|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Vcházíme do obchodu, všude na nás zírají sladkosti rozdělené podle tvarů těla vyzáblého, tlustého, tvarů těl zvířat, ptáků, spatříme ruce běhající po tělech zákazníků, vtom se před nás postaví oči deseti prodavaček a sdělující: vypadni! Zařizujeme se podle toho a po chvilce stojíme opět na ulici. Po chvíli vcházíme do hostince Vltava, zbystřím pozornost, ano, Vltava protéká jím, hosty s jejich náladou, pivem, vidím, jak odplavuje smutky, přináší radosti, na vlnách připlouvají další a další hosté, někteří jsou magickou silou facek odpluti pryč,…, najednou se zjeví v každém koutu obraz neznámé ženy, jež je zde zvěčněna kvůli každodenní konzumaci alkoholu a lásky. Uličky mezi stoly vytvářejí křižovatky světa s odbočkami na města, městečka, vesnice a samoty. Hostinský brblá potichu nadávky na celý svět, štamgasty, vzápětí je poplácává po zádech a chválí za výkony. Po chvíli zmizí a objeví se s vědrem na zvratky. Trsy hovorů o zeměkouli se rozprsknou do planet hádek, nenávistí a lásek. Spatřím oči návštěvnice, vypoulené a obrovitě zjihlé, vzápětí vypadneme na ulici s očima více vypoulenýma a méně zjihlýma.
|
|
|