Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 22.12.
Šimon
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Proč bránit český jazyk? z kolekce Dnešek
Autor: vabartos (Občasný) - publikováno 7.9.2005 (14:21:23)

Historii naplňuje honba za dokonalostí. A může to být dokonalost umělecká, zrcadlící se v symfoniích geniálních skladatelů, nebo třeba dokonalost sportovní, ukrytá ve skladbě přesně nacvičených pohybů a naprosté soustředěnosti. Je to zkrátka snaha být v něčem nejlepší. Hned na to by jistě mohla zaznít uštěpačná poznámka věčných cyniků o přemrštěných ambicích. Ale v lidském rodě tomu už tak je. Kdo by se domníval, že lidstvo ke hvězdám žene snad jistá forma srdečnosti, či nepotlačitelná touha empatie, mohl by se škaredě zmýlit. Je to jenom jakési prachsprosté předbíhání v nesmyslné frontě na věčnost. A tak, jako v nejepochálnějších výbuších lidského ducha, se tato myšlenka uplatňuje i v našem každodenním fádním životě. Vždyť s myšlenkou předbíhání ve frontě jsme začali koketovat už jako děti při čekání na oběd ve školní jídelně.

Většina z nás však nevidí kouzlo omšelého autobusu plného lidí, onu všednost bez zřetelných ambic. Ovšem při pohledu na demonstrující náměstí se již obdiv v našich očích objeví, ale opět nám v honbě za dokonalostí unikne ten hřejivý pocit z vykonané práce. Pouze se zablýskne v naší duši nepopsatelný záchvěv hrdosti, vyprchávající ještě předtím, než náměstí opustí poslední demonstrant. Neuvědomíme si tu dokonalost fádních, denně se opakujících situací a míříme ke hvězdám.

Stejně tak je tomu i s jazyky. V honbě za dokonalostí a úspěchem se před námi zrcadlí pouze slibná vidina těch světových a naše mateřština si vedle nich připadá častokrát více jak nedonošené a nedokonalé batole. Snad je to tím, že jsme si našeho potomka přestali vážit právě v jeho věku nejtěžším, těsně po tom, co zdárně zvládl pubertu s několika nerozvážnými mladickými klopýtnutími.

Považujeme totiž světovost jazyka zároveň za jeho kvalitu. Zde však přímá úměra neplatí a že čeština rozhodně není žádné batole, se potvrdí teprve ve chvíli, když se vydáme napříč republikou a necháme se unášet různými nářečími. V jižních Čechách se jisto jistě pohádáme, že není to bůro, ale ten bůr a budeme poučeni, že se nejezdí ke strejdoj, nýbrž k strýcovi, v Ostravě pak narazíme na pár naprosto nových slov, včetně toho jak libozvučně a přitom sekaně si s češtinou dokáží místní pohrávat. Někde před Náchodem ještě objevíme tůčko co by obyčejné stavařské kolečko a v Náchodě samotném kladku jako visací zámek, jestli z toho ovšem posléze nebudeme v Liberci štajch.

Řeč a jazyk v těsném závěsu jsou všudypřítomní, i když jako by si žili svým vlastním životem, jazyk jako odměřený mladý muž, zaklet do slov a souvětí, přežívající pouze na stránkách knih a časopisů a jeho neposedná manželka řeč, beroucí do úst nejrůznější novotvary a podivuhodné obraty, co jich jen mezi lidmi je. Jsou čímsi živoucí, až se zdá, že za devatero horami mají jako my teplé papuče, křesílko s pívečkem a vlastní televizor, ze kterého se učí jak správně mluvit. Přičinlivá jsou především jejich dítka. Občas se ještě drazí rodičové pozastaví, od koho že to ten vulgarismus v ústech jejich ratolestí vzešel. Rozumný jazyk pohlédne na ustaranou řeč. Ta si vzdychne, obejmou se a jdou spát.

Když bychom se rozhodli naslouchat našim předkům, hovořícím ze zažloutlých listů kronik a dávných příběhů, zachycených do poutavých knih, čeština by k nám přišla jako stařičká babička, belhající se o holi, a rozhovořila by se o všem, co se jí za ta léta přihodilo. Neopomněla by se zmínit o velikánech, kteří ji utvářeli a taky si trochu postěžovat. Snad by se měla bát cesty na věčnost, tomu se však srdečně zasměje. Dokud se s ní bude mluvit, odcházet nehodlá. Ani zde odpověď, po které se pídíme, nedostaneme. Stařičká čeština plna životní moudrosti se sama přizná, že ji nezná.

Někdo se už dotkl krásy, která se skrývá ze stařenčinou svraštělou tváří v mladické nezbednosti pubescenta. Jsou to spisovatelé, kteří se nám o češtinu starají a od nichž se můžeme kráse mateřštiny učit. Vždy si totiž se slovy de facto pouze zvukomalebně a jako by lehce pohrávali. Z jejich projevu je znát věcnost a radost nad možností vyjadřovat se právě touto řečí.

Čeština by náš život měla předně zpestřovat, proto bychom ji měli bránit se všemi klady a zápory a s očima dokořán. Víte, já vám něco povím. Kdybychom byli pokorní, pozorovali vše kolem, více se pídili po smyslu toho všeho, nikdy by nás ani nenapadlo ptát se, proč bránit český jazyk. Snad by nás zajímalo, kde se tu vzal, co ho ovlivňovalo, ale bylo by nám naprosto jasné, že tu místo prostě má. Rozhodně víc než panelová zástavba našich měst, deroucí se do oblak.



Poznámky k tomuto příspěvku
Lamarski (Občasný) - 7.9.2005 > To je opravdu podařená úvaha. Souhlasím s tím, že současná děcka se učí česky spíš z televize a když jedu mhd nestčím kulit očka nad vynalézavostí puberťáků, kteří vymysleli mnoho synonym např. ke slovu soulož.
Body: 5
<reagovat 
g morr (Občasný) - 7.9.2005 >

Já tomu nerozumím.

A docela mě zaujalo to dělení na řeč a jazyk. Jaký je tedy rozdíl?


<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 7.9.2005 > g morr> Řeč a jazyk? Myslel jsem tím hovorovou a psanou (či spíše kodifikovanou) podobu jazyka. Proto je jazyk (kodifikovaná podoba) v těsném závěsu za řečí. Řeč vyvěrá z života. Je třeba zajímavý, že člověk neuslyší někoho říkat: To je mrtvá řeč. Ale říká se např.: Latina je mrtvý jazyk.
<reagovat 
 g morr (Občasný) - 7.9.2005 > vabartos> 

Ufff.

No, myslel jsem, že to tak máš. Ty pojmy se částečně překrývají, jak dobře vidíš, nejsou zcela synonymní – ale ten rozdíl mezi nimi nebude tenhle.

 

Tedy řeč mluvená versus psaná. Ovšem to nemá s kodifikací tolik... je pravda, že v mluveném projevu se setkáš častěji s nekodifikovanou podobou, nespisovnou... ale – třebas to může znít jako protimluv – snadno se dá mluvit i spisovně. A naopak – i dlouho spisovaný projev může být docela nespisovný.

 

Poznámka terminologická: hovorová čeština je definovaná jako podkategorie češtiny spisovné. Patří teda mezi to kodifikované.

 

To nic nemění na tom, že té tvojí úvaze nerozumím. Nějak jsem nenašel pointu. A vlastně jsem asi nechytil tu trasu, po které bych se k ní měl ubírat.


<reagovat 
fanýs (Občasný) - 7.9.2005 > Také si myslím, že bychom si  měli přestat hrát na světovost a přestat používat anglická slova (např. traktor, tenis, hokej, fotbal a tisíc dalších) a když vynecháme ještě německá, ruská a latinská tak se možná ani nedomluvíme.  
<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 8.9.2005 > fanýs> To není o tom. I angličtina má problémy s jejím zjednodušováním. Normálnímu člověku prý stačí zásoba okolo jednoho či dvou tisíce slov. Spisovatel a člověk využívající daný jazyk „naplno“ potřebuje znát něco přes pět tisíc slov. Neříkám jazyk zaměstnávat zbytečnými příbuznými slovy a zesložiťovat jeho větnou stavbu, to ne. A dál: Je to i o hrdosti na svůj jazyk a vědomí jeho vývoje. Je zajímavá skutečnost, že dle paní Hůrkové (každoročně zasedávající do přijímací komise na činoherní herectví DAMU - mimochodem i členka kodifikační komise) dnešní mládež stále více a více zanedbává výslovnost, až není skoro nic slyšet. Jako kdyby se za svá slova styděli nebo slovům přestali naprosto věřit (což bych se ani nedivil).
<reagovat 
 fanýs (Občasný) - 8.9.2005 > vabartos> Tento vývoj není jen v češtině. Když se podíváte na staré americké filmy a na výslovnost v dnešních filmech tak jim  také není téměř rozumět. Spisovatelé dnes jazyk příliš neovlivní, protože nikdo nečte. V dohledné době bude angličtina jako latina ve středověku a ostatní jazyky budou historická zajímavost. K čemu je Vám hrdost, když se potřebujete domluvit s Japoncem? Připadáte mi trochu jako buditel posunutý v čase.
<reagovat 
 g morr (Občasný) - 8.9.2005 > vabartos> 

Jaké kodifikační komise?


<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 8.9.2005 > fanýs> To s tou hrdostí Čech nedokáže pochopit.
<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 8.9.2005 > g morr> Komise, která kodifikuje výslovnostní normu.
<reagovat 
 fanýs (Občasný) - 8.9.2005 > vabartos> Hrdost na to, že se svým nářečím nedomluvím za nejbližším kopcem ?
<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 9.9.2005 > fanýs> Hrdost na to, že jsem občanem této země. Musím ovšem upozornit, že tato úvaha je pouze zkrácenou verzí! Původní jsem zde publikoval před rokem a půl. Jenže byla moc dlouhá, nikdo ji nečetl. Pokud se tedy o té hrdosti, vnímavosti a citu pro tuhle krásnou zemi chcete dozvědět víc, doporučuji přečíst i tu původní esej.
<reagovat 
 fanýs (Občasný) - 9.9.2005 > vabartos> 

S hrdostí, že jste občanem této země jste se rozloučil, když jste hlasoval pro vstup do EU. Nyní jste občanem EU. (Mimochodem hlasoval jsem proti.)

Bohužel Vaši úvahu nikdo nečetl a tudíž její účinek je nulový. Divil byste se kolik mých přátel (znalých Aj) začalo louskat Shakespeara v původním znění, když jsem prohlásil, že jsem z jeho sonetů vyčetl, že byl gay. Viz http://www.hint.cz/books/kniha1/kniha1.htm .

Kniha v češtině, které vůbec nerozumím by u mne určitě vzbudila zájem. U Vás ne?


<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 10.9.2005 > fanýs> Pakliže je to téma, které vás zajímá, je nejlepší svého oblíbence číst v originále, při překladech dochází k mnoha nechtěným posunům. Bohužel, není mnoho Hilských... nakonec existence toho pána mi je v dnešním intelektuálním bahně záhadou. Mimochodem, když jsme se dostali k Hilskému, on je příkladem syntézy zvukomalby a věcnosti! Vřele doporučuji rozhovor s ním: http://www.novinky.cz/03/94/85.html Tam se dovíte mnoho o tom, jak dnešní lidé neslyší, co by slyšet měli a zhrdají jazykem, kterým mluví. A proboha, já nekritizuji jen dnešní poměry, myslím, že dlaždiči v každé době byli prostí a sprostí.
<reagovat 
fanýs (Občasný) - 8.9.2005 > Když tak milujete češtinu, tak pro ni něco málo udělejte. Chtěl jsem vydat bibliofilii s texty předhusitských rozverných písní. Jsou však k sehnání pouze ve fonetické verzi. Původní znění tzv. transliteraci jsem nenašel. Prý ji naposledy používal Zdeněk Nejedlý. 
Jde o středověkou poezii z doby před husitskými válkami. Konkrétně se jedná o básně:
 
Již tak vymyšlený květ - Je obsažena v sborníku plebána Kříže, první otiskl Václav Hanka, ČČM 12,  1838.
 
Tajná žalost při mně bydlí - První otiskl Václav Hanka , ČČM 2, 1829/1  - F. Ryšánek, Tomáš ze Štítného, Sborník Vyšehradský 1, 1960,  snad faksimile str. 8
 
Potřeboval bych původní znění textu těchto básní, tj. s pravopisem ještě před Husem, nikoliv  novodobá tzv. akademická vydání.
Nakonec jsem použil sonety Shakespeara, protože ty jsou v původním znění běžně dostupné.
Vy jste v NK určitě  jako doma, tak tyto texty snadno získáte. Případně vyberete další příhodné. Mohl bych je použít do další knihy. Odměnou Vám bude, dobrý pocit, že jste něco udělal pro češtinu.

<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 9.9.2005 > fanýs> V čem shledáváte přínos takového snažení?
<reagovat 
 fanýs (Občasný) - 9.9.2005 > vabartos> 

Udělám si radost a možná se najde pár lidí, které to také potěší. Kupodivu znám ještě pár lidí, kteří si knih váží.


<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 10.9.2005 > fanýs> No, ta první věta už skoro vypadala jako definice skupinového sexu. Obávám se, že mnoho lidských děl mají náběh na to stát se hromadnou onanií. Ovšem to není nic proti vaší snaze, to je úvaha z trochu jiného soudku. Jinak ovšem bohužel musím říct: Není kniha jako kniha! A pokud jde třeba o naučnou literaturu, mohu mluvit pouze za divadelní vědu, naprosto zapomněli na nějakého pana Komenského, který stvořil knihy s obrázky, náčrty, plánky, rezignovala na již poznané a přitom hlásá nové poznání. Král je mrtev, ať žije král!
<reagovat 
g morr (Občasný) - 7.9.2005 >

Problém mám asi tady: "V honbě za dokonalostí a úspěchem se před námi zrcadlí pouze slibná vidina těch světových a naše mateřština si vedle nich připadá častokrát více jak nedonošené a nedokonalé batole. Snad je to tím, že jsme si našeho potomka přestali vážit právě v jeho věku nejtěžším, těsně po tom, co zdárně zvládl pubertu s několika nerozvážnými mladickými klopýtnutími."

 

Co je myšleno tou pubertou a mladickými klopýtnutími? Po tisíci let?

 

Čeština si nijak nepřipadá, jestli se za ni stydí její mluvčí, to nevím... ale kdybych si měl tipnout, tak bych řekl, že je takové myšlenky, že by se třeba mohli stydět, ani nenapadnou.

 

A před čím, že máme tu mateřštinu bránit? A především – jak se to dělá?

 

To o těch spisovatelích je mimochodem docela blábol. Vždy si zvukomalenbně... lehce... jenom ... pohrávali?  A přitom je z jejich projevu znát věcnost? Dvě zjednodušující tvrzení, za jaké by se nemuseli stydět v jakémkoli deníku – a ještě dohromady dají protimluv...

 

 


<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 8.9.2005 > g morr> Proč by se zvukomalba musela bít s věcností? To jsou diametrálně odlišné kategorie, jedna estetická, druhá funkční.

A bohužel je tomu tak, že nám mladým rodiče připomínají, abychom se učili cizím jazykům. Ovšem postrádá to účel. Už vám přesně neřeknou proč.
<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 8.9.2005 > g morr> Jo a ještě... ta čeština není tak starý útvar! Tomu tvaru z té minulosti tisíce let by už dnes někdo těžko rozuměl a za její oprášení a do života uvedení vděčíme jen obrozencům. Takže jak bránit jazyk? Minimálně číst, maximálně sám tvořit. To vše ale naprosto vědomě. Tohle je věcí rozumu a svědomí každého z nás. A popravdě dnes není až tak katastrofální situace. Nicméně na něco jsem tehdy (když jsem to psal) reagovat asi musel, na nějaký společenský úkaz.
<reagovat 
 g morr (Občasný) - 8.9.2005 > vabartos> 

čeština je stará spoň tisíc let. Nic na tom nemění, že by jí dnes málokdo rozuměl. Stejně jako to, že dnes málokterý Angličan může porozumět Shakespearovi nic nemění na tom, že ten pán psal anglicky. Vědomí nepřerušnosti toho vývoje (byť u těch obrozenců to udělalo maličkou smyčku; přesto ale vývoj zůstal nepřerušený, česky se nikdy mluvit a psát nepřestalo, ani v "době temna") a vědomí, že tohle kulturní dědictví nás nějak zavazuje, by mělo být jedním z hlavních argumentů každého pořádného "obranáře".

 

Mimochodem... obávám se, že bez problémů neškolený čtenář nebude i u těch obrozenců. To že jsou jazyky v čase proměnlivé, je postřeh banální.

 

Psaním a čtením se na jazyce mnoho nezachrání. K tomu je potřeba užívat ho promyšleně ve všech situacích. A zejména v jakémkoli veřejném projevu. A z nich pak samozřejmě nejvíce v takových, co mají vliv na největší masu. Další věcí je školní výchova. A asi je to ta věc nejpodstatnější.

 

Každopádně sloveso bránit má třojí vazbu: někdo brání něco proti něčemu / před něčím. Před čím že to máme tu češtinu bránit? Obávám se, že tenhle text se zkrátka nepovedl.


<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 10.9.2005 > g morr> S tím bych tak nesouhlasil. Musel bych se podívat do historie... mám ten dojem, že jednu dobu češtinu udržovali kněží pouze v jednom klášteře! Zapomínáte, jakou cestu urazil náš národ a kolik toho už zvládne! To ovšem není nic proti tomu, co zvládnout musíme. Čeká nás daleká cesta. Narazil jste na podstatné problémy. A skutečně, chceme-li národ plnohodnotný, musí se mu také dostat plnosti výchovy. Nejde říct A, když bychom měli říct i B. Na příkladu pro lepší pochopení: Nejde hovořit o drogách pouze z hlediska jejich škodlivosti, když nesporně každému závislému zprvu přinášejí nesrovnatelné blaho. Nejde křivit historii, tvrdit, že jsme se v roce 1938 nebránili. To je to, co souvisí s našimi národními mýty, které nám však mnoho nepomohou. Spíše jsou zajímavým dokumentem našeho myšlení. K tématu mýtů o roce 1938 doporučuji článek Pavla Šrámka http://www.vojenstvi.kvalitne.cz/armada/nazory_7.htm

Já myslím, že kdyby se tento text nepovedl, kdyby se nedotýkal něčeho citlivého, každý by jej přešel bez povšimnutí. Před čím češtinu bránit? Před blbostí a blbnutím. Otevřít oči, dívat se kolem, nasávat svou existenci a přestat se ptát, proč bránit svůj jazyk. Musím upozornit, že to byla esej, kterou jsem psal na toto téma pro soutěž Maxe Broda. Šlo o předem zadané téma a jeho podstata mě prostě popudila.
<reagovat 
 fanýs (Občasný) - 10.9.2005 > vabartos> 

Druhá věta: Ano,  jako liturgický jazyk, ale jinak "lid" česky mluvil vždy, neboť jinak neuměl.

Když příspěvek vyvolá odezvu, ještě to neznamená, že je kvalitní. Moje nejhorší obrázky měly vždy velkou odezvu.


<reagovat 
 g morr (Občasný) - 12.9.2005 > vabartos> 

Textu si všimnul fanýs -- a stejně jako já asi moc neví, o čem je. Textu jsem si všimnul já, a jelikož vidím, že není o ničem, rozčílil mne. To je asi tak celé. Texty, které budí pozornost jimohou budit i z úplně jiných důvodů... než že by byly kvalitní.

 

Ta kokotina s kněžími a jedním klášterem je do nebe volající. Podívej, možná jsi schopný správně uvažovat, dobře, pokud ale takové uvažování není podloženo znalostí alespoň základního materiálu (nebo pokud s žádným materiálem vlastně vůbec nepracuje), je to jen bohapusté plkání, mlácení prázdné slámy atd.

 

Důležité jsem řekl: z textu není poznat, kdo by měl češtinu a před čím brániti. To za prvé. Za druhé se neví, proč by to vůbec měl dělat. Zato je tam spousta věcí, které dělají jen omáčku, aniž by k věci patřily. Do dalších debat se mně pouštět nechce, to sorry.


<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 10.9.2005 > fanýs> To je pravda.
<reagovat 
 vabartos (Občasný) - 12.9.2005 > g morr> To je ale zase smutný, že školní práce působí jako kokotiny!
<reagovat 
 g morr (Občasný) - 12.9.2005 > vabartos> Slovo kokotina jsem použil výslovně ve spojení s hláškou z  komnetářů -- s tou o tom,jak češtinu nějakou dbu udržoval jeden klášter. A trvám na tom. Jestli to někdo napsal do školní práce (a neměla to být humorná povídka) zaslouží samozřejmě nelítostnou kouli.
<reagovat 
čtenář Palacká - 27.9.2005 > Ty voe sem se na to lookla a musim zahlásit, že je to jako málo hafo hustý, vypadá to že seš férovej typoš, žádnej šampónek, ta tvoje prácička je nehorázně vymazlená. Náhodou jako vobčas se tou jazikovědou taky votravuju a má to grády čeče, skoro jako bejt na papírech nebo vysolenej, takže sem chtěla říc že českej lengvič se prostě developuje a fertyk, neni potřeba ho defendovat, dokud s nim prostě někdo jako spíkuje, čekuješ, kémo?
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter