Když opravdu prší

Šly jsme

a první kapky

se brzy změnili

v nepřetržitý déšť

a my šly

víc nezbývalo

pokračovat v cestě,

kde nebyl ani

přístřešek u cesty

(a na posed

se nám lézt nechtělo)

šly jsme

a mlha zahalila obzor

a nekonečno vody

všude kolem

šly jsme

a nemělo smyslu

hledat mapu

cesta by měla vést

někudy tudy

šly jsme

vesnice v nedohlednu

jen v dálce auto

anebo možná jen

oranžová skvrna

šly jsme

a vzývaly slunce

anebo aspoň

ztlumení deště

šly jsme

a nakonec se našly

a cesta (možná)

nebyla zbytečná.

P.S:

Bohu díky za cyklistky