Ráj

Tajuplný a krásný,

 tak utkvěl v našich představách.

A přece, je to zvláštní,

vždyť nevíme, jak vypadá

Ten, kdo jednou spatří jeho lesů,

už nepoví nám, co a jak.

A omámen vůní nejkrásnějších vřesů,

povznese se do oblak.

S pozemským hrobem splyne moje tělo,

s bělostným mrakem duše má,
čistého rána z nebe zapršelo,
vítá mne země mateřská.

Dopadly slzy, dopadly na zem,
blaženě vzdychá pole lán,
zahrady, louky, bažiny, lesy

to je ten eden, to je ten ráj!

Tajuplný a krásný,
tak utkvěl v našich představách.

A přece, je to zvláštní,

vždyť nevíme, jak vypadá.

Každý ho hledá, každý ho zná,

přesto ho nikdo nevidí.

Lidé jsou slepí, mrtvá jsem já,
ve vlastním ráji bez lidí.