|
|
|
| Vybraný autor
|
Napsat zprávu
Autorův WEB
Snílek plný sarkasmu, jenž rád překvapuje a je věčně na cestách. Prahu jsem přijala za svůj domov a vykytuji se mezi Jižním Městem (kolej, VŠE), Žižkovem (VŠE, redakce Studentského listu), Smetanovým nábřežím (FSV UK), Celetnou Straße (psychologie), Masaryčkou (neovladatelné dveře vlaku City Ellephant), Hypernovou (mají tu kaktusový juice) a všemi lokalitami, kde se dají trávit chvíle ve dvou. Ve zbytku času mne najdete v prostředcích MHD, jak spím, louskám noviny, smolím poezii nebo čtu knihu. Studuji mezinárodní obchod a žurnalistiku a jednou měsíčně se s velkým sebezapřením vydávám do rodné a ospalé Moravské Třebové, abych hrou na klavír připomněla sousedům. |
|
|
| |
|
|
|
| Seznam všech rubrik |
|
|
Pomůžeme, poradíme |
| Potřebujete-li radu, napište nám zprávu na redakce.totemu@gmail.com |
| |
|
 |
|
 |
|
|
| |
 |
| Příspěvky od vybraného autora |
|
 |
|
| Rubrika | Dne | Autor | Název příspěvku | Pozná-
mek | Zobra-
zeno | Doporu-
čeno | | | Poezie: | 22.6.2008
| Tereza Holanová
| na strunách psali jsme symfonii >>
| p1 | z775× | | | | Poezie: | 19.6.2008
| Tereza Holanová
| Bolavé trny od heřmánku >>
 | p12 | z2057× | | | Próza
Povídky: | 5.5.2008
| Tereza Holanová
| Když metronomy bolí >>
 Popule meus, quid feci tibi…
Raz. Dva. Tři. Raz. Dva. Raz. Dva... Tři!! Nezpomalujeme.
Ve tmě sklopených očí jsem se schovávala. Před nahotou. Počítala dobyvačné přirážení. Rytmické a monotónní. Počítala trhliny, jež se podobny pavučinám válely po stropě. Počítala, kolikrát jsem dopustila, aby mi večer dal kloktat hořký prášek poníženosti. | p3 | z1592× | | | | Poezie: | 4.5.2008
| Tereza Holanová
| Studené vlasy lehnou si do kaktusů >>
 trochu momentální, trochu náladová. Trochu zmoklá, trochu smutná, trochu nemocná, trochu unavená. A bude líp... | p1 | z897× | | | | Poezie: | 3.5.2008
| Tereza Holanová
| Zkřehlá Praha déšť nedojímá >>
 když jsem se zmoklá a unaveně snažila zkamenět na nástupním ostrůvku Národního divadla... minutu před tím, než projela devítka a ostrůvek se stal louží štěstí a tepla od Sluníčka, které nepřehlédlo můj můj zmokle skelný pohled | p8 | z2344× | |
|
|
|
 |
