Napadlo mne, jak asi vypadá poslední tep srdce. A potom mne napadla ještě lepší věc: jak vypadá ten úplně první?

Nejdřív je spermie a vajíčko, pak je zárodek, který stále roste. Ze začátku ani nevypadá jako člověk, ale pak čím dál víc ano. Po čase rozeznáte hlavu, ruce a nohy. Tento miniaturní několikacentimetrový človíček se pořád zvětšuje a vznikají kosti a…vnitřnosti. Jednoho dne začne vznikat srdce. Z nějakých molekul, nebo co já vím z čeho (na hodinách biologie jsem moc nedával pozor), se začne utvářet tenhle životně důležitý orgán. To srdce je nejdřív úplně malé a ještě není vůbec funkční. Vznikají žíly, co k němu budou přivádět krev (která ostatně také teprve vzniká) a všechno ostatní. Venku zatím jezdí tramvaje, lidi chodí do práce a vůbec, všechno se děje jako vždycky, ale tady, v tom malém tělíčku ve větším těle, vzniká srdce. Jednoho dne je všechno připravené a může to začít samo fungovat (opravdu jsem moc nedával pozor, takže nevím, kdy to asi tak je). A potom, v jednu chvíli, se to stane. Bum! Srdce poprvé udeří. Poprvé se smrští a zase rozmrští a rozežene krev do celého, v tu chvíli pořád ještě dost malého, těla. Pokud se nestane nic špatného, bude tuhle svojí práci dělat nějakých osmdesát let. Těch bouchnutí bude ještě několik miliónů, možná triliónů (nedával jsem pozor ani na hodinách matematiky), ale mně přijde nejúžasnější, nejzajímavější a nejslavnější právě ten úplně první tep. Moc rád bych to viděl. Chtěl bych u něj stát a dívat se na něj, jak se poprvé zachvěje. Třeba by to šlo nějak nafilmovat?

Tohle mne napadlo na autobusové zastávce. Ujelo mi asi šest autobusů a stejně jsem na to pak myslel ještě celou cestu domů.

První tep srdce!