První lásce

 

Nevím, jak ti mám říct,

že mi pořád chodí zprávy o tvých platbách.

Věci do domácnosti, později pro dítě.

Šmírovat mě absolutně nebaví.

 

Nevím, jak ti mám říct,

že celý repertoár tvých nejapných vtípků

nestydatě používám k rozveselení té,

kterou miluji. (Tak ve mně přežíváš.)

 

Nikdy, ani na vteřinu, jsem nelitoval

svého rozhodnutí, a nelituji ani teď.

Pár lidí mnou pohrdá, to je v pořádku.

 

Nevím, jak ti mám a proč bych ti vůbec měl říct,

když čas jistě jen zvýraznil, v čem jsme si byli cizí,

že jsi mě učinila mužem

 

a – kéž jsou ta slova bez patosu, ironie, sentimentu

i agrese toho, kdo by si chtěl přivlastnit pravdu –

za všechno, všechno ti děkuji.