|
Až jednou doopravdy zestárnu
Budu dětem v parku foukat
Na rozbitá kolena
Zvýšeným podpatkem boty
Pro kratší nohu
Drtit ptákům nedojedené rohlíky
Hulákat na rozesmáté mladíky a
Pohoršeně napomínat holky v
Sukních kratších než mini
( To za nás by to takhle
Nikdy nemohlo vypadat
Kam jen ten svět spěje )
A před nádražní hospůdkou
Nedaleko od krematoria
Kde se budu loučit se všemi kamarády
Budu usrkávat čaj s citrónem bez cukru
( Protože důchody už taky nebudou co bývaly
A cukr bude luxus pro bohaté )
A se slzou špatně zatlačenou zpět
Do slzného kanálku budu psím pohledem
Prosit kolemjdoucí o úsměv či pozdravení
Až jednou doopravdy zestárnu
Budu si přát abych se toho nikdy nedožila
| 
