Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Neděle 24.11.
Emílie
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Mystika, filosofie
 > Mystika, filosofie
 > Filosofie
 > Náboženství
 > Duševno, mystika
 > Literatura, odkazy
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

 
<předchozí Kde se vzal papež ? Kdy přestalo být křesťanství pronásledováno ? z kolekce Tajemná pondělí
Autor: Martin (Stálý,Redaktor) - publikováno 3.7.2000 (08:26:11), v časopise 3.7.2000
další>

Kde se vzal papež ?
Servus servorum Dei - Sluha sluhů Božích

Kdy přestalo být křesťanství pronásledováno ?

Papežství je jedinou říší, která přežila od dob svého vzniku po obě tisíciletí až dodnes. Jedni v papežství vidí geniální dílo lidské prozíravosti, jiní ochranu Boží na zemi.

Ježíš řekl Petrovi "… A já Ti pravím, že Ty jsi Petr; a na té skále zbuduji svou církev a brány pekel ji nepřemohou.
Dám ti klíče od království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co přijmeš na zemi, bude přijato v nebi." (Mt 16, 18-19)

(pozn. Petr znamená v latině "Skála")

Tato slova dala dle katolické nauky podnět pro vznik a ustavení papežství, jsou napsána na zaoblení kopule nad konfesí baziliky Sv.Petra v Římě. Každý papež je podle katolické nauky zástupcem Sv.Petra, platí za neomylného prohlásí-li z titulu své moci některou část věrouky či mravouky za obecně závaznou. V rámci tohoto zplnomo
cnění by měl tedy sloužit všem - sluha sluhů Božích. Nicméně v křesťanském světě je papež uznáván pouze římsko-katolickými křesťany.

První dvě století
O počátcích papežství během prvních dvou století toho víme jen velice málo.
První seznam římských biskupů, bohužel bez dat o setrvání jednotlivých biskupů v úřadě, nám zanechal Irenius z Lionu (+ asi 202). Po Petrovi dle Irenia a dle zmínění se Sv.Pavla v dopisech Timotheovi nastoupil jakýsi Lina. Po něm pak Anaklét a pak následuje seznam dalších biskupů.
Budeme-li se však na toto rané období papežství dívat ze strany historiků, ti tento seznam nepovažují za příliš věrohodný. V počátcích byla křesťanská obec řízena asi spíše kolektivně, tento seznam je zřejmě seznamem tamních nejvýznamnějších osobností. Před koncem prvního století snad ani neexistovaly v Římě ani jednotliví biskupové, byla tu jen jakási kolegia starších, která církev řídila. Však jakýsi Ignatos z Antichonie už dokládá existenci monarchistických biskupů pro Sýrii a Malou asii, pro Řím tento seznam ještě neuvádí. Přesto klade Ignatos z Antichonie důraz na důležitost římské obce a mimořádně ji vychvaluje. Prvním hlasem, který kdy zazněl zřetelně z Říma, je Klementův dopis (roku 96, nejstarší dopis postapoštolské doby). Postupem času se římská obec dostává do popředí.

Další plynutí času
V prvních třech stoletích bylo křesťanství v Římě pronásledováno
Petr a Pavel … zemřeli mučednickou smrtí při perzekucích císaře Nerona (54-68)


papež Fabián … zahynul za vlády císaře Decia (249-251)
papež Kornelius … zemřel ve vyhnanství za císaře Valeriána (253-260)
papež Sixtus II a keho diakóni. … zemřeli roku 258

Ve třetím století zpráv o papežích stále ubývá, po neobjasněné smrti papeže Marcellina (295-304) zůstal papežský stolec na delší čas prázdný.

Zlom v dějinách křesťanství
K výz
namnému přelomu v dějinách křesťanství dochází až za vlády císaře Konstantina v římské říši. Konstantin se narodil v Naissu (Niš – Srbsko) a mládí strávil na Diokleciánském dvoře v Nikomedii. 25.července 306 byl prohlášen císařem . Za jedné bitvy, kdy se obával, jak dopadne, se prý obrátil s prosbou o pomoc k Bohu křesťanů. V tom měl prý v noci vidění … viděl kříž s nápisem “v tomto zvítězíš”. Tak se skutečně stalo.

Jak tomu bylo doopravdy, že se Konstantin obrátil na víru křesťanskou, zda šlo skutečně o
změnu jeho osobního smýšlení či jen o pouhý politický manévr, se dnes můžeme už jenom stěží dohadovat. Jisté je, že od roku 312 usiloval o to, aby se stalo křesťanství státní církví. Téhož roku svěřil dvěma křesťanským biskupům soudní pravomoce (jimi byli Ossius z Cordoby a církevní historik Eusebius z Ceraseje). Roku 313 společně s jakýmsi Liciem navrhl “Milánský toleranční program”, kterým postavil křesťanství na rovinu všem ostatním pohanským náboženstvím. Ještě téhož roku daroval papeži lateránský palác a začal se stavbou lateránské baziliky. Roku 315 zrušil trest smrti ukřižováním, roku 321 nařídil říšským zákonem svěcení neděle. Rovněž zakázal haruspicie, tj. pohanské věštění boží vůle a budoucnosti z vnitřností obětovaných zvířat (r.319 až 321). V roce 320 založil nad hrobem Sv.Petra na vatikánském pahorku chrám Sv.Petra a to přímo uprostřed pohanského pohřebiště. Záhy poté založil baziliku nad svatým hrobem v Jeruzalémě. O několik let později (r.330) založil v Konstantinopolisu (dnešním Istabmulu) novou křesťanskou rezidenci, neboť Řím se mu zdál být příliš pohanský.

Ke křesťanství vedl i své děti. Tak Konstancius (337-361) spolu s bratrem Konstantem (337-350) nařídili úplné uzavření pohanských chrámů. Poté císař Gracián (375-383) v západní polovině
a císař Theodosius Veliký na východní polovině vyhlásili křesťanství za jediné oprávněné náboženství v říši. Od roku 381 se dokonce stal přestup na pohanství trestným. V křesťanské církvi tak lidí závratně přibývalo. List se za těchto pouhých pár desítek let obrátil.

Konstantin udělal pro křesťanství jistě velice mnoho. V první chvíli musel především pomýšlet na to, aby v této mladé církvi vybudoval organizační řád, neb tu ve všech místech říše římské sice byla ohniska křesťanství, ale ta nebyla zcela vůči sobě jednotná. Ve své době si tak nadělal i veliké množství odpůrců a nepřátel ze stran původních církví, křesťané, se k němu obraceli s nadějí. Jedinou otázkou tu zůstává, zda byl přerod církve pronásledované v jedinou státní církev správný, církev tak
začala částečně plnit i světská poslání … tady je na místě řada kdyby, ta však historikové nesmějí vyslovovat … ať tomu bylo správně či nesprávně, už se tak zkrátka stalo. Konstantin se na východě ctí jako světec, jak rovný apoštolům, jako třináctý apoštol.


Prameny :
Čerpáno a citováno z publikací:
Josef Gelmi - Papežové
August Franzen - Malé církevní dějiny

http://www.karmetitánské-nakladatelství.cz



Poznámky k tomuto příspěvku
Cid (Občasný) - 3.7.2000 > K prvnímu odstavci: Papežství nelze definovat jako řiši. Nemá hranice. Je to instutuce v rámci římsko-katolické církve. Ovšem je uznávána i v řecko-katolické církvi, která je s římsko-katolickou církví v jednotě. Poté drobná poznámka. Slovo Petr nemá s latinou nic společného. Je to hebrejské a arabské slovo. Ale to je drobný detail. Zajmavý pokus. Děkuji.
Body: 3
<reagovat 
Mišpule (Občasný) - 4.7.2000 > Opět malé historické okénko, líbí.
(A jak je mým zvykem - pár technických drobností). Kromě již uvedených připomínek od Cida: (Petr je z řeckého Petros ; petra – skála). Toto pojmenování dal Ježíš Šimonovi po jeho vyznání: „Ty jsi Mesiáš“ (Mt 16,16 –18).
Vznik křesťanských obcí Na počátku se každá křesťanská obec organizovala v rámci města. V čele stál episkopos (dohlížitel – volený věřícími). Vedle náboženské pravomoci měl výjimečné postavení i ve městě. Rostl počet kostelů a biskupové záhy působili pouze ve významnějších centrech, v ostatních městech vznikala funkce presbyterů (z řeckého presbater – starší), z něj je odvozeno v některých jazycích slovo prete, Prister – kněz. .
Konstantin - nejen zrovnoprávnil judaismus s křesťanstvím a pohanstvím, ale dokonce jej podporoval. Pohanský kult postupně omezoval a křesťanské kněží naopak zbavoval od daňové povinnosti, propůjčoval jim platy a stipendia, biskupům odevzdal soudní pravomoc ve sporných věcech atd. Otázkou ale zůstává jeho skutečný postoj ke křesťanství. Sám se dal totiž pokřtít až na sklonku života (337). Jedním z možných vysvětlení, proč Konstantin inklinoval k monoteismu, je spatřován jako možný důvod v tom, že pro císařství bylo výhodná poměrná organizovanost křesťanských obcí. Monoteismus odpovídal potřebám císaře více než polyteismus (už ve 3. stol. byla snaha nahradit ho třeba kultem Slunce). Křesťanství se příliš nedalo sloučit s vládnutím, proto také byla tak velká snaha oddělovat věci světské a duchovní. Už evangelia rozlišovala mezi tím, co je císařovo a co boží. Důkladné vysvětlení podal ve svém spise O státě božím sv. Augustin (5.st.), kde přísně odděloval nebeský a pozemský stát. Na základě toho pak argumentovali římští biskupové , kteří chtěli být uznáni za první biskupy v křesťanství (papeže).
Vznik papežství
Mezi jednotlivými biskupstvími vynikala ta, která odvozovala svůj původ od působení apoštolů. Například biskupství v Konstantinopoli, Římě, Antiochii, Alexandrii a v Jeruzalémě) se označovala za nástupce apoštolů – za patriarcháty. Po rozdělení říše na západořímskou a východořímskou (v r. 381) se konstantinopolský patriarcha stal představeným východořímské říše (císař současně i hlavou církve – tzv. cesaropapismus) a na západě stále trvala snaha církve zdůrazňovat přísné oddělení světské a církevní moci. Biskup v Římě požíval velké autority, protože byl považován za nástupce apoštola Petra. Teprve koncem 6. století získal titul papež (z řeckého pappas – otec) a správu církve ve vlastním smyslu.
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + deset ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý,Redaktor)  
 
 
1 2 3 4 (5) 6 8 8 9 10 11 12 13 14 15
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter