Co se má zobrazovat
Tvé další možnosti
Pomůžeme, poradíme
Nechápu ty jedničky, je to přece hrozné, sentimentální, vykonstruované, nepřirozené, teatrální a kdovícoještě! Za všechno mluví ten druhý odstavec,kde popisuješ Davidovo smýšlení; nic víc než jednoduchý popis, místo abys jeho osobnost vykreslil zajímavějším a nápaditějším způosbem - ale říct to polopatě je jednodušší (jenže pro čtenáře nic moc). O fabuli ani nemá cenu mluvit, prostě je mizerná, bez záplaetky atd. Závěr v jednom odstavci hrozný, sentimentálně-patetická variace na téma sebevražda handicapovaného jedince - kolik už Totem zažil fiktivních sebevražd? Mně osobně by bylo stydno vůči slepcům, kdybych něco takového napsal.
Mimoto bych chtěl vidět člověka, který zvládne spáchat sebevraždu žiletkou, musel by je mít asi z titanu, podřezat si zápěstí neni žádná sranda, natož žiletkou.
Nicméně chápu, že to na někoho může zapůsobit, ale ten dojem je přece tak laciný! Avšak řemeslné kvality brakových kýčů to ještě nedosahuje. (5 nedávám jen díky malé zrručnosti při gradaci děje, ale to je tak všechno...)
Každopádně mě zajímá názor všech, kteří toto dílo hodnotili, na mou kritiku.
to porušení imperativu je jednoduché: podle Kantova kategorického impreativu (na čemž z velké části stojí moderní etika, řekl bych) se člověk nesmí zabít, protože to je v rozporu s lidskou přirozeností - žít, samozřejmě vůči tomu jsou námitky. Ta tvá povídka by v jistém směru mohla být polemikou právě s tímto názorem, protože v ní říkáš, že se svým životem máš právno naložit podle libosti, ale vůbec nemáš právo naložit podle libosti s životem cizím (což je dost pragmatický názor na sebevraždu, já ho zastávám víceméně také), tedy tvá postava volí bolestivou smrt a jeho čin má morální hodnotu (oproti smrti spojenou se msrtí někoho jiného); ovšem pro Kanta by bylo obojí porušení kat. imperativu.
JInak je ale škoda, že to dílko zapadlo...
co to má být?