Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Co? Kdy? Kde?
 > Co? Kdy? Kde?
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
<předchozí akce Kavárna Říp, rozhovor s MATEO z kolekce Kavárna Říp
Autor: Martin (Stálý,Redaktor) - publikováno 29.11.2002 (00:04:39), v časopise 29.11.2002
další akce>

Kavárna Říp

To jednou jsme si asi před dvěma lety napsali a že se sejdeme v Lazarské...nikdy předtím jsem se s Mateem (Olga Dobrovolná (vnější věk 37, vnitřní prožívání věku 3-98 s nejstálejší polohou na 27,další tajná přezdívka na Totemu Olina:-) nesetkal, prý, budu mít kabát s kapucou. Na zastávce stála jakási osůbka v kapuce, zašli jsme do čajovny a tak nějak rozprávěli, o čem se dá...:-)

...proto jsem se zeptal i dnes:...v zimě Tě člověk často potká pod kapucou někde v Praze, jsi odtud?:-)
:) Ano, jsem ze světa pod kapucou:)

Tvé básně jsou Olino často velice imaginárně působivé, vyjadřující pocity, jak jsi se ke psaní vůbec dostala? Byl někdo, kdo Ti podal pomocnou ruku v začátku?
Celkem přímočaře - oba mí rodiče celý život učili češtinu, měli jsme velkou knihovnu, k Vánocům jsem dostávala kromě prostěradel do výbavy knihy a knihy a ... taky jsem jednou dostala vlnu na pletení, pravda. Byla jsem od malička fascinovaná silou SLOVA. Je jen otázkou času, kdy to okouzlení přeroste z pasivity do aktivního konání:)
Pomocnou ruku? - Češtinářka na základce mě nesmírně podporovala, češtinář na gymplu byl taky moc hodný.

A o čem prvním jsi psala?
:)) O zamilovanosti, přeci:)

Čeho si prvního v básni povšimneš?
Obrazů. Jednoznačně obraznosti.


Co třeba taková situace...potkáš člověka, který má popraskanou tvář od drog a poprosí Tě o drobák, že nemá na jídlo. Přemítáš jistě, zda mu dáš skutečně na jídlo, na potravu pro psa či na drogy, které jej postupně zabíjí. Co uděláš v takové chvíli?
V současné době jdu prostě dál. Peníze mu nedám.

V čem se na minci liší pana a orel?
:) Dlouho jsem, Martine, přemýšlela, kam touhle otázkou míříš:) - dobře: tím, že jsou každý na jiné straně mince.


Tak Tě ještě potrápím...řekněme, že jdeš po ulici a šlápneš do kaluže. Chceš o tom něco napsat, kde začneš? Máš nějaký postup?
Hraju si, tak si s tím vším hraju, pak se jakoby "potopím" a "vynořím se" s výsledkem:) - to je vše.

Tvá nejoblíbenější kniha?
První mě napadl Václav Bělohradský: Myslet zeleň světa a Barbara Gordonová: Tančím tak rychle jak dokážu - ale jestli nemám žádnou oblíbenější:))) - to asi ne.

Máš krom psaní ještě nějaké další koníčky?
Baví mě psychologie, začala jsem se jí trošku studovat, učím se malovat (naprosto beznadějně:). Poslední dobou je mým největším koníčkem vymýšlení způsobů, jak nezmrzačit ve vypjatých chvílích mého třináctiletého syna:)

Máš jít do kina, divadla či na koncert…co upřednostníš?
V poslední době jednoznačně koncert. :)

Když jsem tu už na začátku mluvil o té čajovně, jaký je Tvůj nejoblíbenější čaj?
Dračí studna.

Zajímáš se o esoteriku?
Esoterika mě až tak nezajímá, to, co mě nesmírně vzrušuje, je mystika:)

Budou vánoce, co bys k nim ráda dostala a co nikoli?
Ráda bych dostala tak pět kilo čokolády, něco krásného na sebe, dobré červené víno a šestý díl vybraných spisů C.G.Junga.
Nechtěla bych dostat pánvičku na maso (prosimtě, Martine, tohle v textu hodně zvýrazni, protože mi bylo naznačeno, že bych ji mohla dostat ... :) )


Tak teď se ptejte vy další:-)

Martin



Poznámky k tomuto příspěvku
farišta (Občasný) - 29.11.2002 > asi renonc, co?
<reagovat 
stín (Občasný) - 29.11.2002 > to je otázka na mě? nerozumím jí:)
<reagovat 
 farišta (Občasný) - 2.12.2002 > Olina> tak to se moc omlouvám, trochu jsem zazmatkoval a nepřečet si, že vystupuješ ještě pod jinou přezdívkou. myslelo jsem, že se to martinovi popletlo, čímž se mu také omlouvám. ještě navíc mi dneska přišla trošku uražená zprávička od aq. BoBBa, že si nepřeje, abych ho upozorňoval na chyby v jeho básních, tak se mi to pěkně blbě všechno spojilo, že jsem reagoval na něco jiného, sorry, vymyslím si na tebe nějakou otázku, až si ten rozhovor přečtu, slibuju a nebude to už žádnej zmatek, slibuju. to jsem celý roztržitý já:-)))
omlouvám se ještě jednou.
<reagovat 
farišta (Občasný) - 2.12.2002 > tuhle otázku už jsem někomu pokládal, ale zajímá mě to:-)), tak tedy:
píšeš hodně intuitivně, stává se ti někdy, že si přečteš text, který jsi napsala dříve a nepoznáš se? že si řekneš, to jsem přeci nenapsala já! někdo mi vedl ruku! zažíváš někdy tenhle pocit, nebo všechno, cos napsala je částí z tebe? jak to máš, když čteš svoje věci?
PS: v čajovně bychom se hezky shodli, dračí studna je můj nejoblíbenější čaj.

<reagovat 
stín (Občasný) - 2.12.2002 > :))) to mi spad kámen ze srdce, ani se neptej, co mě všechno napadalo:)))
<reagovat 
stín (Občasný) - 2.12.2002 >

:)) v čajovně teda asi jo, jinak předpokládám, že v cukrárně bys dvě čokolády na posezení nesnědl:)))

co se týče mého psaní - že bych se nepoznávala, tak to teda ne - někdy mi sice připadá, že to nepíšu já, že se jakoby napojuji na nějaký proud, který mi přináší obrazy, ale pak se v tom kupodivu poznávám ještě daleko víc, než v případech, kdy píšu rozumem - to je ta intuice, asi:))). Někdy se mi dokonce stává, že vlastně ani moc nerozumím tomu, co píšu - a teprve dodatečně pochopím smysl:)))) - je to jako sny!

Díky moc za tuhle otázku!!! :)

A jak to máš Ty?????

 


<reagovat 
farišta (Občasný) - 2.12.2002 > možná jsem se špatně zeptal, ale tys dobře odpověděla. to, že si přečtu po čase svuj text a zjistím, že smysl je posunut oproti mému záměru. a to je chvíle, kterou mám na psaní asi nejvíc rád. taky je to mnou řekl bych neovlivnitelné, taková ruská ruleta s ..., s něčím, já tomu říkám nevyslovitelno, hloupej opis.
většinou ale vidím jen chyby, nebo jen marně tápu nakolik jsem již nebo ještě v poezii, jestli to všechno má smysl.
děkuju moc za odpověď, 2 čokolády bych fakt nezvlád, měj se hezky:-) a ještě jednou se omlouvám za ty zmatky.
<reagovat 
stín (Občasný) - 2.12.2002 >

smysl??? - no, nevím, kde vidíš smysl toho, co děláš v rámci své literární činnosti:) - pokud Ti to pomáhá objevovat nějaké nové věci o sobě a o druhých, pokud se potkáváš s krásou a tajemnem a "nesdělitelnem":) - s něčím, co Tě přesahuje - a ještě to občas někoho potěší nebo obohatí - v tom je podle mě smyslu ažaž:) , chyby mě v téhle oblasti až tak nemrzí - asi proto, že mi nejde o nějakou dokonalost nebo tak .. nevím, jak to říct

taky se měj hezky, díky zmatkům jsem se dozvěděla spoustu věcí:)


<reagovat 
Michal Oliva (Občasný) - 6.12.2002 > A co tvurci krize? Ja se pres ne obcas dostavam dal, pomahaji mi nepsat furt o tom samem. Pisu min nez pred lety, ale uz vim, ze je lepsi to svetlo po pulnoci roznout a napsat si , co mi prave probehlo hlavou, nez se snazit pravidelne neco vypotit. Pak s basni nekolik dni ziju, nez jsem schopny pochopit vsechny pocity.
<reagovat 
stín (Občasný) - 9.12.2002 >

No, já se přiznám, že ke psaní poezie nepřistupuju moc seriózně:) Píšu teď "novodobě" dva roky - a zatím jsem to brala spíš jako arteterapii. Teď v poslední době cítím nějaký blížící se zlom, možná,  - že bych mohla s tím textem nějak pracovat - "žít" , jak říkáš, a brousit ho. Zatím pro mě měly mé básně především dokumentární hodnotu, byly prostředkem dostat se někam dál, ne cílem - to ani náhodou. Takže tvůrčí krize v tomhle pojetí moc neznám:)

Chtěla bych se časem dostat ke Tvému přístupu:)

Díky. Měj se fajn. Olina


<reagovat 
stín (Občasný) - 18.12.2002 >

jeje, to jsem zaspala:))) já ji četla asi dvanáctkrát:) a vždycky jsem strašně brečela a strašně si to užívala:) pak jsem ji někomu půjčila a už spoustu let ji nemám, nedávno jsem ji viděla u kamarádky, ale neodvážila jsem si ji půjčit - už ji asi číst nebudu:)

hudba? - to jetěžký - mně se líbí od všeho něco - Oldřich Janota, Jakub Noha, Psí vojáci, Děti deště:), ale taky Chopin, Debussy a Edit Piaf a Doors a Janis Joplin a ... - některý věci jsou pro mě emočně nabitý ať zní jakkoliv - naposledy jsem byla úplně nadšená z japonských bubeníků, co jsem slyšela ve Vinohradským divadle

místo? - Obří hrad:)))

A co Ty - co posloucháš? kam ráda chodíš? - prozradíš?

zatím:)

 


<reagovat 
 zjihu (Občasný) - 19.12.2002 > Olina> 

Poslech - to se časem mění a nabaluje - teď třeba Tom Waits, Navarová, Etc..., J.L.Hooker, stálice Nohavica, Jablkoň, ovšemže Topol, Dvořák, téměř jakýkoliv (dobrý :)) jazz, nově Magda Kožená a překvapivě italský opery, et cetera :)

Místa - dneska ráno mě napadlo: záchod, což ale souvisí s postvečírkovým stavem :))), no, jinak určitě bukový lesy na Buglatě (hádanka), jindřichohradecko, křeslo v květinovém koutě (čtenářské), Skotsko, Island (nikdy jsem tam nebyla), a krajiny mýho denního snění. Jo, a jedna konkrétní náruč.

(ňák jsem se rozepsala...)

Měj se hezky nejen v tom čase vánočním.


<reagovat 
stín (Občasný) - 19.12.2002 >

Tom W. jo!, Navarová jo!, jazz !!!!! jasně - moc. Island a Skotsko - sním o nich patnáct let, o Islandu dýl - od tý doby, co jsem četla Cestu slepých ptáků:) náruč jsem odehnala drastickým způsobem:((( ach jo

Taky se měj krásně.

:)


<reagovat 
zjihu (Občasný) - 12.12.2002 >

Tak Barbaru Gordonovou jsem přečetla tak pětkrát za dob těžké postpuberty, je to ta velmi oblíbená kniha, od které jsem si musela dát na dlouhou chvíli pokoj, aby se mi nevrátily ty "stavy". Joo, pořád mám pocit, že se známe...ale o čokoládu se s tebou asi nerozdělím :)). Jen tak na zkoušku položím anketní otázky: oblíbené - místo a hudba?


<reagovat 
 čtenář petr - 19.4.2005 > zjihu> Jo jo, tak Barbaru Gordonovou jsem precetl letos a to hned nekolikrat a musim rict, ze ac chlap, tak jsem to s ni prozival tak intenzivne az jsem si sebe predstavoval na ruznych mistech napr. v te druhe nemocnici, co byla. A zde je vysvetleni: Sam se lecim uz mnoho let s depresi a take jsem si vypestoval navyk, ne teda na valium, coz neni nic jineho nez nas diazepam, ale na neurol a lexaurin, coz je uplne ze stejne skupiny benzodiazepinu. Bral jsem je skoro 5 let a dostal jsem se na takove davky, ktere by pry mohly byt pro nezavisleho cloveka moji vahy smrtelne. Bohuzel to vse take za "asistence" moji lekarky. Nakonec jsem dopadl tak, ze jsem skoncil 27.12.2004 v lecebne v Bohnicich na oddeleni pro drogove zavisle. Dva mesice jsem se doslova pohyboval mezi zivotem a smrti a do dnesniho dne se tak potacim a zmitam jako ten utrzeny clun z pristavu nebo tak nejak to tam psala na konci knihy. Ale take nepluju jeste k zapadu slunce. Jeste ne. Take jsem to prezil, ale bylo to neco naprosto nepopsatelne strasnyho...
<reagovat 
 čtenář petr - 19.4.2005 > zjihu> Jo jo, tak Barbaru Gordonovou jsem precetl letos a to hned nekolikrat a musim rict, ze ac chlap, tak jsem to s ni prozival tak intenzivne az jsem si sebe predstavoval na ruznych mistech napr. v te druhe nemocnici, co byla. A zde je vysvetleni: Sam se lecim uz mnoho let s depresi a take jsem si vypestoval navyk, ne teda na valium, coz neni nic jineho nez nas diazepam, ale na neurol a lexaurin, coz je uplne ze stejne skupiny benzodiazepinu. Bral jsem je skoro 5 let a dostal jsem se na takove davky, ktere by pry mohly byt pro nezavisleho cloveka moji vahy smrtelne. Bohuzel to vse take za "asistence" moji lekarky. Nakonec jsem dopadl tak, ze jsem skoncil 27.12.2004 v lecebne v Bohnicich na oddeleni pro drogove zavisle. Dva mesice jsem se doslova pohyboval mezi zivotem a smrti a do dnesniho dne se tak potacim a zmitam jako ten utrzeny clun z pristavu nebo tak nejak to tam psala na konci knihy. Ale take nepluju jeste k zapadu slunce. Jeste ne. Take jsem to prezil, ale bylo to neco naprosto nepopsatelne strasnyho...
<reagovat 
 Martin (Stálý,Redaktor) - 19.4.2005 > čtenář> Děkuji Ti Petře za upřímnou reakci, upřímně řečeno na základce jsem měl spolužačku, kterou přesně takto páni doktoři dostali k drogám, až to s ní vypadalo na nejhorší. Dostala se z toho jen tak tak a zrovna asi před rokem jsem ji potkal - byla vždycky fajn holka, ale i tak se dost změnila, začala dělat samé charity, stará se o babičky a tak..
<reagovat 
 čtenář Lukas (Ady709) - 18.3.2008 > čtenář> Ahoj, docela mě děsí Petrův článek, Neurol beru asi 2 - 3 měsíce a zatim jsem ve stadiu, kdy si řikám jaká je to skvělá věc. Jsem hezky komunikativní, v práci hezky uvolněn a pěkně se mi pracuje. Když citím, že se blíží problém, tak se trochu sjedu neurolem a je mi dobře :)
Myslíte, že stejně jednou skončim u psychiatra? Je mi 25, denně kouřím trávu a v 17 sem půl roku zneužíval pervitin,(o experimentech s lsd, lysohlávkami a extází ani nemluvě) takže sklony k toxikománii rozhodně mam a život se závislostí mi v podstatě vyhovuje. Zatím držím dávku mezi 1-2 mg denně. Myslíte tedy, že neurol neni řešení? Děkuji a mnoho zdaru :)
<reagovat 
 čtenář Lukas (Ady709) - 18.3.2008 > čtenář> Podotýkám, že smyslem mého života je pud sebezáchovy :)
<reagovat 
Martin (Stálý,Redaktor) - 18.3.2008 >

Kdyz uz tu sklouzla rec na Neurol, osobne jsem jej jedl jen jednou a to se mi pekne tocila siska:-) Neurol je co vim taky pekne navykovy, tak nevim, zda je dobre reseni si pomoci nej odvykat na neco jineho, je to nez vytloukani klinu klinem. Nikomu nechci nic vnucovat, at si kazdy zije, jak umi, ale podle mne nejlepsim lekem proti depresim jsou endorfiny..tedy zacit naplno sportovat. Nejde jen o momentalni pocit, ale jde predevsim o zmenu metabolismu v tele, clovek pak zacne a nevi proc menit osobni jidelnicek, zacne Vam ani nebudete vedet proc smrdet kour z cigaret, ktery Vam treba doposud vonel atp.


<reagovat 
 čtenář Lukas (ady709) - 18.3.2008 > Martin> Naprosto souhlasím, a taky vím o čem mluvíš, díky sportování opravdu dokážu téměř nekouřit cigarety (marihuana je spíš o životnim stylu než o závislosti, sportovci taky pijou pivo) a psychika je při sportu naprosto vpohodě, leč posledních půl roku sem měl neustávající teplotu, čímž sem zcela přestal běhat a jezdit na kole, kvůli nějakejm chlamidiím..Když sem si pak doktorce před vánoci stěžoval, že už z toho mam depku (což mívam běžně, ale sportem se dá opravdu skvěle předcházet) tak sem vyfasoval neurol a zatim si ho nemůžu vynachválit...Ale dávam stoprocentně za pravdu Martinovi. :)
<reagovat 
Martin (Stálý,Redaktor) - 19.3.2008 >

Jasne, souhlas taky s Tebou:-) Jsem totiz na tom presne tak, jak pises...mam obavy z chripky a podobnych situaci, kdy jsem nekde sam a nejsem s lidma...pak na mne jdou chmury. A tak jsme si opatrili psa:-)


<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + čtyři ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý,Redaktor)  
 
 
2 3 4 (5) 6 7 8 9 10
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter