Miroslav Langer (Občasný) - 23.8.2003 > Buď zdráv, 3022, vítej zpátky.
Myslel jsem, že přijdeš s něčím jiným.
Takže jen základní odpověď. Píšeš, že jazyk není fonetický, protože nezaznamenává emoce či intonaci. Ve skutečnosti by fonetický pravopis nezaznamenával mnohem víc, totiž logickou podstatu jazyka - to, že se slovo píše stejně, i když se jinak čte.
Český pravopis je etymologický, to znamená, že to, co vzniklo společně, se píše obdobně. Jde tedy de facto o tradicionalismus. Ve skutečnosti je ale také logický. Slovo had se píše had, přestože se vyslovuje hat, jenže cizinec by pak sotva poznal, že když hat potkal hada, potkali se vlastně dva plazi. Stejně tak je logické, že pokud se v jazyce používá gramatická shoda v určitých případech (mladí chlapci, mladý chlapec), tak se má používat i v jiných případech (bílí koně, bílý kůň). Použití tvrdého a měkkého psaného Y a I v tom případě ukazuje mnohdy navíc na skutečnost, že něco skloňuje podle tvrdého a měkkého skloňování (muž x pán, mladý x jarní).
Naprostá většina sporných případů se tedy dá řešit analogií a počet výjimek je ve skutečnosti ve srovnání s počtem pravidelností mizivý.
Jediným relativně snadno odbouratelným reliktem jsou různá I a Y v kořenech slov, řešená pomocí vyjmenovaných slov, což bychom asi přežili - s výjimkou krásného "bít" a "být" a "mít" a "mýt" a ještě krásnějšího "pil" a "pyl" a vůbec nejkrásnějšího "pij" a "pyj".
Už se to tak netýká například "s" a "z", protože v některých případech by došlo k nelogičnostem (sestup x vzestup, kde se vyslovuje S a Z, tak proč psát shůry a vshůru nebo zhůry a vzhůru?), netýká se to ani předložek s a z, netýká se to ani psaní zájmena "mě", "mně".
Ještě nějaké výhrady:
Gramatika není pravopis, stejně jako není jazyk gramatika. Prosím, nezaměňuj to. Abeceda u řeči (soubor fonémů, natož pak soubor hlásek) není ani zdaleka stejná jako abeceda písmen (grafémů), museli bychom zavést několik nových písmen, aby tomu tak bylo.
Chápu, že bojuješ proti gramatice (asi spíš proti pravopisu, že), protože Ti přináší problémy - a vůbec mi tato Tvá motivace nepřijde nefér. Na co Tě chci ale upozornit, je, že Tvé problémy se ani zdaleka netýkají jen gramatiky, že prostě místy jazyk (jednotlivá slova) komolíš (např. samozdřejmě, spontální). Přestaň tedy útočit na gramatická (vlastně pravopisná) pravidla, ale upozorni na to, že VEŠKERÁ jazyková pravidla jsou zbytečná, když je textu nakonec přece jen rozumět.
Naprosté, nebo přesněji mohutné rozvolnění pravopisu (a nejspíš i negramatických pravidel), po kterém voláš, by například v matematice vedlo k následujícímu: Není důležité, jak píšete čísla, chápejte třeba 16,9 ve skutečnosti jako devět celých šestnáct nebo jako šestnáct bez devíti, jen když to správně vyjde. Odpověď zní: Každý řemeslník se bez toho obejde, aby uměl psát číslo v exponenciálním tvaru, ale vědec v matematickém ústavu sotva. Složitému vědeckému či filozofickému textu zapsanému v Tebou navrhovaném pravopisu s nemnoha pravidly by nikdo nerozuměl.
Končíš slovy klasika. Já skončím také: Gramatika je dobrým sluhou, ale špatným pánem.
