BEZ SMYSLU a nesdělné?? Samozřejmě, že nakonec rozumem všechno nakonec zpracováváme, někdo lépe a rychleji, a jsme i tací, kterým nám to tak rychle nejde:) ale jde o prvotní dojem z básně třeba, nebo z krajiny, obrazu - když nenajdu rozumovou souvislost, je to vina toho díla či krajiny? Asi se shodneme, že význam umění je v to, že něco cítíme a vyskakují nám nějaké vnitřní obrazy, které pak následně zpracováváme. Pokud to určité dílo mi nic neřekne ani rozumem, ani pocitově, ani nenaskočí žádné mé obrazy, je proto nesdělné a bez smyslu? Můžu říct, JÁ JSEM TU NIC NENAŠLA, ale nikoliv NIC TU NENÍ. Souhlasíš s tím, Fines?

		<reagovat

stín (Občasný) - 23.2.2002 > No ale vpodstatě jsem se chtěla dostat tam, že přestože Tvé verše nepatří mezi to, co bych si vzala na opuštěný ostrov, naprosto bych si nedovolila o nich tvrdit, že obsahují "mrtvé metafory" - máš spoustu obdivovatelů a myslím, že právem. Mají v sobě něco, co já osobně nepotřebuji a nehledám, ale další lidi ano. Stejně takové místo jako Tvé verše tady ale má třeba toto dílko Thomase. Mrzely mě jen ty netaktní a necitlivé výroky, které tu padly. Kdo posoudí, co JE a co NENÍ LITERATURA? Měli bychom brát díla těch druhých s vědomím vlastní nedostatečnosti, neschopnosti rozumět všemu a vždy. Nemám už, co bych k tomu dodala. Snad jsme se vzájemně nějak pochopili. Mějte se. Olina

		<reagovat

anonym1 (Občasný) - 23.2.2002 > Olina. To posoudí každý z nás. Já to například posuzuji podle toho, že každá metafora, která tvoří nějaký celek, dává ( ikdyž se to na první poheld nemusí zdát) přirozenou vnitřní souvislost. I básních ,které se neopírají o žádnou logiku ten vnitřní řád najdeš. Dále báseň jako celek by měla někam směřovat nebo je - li určená jednomu pocitu, měla by aspoň gradovat. Co se týče toho rozumu, chtěla jsem tím říct ,že rozum prostě z toho vyloučit nebo oddělit nemůžeš. Mám pocit, jako kdyby ses rozumu přímo chtěla zříct ,ale to nejde. Přeci i blázen má svou logiku. Samozřejmě ,že umění je o pocitech, ale také ty pocity mají svoji podstatu v logice a rozumu. Sama to ztvrzuješ, že pocity zpacováváš rozumem. A PROSÍM ,KDE ČTEŠ SLOVA O TOM ,ŽE PÍŠU ,ŽE JSEM TU NIC NENAŠLA? Já respektuji to ,že s mými názory nesouhlasíš, ale trochu mě zaráží, že mi neustále podsouváš, to co jsem nikde nenapsala. To je trochu demagogický přístup k diskusi. No a co se týče mých veršů ,tak ty jsou jednoduché a prosté převážně zabývající se bežnými problémy a bolestmi a radostmi obyčejných lidí, jednoduché říkanky a rýmovačky nebo satirky, ale to neznamená ,že když já jsem jednoduchá ,že nedokážu ocenit poetiku, fantazii a smyslnost. A další věc, kterou mi podsouváš, mluvila jsem obecně o mrtvých metaforách, neobsnad někde čteš, že to píšu o tomto díle přímo Hudsonovi. Víš, milá Olino, já jsem zastáncem vzájemné etiky a vzájemné úcty, co se týče vzájemné kritiky.A řídím se heslem co se nelíbí, mě nemusí být špatné! Takže tuto otázku jsem vyvolala obecně a nic jsem nebylo adresného. Taky neříkám ,že by tu pro Hudsona nebylo místo a nevšimla jsem ,že by to psal někdo jiný. Držme se faktů a nepodsouvejme si vzájemně něco, co tu opravdu není! Toť vše a další moje heslo je, doufám ,že se naše rozdílné názory, rozejdou jako přátelé. Měj se.

		<reagovat

stín (Občasný) - 23.2.2002 > Jestli jsem se Tě dotkla, omlouvám se. Nic z toho jsem nemyslela osobně proti Tobě. Byly to příklady. Navážela jsem se pouze do svého pomalého myšlení. Je možné, že jsem demagog. Třeba je to jedna z věcí, které si neuvědomuju. Pravděpodobně jsem vnímala fakta jinak. A co se týče vnitřní logiky - ale přeci i tu vnímá každý jinak! Přirozenou vnitřní souvislost. Já sama jsem založená bohužel dost rozumově. A bohužel teprve teĎ začínám zjišťovat, že jen s rozumem nejen v literartuře, ale ani v životě nevystačím - takže máš pravdu, snažím se jistým způsobem zříkat rozumu. Děkuju.

		<reagovat

Rezi (Občasný) - 23.2.2002 > Když jsme u těch metafor... METAFORA Metafora je přenesení slova na představu, která je původní představě v něčem podobná, ačkoli patří do sféry zcela jiné. Například: jehněda jívy je hebká jako kočičí srst, a proto se jí říká kočička. Metafora je zkoncentrované přirovnání: řekneme-li, že déšť bubnuje, myslíme tím, že déšť padá jako když někdo bubnuje. Metafora nám může usnadnit vyjadřování. V kuchařském receptu můžeme napsat, že po půl hodině pečení obrátíme alobalový balíček vzhůru nohama - alobalový balíček sice nemá nohy, ale je jednodušší si ty nohy přimyslet, než popisovat otočení balíčku podle pravdy. Metafory mají i své nevýhody: pravdu můžeme opakovat stokrát, ale metaforu ne. Když se nějaká pěkná nápadná metafora používá často, stane se frází. Naopak suché faktické vyjádření podle pravdy nikdy frází nebude. Zejména se vyvarujme kontaminace, to je spletení dvou metafor: ožehavý oříšek, nepřítel byl rozprášen na hlavu, nesl kalich hořkosti na svých bedrech. Metafora může nést několik významů a významových odstínů. Vezměme známou píseň "Komáři se ženili". Zde se svatebčané přirovnávají ke komárům, protože 1. hemží se jako komáři, 2. hovoří jako když bzučí komáři. Ale komáři mají ještě jeden významový odstín - je to protivný nepříjemný hmyz. I tento významový odstín v písni sedí, protože svatebčané se projevili velmi ošklivě, z radosti a jásotu přešli do rvačky. Další aspekt metafory: kdo z nás nikdy nezabil komára? A jenom díky metafoře komár-svatebčan je ona píseň tak veselá.

		<reagovat

anonym1 (Občasný) - 23.2.2002 > Olina. Porč by ses mě měla dotknout? vždyť je to přeci jen běžná výměna o tom ,jak kdo vnímá a cítí a co me je bližší. Pro mě ta diskuse byla přínosná a obohacující, nevím jak pro druhé, ale ma názory ostatnách na věc zajímají. Akotár si myslí, že tato dabata by se hodila na fórum a bylo zajimavé ,aby se k ní vyjádřilo více lidí. A rýsuje se tu další zajímavý obraz nás dvou: Já se k rozumu hlásím,ale přesto dám na často na své pocity a cítění (vnitřní instinkt, který mě většinou nezklame). Ty se rozumu snažíš zříct, přesto ,že si rozumový člověk a obracíš se k citové stránce života. Ať je to tak nebo tak pořád se to všechno prolíná i my dvě. :)))) Ano je to o tom jak přirozenou vnitřní logiku každý z nás vnímá, s tím plně souhlasím.

		<reagovat

stín (Občasný) - 23.2.2002 > Jo, je to přesně jako s tou kočkou a psem v té mé básničce - pamatuješ? Ty ses ztotožňovala se psem, já s kočkou. Jenže ono to ztotožňování je na vědomý úrovni - něco, o co usilujeme - a usilejem o to proto, abychom dosáhli harmonie s tím, co máme v podvědomí - tak Ty jsi v podvědomí kočka a já pes.(možná, že se budeš bránit, mně se to zezačátku taky nelíbilo - ale o to víc jsem přesvědčená, že je to pravda). Strašně mi to sedne na nás na obě. Jsme ve věku, kdy se jedna část naší osobnosti nějakým způsobem realizovala a teď nastává část pro tu druhou, která byla schovaná. Lidi se nepotkávají náhodou.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení Novější>>>

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + dvě ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game