Skála
Procházím mlčky
Pod zubatými hradbami Vyšehradu
Rovné skalní stěny na mne hrozí
Pár stromů na hřebenech
Se kývá jako vztyčený prst
Jsem skála
Vládnu kamenům i molekulám
Vládnu malířům i básníkům
Kterým vkládám do obrazů
také kousek sebe
Jsem skála
Shlížím na tebe shůry
Stojím na zemi
A prsty se dotýkám nebe
Jsem skála
Můj pohled zastaví čas
Můj čas je delší než sám svět
Jsem skála
Přímý podřízený matky přírody
Hlídková věž v mraveništi lidstva
Poslední naděje
Zrození i smrti
A já?
Jsem jen člověk
Poslední článek v řetězu světa
Ničitel hodnot osudů i bytí
První i poslední náznak toho
Že možná dřív než já
Padnou skály…
|