 whispermoonlite (Občasný) - 20.10.2009 > je mi to zrovna nějaký moc krátký, ale jak koukám, někdo by polykal ještě menší bonbónky. ta krátkost totiž v sobě zahrnuje gesto načrtnutého okmažiku, v němž víme, ale neřekneme, což obvykle sklouzává k póze vědoucího mudrce. takové to mluvení tichem, nahozením několika slov (které se zde shodou okolností i tematizuje). kdyby to bylo jednou, nebo dvakrát, bylo by to nové. ale mám obavu, že bez ohledu na to, jaké je právě nastolené téma, jaká je situace, vždy to už směřuje k onomu mudrcovskému gestu ticha, které ví, které zná. a to gesto je jakási automatická spása pro jakákoliv slova. tohle poznání bych ihned redukoval zjištěním, že tvá slova nejsou bezduchá, to vím dávno. i zde lze poukázat na kondenzovaný smysl. ale to gesto, s nímž se naplňuje, mi to přebíjí. motiv rozhovoru beze slov navíc ani není nijak nový, aby to celé udržel. takže náladovka, ano. možná v tom posledním verši spatřuji záblesk oživující sebeironie
| Body: 4
|
