Jízda

V plném autě
se řítíme na vzduch,
v přehrávači
muzika našich
prvních diskoték,
zastavujem
na staré silnici,
v měsíčním svitu
vzhůru na skálu,
ticho prokládané slovy
a v dálce noční město,
pak projet centrem
(dvakrát kolem náměstí)
úplně sami
v temných ulicích...

A ještě dál...
ve ztichlé vsi
hledáme genius loci
opuštěného kláštera,
bloudíme kolem
než potkáme
houpačky
(ve čtyři ráno).

Cestou k autu
potkáme muže,
slušně pozdravíme:
"Dobrý večer",
chce se dodat:
"Pane, my jsme
vážně nepili!",
ale na co,
stejně by nevěřil...