Vzpomínky a sny
Usnula navždy, usnula sladce,
tiše a měkce zněl její dech,
když zavřela oči, jen vydechla krátce,
večer ji vzbudím zas ve svých snech.
Dotyky rukou, polibek letmý
vítá ji v zemi tajných snů.
Čekal jsem marně, až venku se setmí,
je srdcem mým žilám, duší mých dnů.
Už stovky let nespím, myslím jen na ni,
vteřina každá patří jen jí.
Je západem slunce i úsvitem ranním,
tak rád se dívám, jak sladce tu spí.
Tak jako tehdy, když našel jsem tebe,
studené ruce chtěl jsem ti hřát,
kolem nás moře a nad námi nebe,
tehdy ten něžný sen začal se zdát.
Vidím ji stále, spící a bledou,
v myšlenkách, ve snech, stále jen spí.
Stále jsi se mnou. Stále jsem s tebou.
Stále jsme spolu. Stále jsem s ní.
|