Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 22.12.
Šimon
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
Trampoty překladů bible v českých zemích z kolekce Tajemná pondělí
Autor: Martin (Stálý,Redaktor) - publikováno 1.6.2000 (16:02:01), v časopise 5.6.2000
další>

Úvod


Tímto krátkým vstupem do historie bych velmi rád zahájil cyklus článků o knize, která sahá do kořenů nejen evropské, ale i světové historie. Bible je knihou, ze které vychází různé křesťanské církve, nebudu hovořit ani tak o víře, nýbrž o zajímavostech o bibli, které nejsou možná dnes běžným lidem tolik známé. Rád bych se tu zabýval především historickými okolnostmi, které vedly ke vzniku a rozšíření biblických textů, poté by
ch rád možná zabrousil k rozhovorům se členy různých současných církevních řádů. Vzhledem k tomu, že v těchto ohledech jsem dá se říci laikem, nemohu v tomto ohledu žádná fakta slibovat, přivítám velmi rád veškerou kritiku, náměty i názory, které tu zazní. Veškerá pomoc kohokoliv jedině přivítána.
Martin Zborník

Kapitola I. – Historie bible v zemích koruny české

První zmínky o bibli, které v Čechách známe, pochází z doby říše velkomoravské. Je to cyrilometodějský překlad Písem svatých do staroslověnštiny, ve své době jedinečné dílo v literaturách slovanských vůbec.

V 11. až 12.století se setkáváme s tzv.glosy. První české
glosy, které se z té doby zachovaly co by meziřádkové poznámky do latinské bible z 9.století, jsou dnes uloženy v Národní vídeňské knihovně.

První překlady bible do češtiny vznikaly v klášterech, byly to především bohoslužebné texty jako žalmy a evangelia. První dnes známý meziřádkový překlad žalmů pochází z ženského kláštera sv.Jiří na Pražském hradě z doby před rokem 1300. Zajímavé tu bylo, že tyto vepsané texty nebyly přímým překladem latinského textu, pocházely pravděpodobně z nějakého staršího vydání či z ústních podání.

Až za vlády Václava IV. (od r.1378) dochází v našich zemích prvním doslovním překladům bible. Nejstarší naší českou doslovnou rukopisnou biblí je bible Leskovecko-drážďanská z 80.let 14.století. Bohužel r.1914 byla zapůjčena do Belgie, kde při požáru shořela. Jediné, co se po tomto tisku dochovalo, byla asi třetina textů na fotografiích a opisech. Za to se do dnešní doby zachovala bible Litoměřicko-třeboňská z let 1411-14 nebo např. dvoudílná Olomoucká bible z r.1417.

Vzhledem k tomu, že bible je knihou velice rozsáhlou, zhotovení jejího opisu trvalo velkou dobu. Navíc bylo velmi drahé a špatně se hledal někdo, kdo by ji k opisu na takovou dobu zapůjčil. Docházelo tak k čerpání textu z různých biblických pramenů, čímž časem docházelo k nejednotě textu. Začátkem 15.století bylo tedy nutno udělat revizi překladů, všechny bible z 15.století byly tedy pořízeny jako překlady z lat
iny.

Vynález knihtisku Gutenbergem r.1440 znamenal významný převrat v jejím šíření. První tištěnou knihou vůbec byla bible Mazarinova z r.1752-55 z Mohuče. Po dvaceti letech vychází první český prvotisk bible v neznámé české tiskárně – Nový zákon. Češi mohou být hrdi právem na to, že Nový zákon vyšel tiskem před rokem 1487 a 1498, neb do roku 1501 vyšla tiskem bible v Evropě pouze v němčině a franštině. Celá bible u nás byla vytištěna pak hnedle dvakrát – Pražská bible (1488) a Kutnohorská bible (1489). Česká bible byla ve své době jediným biblickým překladem slovanským.

V údobí humanismu a reformace byl hlad po překladech bible přímo z původních jazyků. Erasmus Rotterdamský vydal Nový zákon řecky a přeložil jej do latiny – do češtiny byl tento překlad pak přetlumočen Benešem Optátem a Petrem Gzelem. Tato bible byla pak vydávána prakticky každoročně – tzv.
Melantrišky (1549,1556,1560,1570,1577), na ně navazuje Veleslavínka z r.1613 a bible Svatováclavská (Nový zákon 1677, celá 1715).

Největším vrcholem českého biblického úsilí je bible kralická (1579-94), jakožto vynikající překladatelské i tiskařské dílo. V Evropě nebylo překladu lepšího, ani Angličané, Vlachové, Francouzi i Luther nikdy tak výborného a kvalitního překladu nedosáhli. Bible kralická se stala knihou živou v našich zemích po dalších 400 let.

Vzhledem k tomu, že se český jazyk za tu dobu změnil a kralický překlad se stal pro našeho čtenáře obtížnějším, na počátku našeho století vznikaly další překlady např. Hejčlův překlad Starého zákona
, Žilkův novozákonní překlad atp. Od r.1961 do r.1979 pracovali překladatelé na prvním našem českém překladu, na němž by se podílela nejen jedna, ale více různých křesťanských církví, na českém ekunemickém překladu.
(Čerpáno z úvodu do bible – ekunemického .překladu )


Pokračování opět za týden.



Poznámky k tomuto příspěvku
Yizhii (Občasný) - 5.6.2000 > Tohle voní příslibem nestranného pohledu na křesťanství. To je dobře!
Body: 3
<reagovat 
Mišpule (Občasný) - 4.7.2000 > Pěkná malá exkurze do historie, a protože je to i můj koníček, dovolím si připojit několik poznámek (jen tak pro informaci).

S překladem biblických textů ze staroslověnštiny začal Konstantin výňatky z evangelia, tzv. perikopy (čteno při nedělních bohoslužbách), dále přeložil hlavní hohoslužebné texty: misál – kniha obsahující texty pro mši, breviář – modlitby, předepsané církví kněžím. Společně s Metodějem přeložili úplná evangelia, Apoštolské skutky a Vybrané církevní služby. Celé Písmo později přeložil Metoděj (mimo knihy Makabejské), dále Nomokánon a Knihy Otců (patrně ale nešlo o celý Starý zákon).

Následující období (10. – 11. století) je možné charakterizovat jako trvalý zápas mezi literaturou (a tím i zápas o slovanskou bohoslužbu) staroslověnskou a latinskou. Nositelem slovanské liturgie se stal Sázavská klášter (založen v roce 1032), který měl podporu i českých panovníků, snažících se o samostatnou českou politiku. Zrušením kláštera v roce 1097 definitivně končí období slovanské bohoslužby. Prvky češtiny se v textech objevují jako vepisovaná česká slova (bohemismy – pozn. nejstarší bohemika jsou v zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1057) ) nebo výklady či překlady nějakého slova nebo věty - tzv. glosy (buď jako poznámka meziřádková - glosa interlineární) nebo poznámka na okraji (glosa marginální). Z 11. a 12. století existují dvoje glosy, jsou psány latinkou v latinských rukopisech a obsahují prvky staroslověnské i české: tzv. Vídeňské glosy (v evangeliu Matouše a Marka) a Svatořehořské glosy (v dialozích Řehoře Velikého).

Období Václava IV. bylo skutečně pro české překlady požehnáním, starý překlad Bible (více než před 50 lety) byl již zastaralý, takže vznikají úpravy SZ a NZ (kolem r. 1410) a jsou nazývány II. redakcí staročeského biblického překladu. Prvními rukopisy s touto úpravou jsou Bible Boskovická (kolem r. 1415) a Bible Hlaholská ( r. 1416). Bible Boskovická (je uchována v Univerzitní knihovně v Olomouci) a je pokládána za umělecky nejcennější z našich rukopisných Biblí. (Pozn. na začátku rukopisu je vložen do textu Husův výklad Desatera – již jeho novým diakritickým pravopisem). Bible Hlaholská je uchována v Univerzitní knihovně v Praze, je pojmenována podle hlaholského písma, kterým je napsána. Z období 15. století se zachovalo celkem 30 Biblí (nebo z části), zhruba stejný počet Starých zákonů, více než 30 Nových zákonů, evangeliářů a dalších zlomků z biblických knih.
Pro zajímavost například podle zmínky u Viclefa dostala Anna (dcera Karla IV.) při svatbě s anglickým králem Richardem III. (v r. 1381) jako věno do výbavy také český Nový zákon.

Překlad moderního Nového zákona od Erasma Rotterdamského skutečně pořídili kněží Beneš Optát a Petr Gzel (tzv. Nový testament v roce 1533), ale Melantriška (neboli Biblí česká) vydávána u Jiřího Melantricha je starší překlad Nového zákona. Z obou těchto pramenů pak vycházel Jan Blahoslav, jehož nejvýznamnějším dílem je „Nový zákon vnově do češtiný přeložený“ (v roce 1654 vyšel tiskem). Jeho NZ se stal prvním článkem pro velký nový plán - Bibli kralickou, která se stala v evangelických církvích vzorem české bohoslužebné řeči. Je zajímavé, že z Bible kralické vycházel i další překlad (B. svatováclavská – Konstanc, Šteyer, Barner), který byl již ale překladem katolickým (období pobělohorské).

<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý,Redaktor)   Nepublikovat mimo Totem.cz  
 
(1) 2 3 4 5 6 8 8 9 10 11 12 13 14 15
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter