Nejtěžší ze všeho je začátek. Dlouho jsem přemýšlel, jak začnu tento dopis nebo úvahu nebo co to vlastně je. Chtěl jsem jen spojit zprávu s něčím, aby to bylo jako další příspěvek. Nevím jestli se mi to povedlo, ale to už je vlastně jedno. Chtěl jsem jen oznámit, že končím s publikováním na totemu… Ani nevím proč jsem se tak rozhod, ale nějak mi dochází sil. Už v sobě nemám tu touhu, která se probouzela každé ráno se mnou. Nemám sílu dál něco psát. Sice to byla jediná aktivita, která neměla nic společného s pitím alkoholu, kouřením a špatně prožitým životem, ale už to prostě nejde. Možná se pletu a je to pouze chvilková slabost. Omlouvám se Bell, která byla mou pravidelnou čtenářkou a také dalším miliónům mých fanoušků J Asi to pořádně nikoho nezajímá, že nějaký Maui odněkud ze severu končí s publikováním a já to i chápu. Spousta lidí to tady ukončila a nikoho tím neotravovala, ale já sem asi jinej. No nic, nebudu to dlouho okecávat… Možná, že sem jednou napíšu o rozbřesku rána, o šumu motýlích křídel, o roztančených tónech hravé kytary u letního ohně. Možná…