„Ještě      jednou      o      Tobě  ... 

((   -aneb      "O      tom,      Jak   se      někdy   zdá,      že   nás     Bůh      krutě      a      krvavě   nutí      se   rozhodnout,      máme-li   mít      srdce      na      dvou      místech   ..."  ))

Konec      listopadu,      a      nepůjdu      již      zítra

touto      ulicí,      ba      ani      pohledem

Nespočinu      na   masivním      dřevě

kostelních      dveří,      tak      ..důkladných,   a    

..prověřených      věky;   pytlík     

kaštanů      vybral   jsem  

Až      do      dna. 
 
 
 

Neodvážit      se      bývá      Osudné.  Vše,      co     

udělám,      složí      se      z      obrysů

..pouliční     lampy;       všímám      si     

detailů,      a      také      ..zrcadlení,      dnes      tak     

zvláštního,      ve      světle     

                            Výloh. 
 
 
 

Postojím;

dlouho,      dlouho

se      tudy

nebudem      vracet;  vystoupíš-li       Ty      ke     

mně,      necháme     

tu      Svět;      jinak      ale     

„ztratíme      Život  ...     ((  ))."

“.