za zjevých toulek mezi mnohostěny

dálkami váben blízkostmi pohoštěný

ztrácel jsem z kapes pýchu

ve prospěch hvězd -zmrzlých- na kalichu

zkalené oční důlky někdejš hrou

čistil jsem nečitelnou pokorou

pokorou k sobě solný sloup

vyplakal k tobě dobou svou -někdy -ne- jindy- závislou

hýčkej již touhou vlasy vískané

z pamětí stěn ať vyvstanem

znovu a znovu bez okovů

svobodni závislostmi ze svých rohů

hojnosti zobracejme v úžasem zahojené rány

zasypem úkryt lásek jež podkopány

propadají se v umělosti

a zbabělosti -prostí z básní- ať vylézají chrousti

ač strach svá nevidění zabednil

uveď mě v četnou nepřítomnost chvil

opět je vdechnu do mohyl -ty ozářené chvíle-

jakkoliv mezi námi vzrostou -stálerostoucí- mýle

meta fór věčného dál každou dlaní mihotá

i bez nás věčný věčný s námi

-strach z časostěn- pře dávaného života

strach s náhodnými oponami