Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 26.12.
2.svátek vánoční
Štěpán
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 
Vybraný autor
Zefram
(muž)
Občasný
Na Totemu: 2608x
Napsat zprávu
Ahoj, tady vase osina v zadku. Jsem hrozne nasrany Bright a nemam rad smouly.
 Příspěvky autora 
 Kolekce autora 
 Poznámky autora 
 Autor doporučuje 
 Autor si uložil 
 Ostatní doporučují 
 Ostatní si uložili 
 

 Co se má zobrazovat 
Příspěvky
Kolekce
Autoři
Poznámky
Vyhledat příspěvek
 Seznam všech rubrik
Seznam rubrik
Próza
Poezie
Zpovědi, pocity
Miniatury,blbůstky
Recenze, názory
Překlady
Fotografie
Výtvarno, kresby
Grafika
Comics
Multimédia
Mluvené slovo
Hudba
Film
Divadlo
Co? Kdy? Kde?
Mystika, filosofie
Citáty
Vtipy
Cizojazyčný koutek
Odpadkový koš
Soutěže na Totemu
  

  
 Zajímavé odkazy
 Redakce Totemu
 Seznam Anket 
 Společná tvorba
 

 Tvé další možnosti

 Publikovat nový příspěvek
 Publikovat foto, obrázek
 Publikovat formulářem
 NápovidaNápověda

 Pomůžeme, poradíme

Potřebujete-li radu, napište nám zprávu na redakce.totemu@gmail.com
   

Psi vino
Poetikon
Okamzik

 
 
 
Poznámky u příspěvků od vybraného autora : 1.strana
 
Typ zobrazení: nejnovější poznámky vlastní poznámky poznámky u vlastních příspěvků
U příspěvku:Ten dělá to, ten zas ono
Zefram (Občasný) - 29.9.2005 > Na prvni pohled podobnych modelu existuje hafo. Ktery jsi mel na mysli ty?
U příspěvku:Ten dělá to, ten zas ono
Zefram (Občasný) - 29.9.2005 > Ahoj. Dobre, co bych tam tedy v prvnim priblizeni jiste zahrnul... Predne je treba nejaky simulacni ramec. Je treba nejak reprezentovat mesto. Rekneme pro zacatek ohodnoceny graf, jehoz uzly jsou jednotlive krizovatky a hrany ulicemi s udanim casu potrebneho k jejich prekonani (coz ma pocitat s moznostmi zacpy v pripade evakuace a pozdeji zatopeni).

Nad timhle grafem samozrejme potrebujes zavest model postupneho zatapeni a naopak klesani vody.

Kazdy uzel si s sebou nese informaci o poctu lidi zijicich v dane ulici a...zde to prichazi, zdrojich, ktere jsou v okoli dostupne. Potrebami jsou pochopitelne pitna voda a potraviny, pokud uz lide preziji. Oboji je relativne proste. Staci periodicky aktualizovat prislusne hodnoty podle spotreby, kterou lze snadno pocitat dle poctu lidi v uzlu, ci pripadneho importu (ktery myslim treba humanitarni pomoc postizenym).

Nyni se dostavame k lidem samotnym. Spis nez samostatne jedince by bylo lepsi jako jednotku mit rodinu (treba o jednom clenu, pokud je dotycny single). Pocet clenu rodiny a jejich dispozice (male deti napriklad, nebo naopak stari paru...) budou slouzit k prepoctu globalnich nakladu kazdeho mozneho rozhodnuti na naklady specificke pro rodinu. Pro presuny v prostoru uz od zacatku mame graf s casovymi naklady jejich provedeni. Pred zapocetim simulace musi byt vlozena data, ktera urci, kolik rodin je jakych (takze demograficke udaje o poctu lidi tam ci onde). Dale bohatstvi rodin, aktualni, kterym fyzicky okamzite disponuji (lze uvazovat zrejme jen dolary v hotovosti), stejne jako moznost zdroje ziskat (pro pripad evakuace). Ve Statech maji vlastni auto i pudlove, ale tenhle udaj by take mel byt zahrnut.

A sakra, zatim musim koncit. Budu pokracovat jakmile zas bude cas. Ale mozna jen neumele promyslim, co je vymyslene. Neco takoveho uz musel nutne nekdo vyvinout. Takze nejdrive se budu informovat o teto skutecnosti :) Zatim ahoj.
U příspěvku:Ten dělá to, ten zas ono
Zefram (Občasný) - 19.9.2005 > Me otazky, jak je ja vidim, se tazi na skutecne obtizne zodpoveditelne. Ve skutecnosti nejde tak o odpoved, jako o postoj, ktery k jeji mozne podobe zaujmout. Nemuzu ti rict, ze mam pravdu, protoze to proste nevim, stejne jako si ty nemuzes byt jist ve svem skepticismu. Ovsem nemohu zodpovidat za presny vyznam a duraz, ktery mym slovum das sam jako prijemce. Myslim, ze ti neni tak docela jasne, co rikam.

Jeste ke "Giddensovi". Myslim, ze to tam je :) Problem mereni ti je bohuzel znam jen z jedne stranky. Nepresna data, zpetna vazba, systematicke chyby, s tim se vyrovnava kazda disciplina. Muzes rikat, ze nejde o metodologii, ovsem ona to metodologie z definice je, tezko najit jine slovo.

Pruzkum volebnich preferenci jako takovy neni problematicky. S jistou presnosti meri aktualni stav. Fakt, ze zverejneni jej uz meni, neni problemem mereni samotneho, pouze faktu, ze prosty kauzalni vztah zmereno = vysledky voleb, je nesmyslny. Opravu zde potrebuje tato teorie, ne pruzkum samotny.

Dale k lhani lidi. Nakolik je toto problem, pokud vyloucis vlivy zpetne vazby? Co vysledky pruzkumu, ktere nebyly zverejneny? Tohle zrejme vis. Nemohu rici, nakolik to vysledek ovlivnuje. Jiste je lepsi se spolehnout na jine zdroje informaci, nez dotazniky, jak jsem uz rikal (coz tezko zpochybnis pripady, kdy ty jine zdroje byly podvrzeny - takove podvrhy se bohuzel vyskytuji vsude).

Zalezi i na samotnem problemu. Nasili v domacnosti je nejkritictejsi situace z hlediska informaci. Asi stejne jako obliba detskeho porna, ci vzruseni z brutalni podivane, ci ponizovani bliznich, mam-li dat nejake stejne nechutne situace. Ovsem takovych obtizne meritelnych veci najdes v kazde discipline dvanact do tuctu. Zkus treba zmerit gravitacni konstantu a mas dost velky problem. Priroda je stejne tajnustkarska kolem tohoto cisla jako lide kolem svych nekterych vasni. A lez je zde jiste pritomna (staci parazitni naboj...) Co treba ale tak dlouho chybejici neutrina (castice, ktera si nas vazne nevsima), gravitacni vlny a dalsi objekty, jejichz zachyceni je obtizne. Obtiznost mereni je proste bezna. Neni to nic, co by cloveka melo prekvapit. Dokonce situace, kdy vysledek mereni je ustanoven teprve v okamziku toho mereni samotneho, dosti silne ovlivnuje to, jak je tento vesmir usporadan (jenze ve fyzice se tomu na rozdil od sociologie nelze nijak vyhnout).

Jinymi slovy muj mozna presprilis hura optimismus proste vyvera z faktu, ze problemy jsou vsude a resit se nejak vzdy daji, zatimco s temito resenimi ty obeznamen nejsi, coz te naplnuje presvedcenim, ze sociologie je nejak vyjimecna a jeji problemy jedinecne. Neni tomu tak.

Totiz ja si narozdil od tebe nemyslim, ze kdyz sve divce podas vysvetleni, pricemz nebudes vedome lhat, ze to vysvetleni skutecne je, anebo lepe receno, ze to je vysvetleni, ktere za stoji za rec. Proc lide zahybaji kramle, to je skutecnost lepe zodpovezena evolucnimi biology. Anebo alespon jejich vysvetleni ma skutecne hloubku, jejich teorie preklenuje i mezidruhove rozdily a primo propojuje nase kazdodenni jednani s imperativy vtisknutymi nam ctyrmi miliardami let evoluce.

Stejne tak vysvetleni situace v Novem Orleanu muzes hledat skrze stigmatizacu, fatalismus a hodne dalsich vecech. Ovsem jake vubec MUZE byt takove vysvetleni zalozene na techto udajich? Jestlize v pripade pozaru lze lidi redukovat na proste automaty vybavene senzory a lokomoci, lze rici, ze v takove situaci je dosazene vzdelani a oblibena barva pleti celkem irelevantni. Hledani vysvetleni situace v evakuovanem meste muzes sice zacit z naznaceneho konce, ale bude to desne komplikovane a kdyz skoncis, bude to hodne bezobsazny zaver. Ja bych zacal hledat prostsi vysvetleni, pritom vsak dusledky zajimavejsi. Moje hypoteza zni, ze lide jsou zhruba obycejne automaty prijimajici predpokladane vyhodnejsi reseni situace (rabovat, chranit majetek, odejit jinam, odejit a vratit se). To, co musis dodat, jsou faktory, ktere urci, co je jak vyhodne (udaje spise ekonomickeho razu).

A treba by to nevyslo ani omylem. Jenze v tom je ten rozdil, ze ja hledam alespon v principu model, ktery by bylo mozne doplnit daty, simulovat a overovat vysledky skutecnosti. Kdybych selhal, alespon bych mel negativni udaj pro tebe, ze OK, mylil jsem se, tak jednoduche to nebude, tak trochu cimrmanovske. Bohuzel kdyz dodas "vysvetleni", jak si jej predstavujes ty, nelze testovat. A bez testu neni zadne dosazene poznani. Nebo se mylim? Uvidim, az si prectu to, co jdi doporucil. Zatim cest.
U příspěvku:Ten dělá to, ten zas ono
Zefram (Občasný) - 18.9.2005 > Bobr> Proc jsi tedy nezvolil ekonomii, tam je toho "humanitniho" jeste mene? :) A tam jsem snad i ponekud lepe informovan. A bohuzel nekdy mam az dojem, ze nekdy premira "exaktnosti" je na skodu sdeleni, coz je v prikrem rozporu s tim, co jsem snad vzdy tvrdil. Kdybych Sokala vazne bral vazne, asi bych to tu rozmazl vice :) Ano, mas pravdu, rypal jsem do tebe a ne do sociologie. Kdyz ono to bylo o poznani snazsi a tez jedine mozne, protoze S. je ponekud sirsi pojem. Dokonce mi nepripadne nic esteticky nechutneho na prohlaseni, ze nazory je treba zabijet. Tak nejak mi to prijde lepsi nez zabijet lidi. Bude to spis jen jemnocit, ze nemas rad takova silna prohlaseni, tezko nesouhlas, coz sam pripoustis.

Mozna bych ti mel pomoci umlatit jeden tvuj skorem neznicitelny nazor, ktery preci jen ale uz v tve mysli mele z posledniho. Jestli dle (1) skutecne ustupujes od striktni obhajoby rozdilu mezi humanitnimi a prirodnimi vedami, pak ne dusledne, protoze (2). Ano, Marx je pripad, ktery z Giddense znam :)))

Cely ten muj text ale byl trochu (ne zas vubec moc) silnejsi nez jen kritika tve persony (promin, priste ti to treba vynahradim a vedlejsi role nebudou prekazet). Totiz jaksi verim (a vic to neni) v urcitou moznost toho, co si Asimov usmyslel pod pojmem psychohistorie. Tu duveru zakladam na tom, co jsem se zatim dozvedel o moznosti simulace a modelovani realnych systemu. A take na tom, co jsem uvedl, a sice ze socialni prostredi by bylo pro cloveka docela nepruhledne (coz neni), kdyby nebylo v podstate jednoduche (totiz az tak silne mozkovny nemame).

Otazkou pro tebe muze byt, proc si myslis, ze je SKUTECNYM problemem lhani a nepochopeni a vubec tohle vsechno. Kdyz treba das pod svou pazi teplomer, neukaze ti skutecnou teplotu tveho podpazi, ale teplotu systemu paze a teplomer. To je uplne blby priklad. Chci vsak rici, ze to vubec neni zas az tak zvlastni situace. Nikdy nemas cista data. V kazdem mereni je vzdy chyba. Samozrejme je snazsi postavit teorii chyb mericich pristroju nez teorii "chyb dotazniku". Proc se vsak vubec lidi ptat? Odkud ta jistota, ze teorie operujici jakkoliv s nazory lidi je skutecne pouzitelna? Anebo spis mozna (z hlediska prijatelne slozitosti). Lide porad lzou, coz je faktem. Jenze nelzou jen do dotazniku, lzou i sobe, anebo alespon si vysvetluji nejak neco, o cem maji pendrek tuseni. Abych tak rekl, jsme plni pseudovysvetleni svych skutecnych duvodu a pohnutek. Presto vsak existuje ohromna zasoba informaci o tom, kde lide ziji, jak ziji, jak se zivi, jak se bavi, co kupuji, a to ve forme udaju prislusnych uradu, firem apod. Celkem dobre ti muze Pepa Novak do dotazniku vyplnit hlouposti, ale to, co pak skutecne udela, nekde bude zaznamenano. Tohle ti samozrejme musi byt jasne a nerikam ti vubec nic moc zajimaveho. Jen nechapu, proc, kdyz mas zdroj takovych informaci, mluvis o tom, ze lide lzou???

Paradoxne to hodne souvisi s tim, o cem jsem tu sveho casu zacal mluvit. A sice s dusi. Jestlize cloveka povazujes za stroj, pak je pro tebe zrejme ptat se, jak tento stroj popsat. Nenapadne te, ze by mel existovat nejaky rozdil mezi humanitnim a prirodovednym, oboji je uplne totez.

Vezmi treba hypermarket s urcitym poctem vchodu danych vlastnosti a lidi uvnitr, tez danych vlastnosti. Zaloz v jednom oddeleni pozar, samozrejme v myslenkach :) Kolik lidi zemre udusenim, kolik bude uslapano? Zpusob, jak velmi dobre odpovedet na tuto otazku, je relativne prosty. Konkretne za tohle treba jsem dostal jeden zapocet. Ano, redukoval jsem lidi na automaty s urcitymi senzory, urcitou schopnosti pohybu, prilisna zjednoduseni. A presto, dle naseho prednasejiciho, i takto nepresne simulace odpovidaji tomu, co se pak pri pozaru deje.

Jinymi slovy jsem presvedcen, ze temer vse, cim se v beznem zivote odlisujem od druhych, neni v zasade nijak dulezite pro hruby popis toho, cim skutecne jsme. Muze to byt presvedceni zcela mylne, nicmene prinejmensim jednu znacnou vyhodu ma. Pokud povazujes (a co ja vim, jak to vidis) cosi za nemozne, neproveditelne, neexistuje sance, ze by se ti to podarilo. Neexistuje-li prosty popis cloveka, pak je kauza vice mene ztracena. Existuje-li, muze byt nalezena jen tehdy, pokud tomu hodlame poprat sluchu. DIky za "doporucenou literaturu". Docela rad se necham presvedcit, ze jsem uplne vedle (s radosti necham to presvedceni vykrvacet). Zij dlouho a blaze.
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 18.9.2005 > :) Ale ja vazne nenapsal to, co si myslis, ze jsem psal. To byl priklad na neco docela jineho. Vubec jsem nechtel rict, ze by se akupunturou prodluzoval penis :)))

Ale to nic. Myslim, ze jsme se dohodli. Teorie akupunktury maloco muze prinest, praxe, pokud bude podlozena opravdovou medicinou, je cenna.

Obavam se vsak, ze akupunktura je prave tou vyjimkou z pravidla, bohuzel totiz v jinych pripadech se ukazala i ta domnela praxe byt k nicemu. Mozna proto byli vedci a ja v jejich chvosti tak hotovi smahem vyhodit vsechno.
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 17.9.2005 > Me zdroje mohou byt tez do jiste miry zkreslene, ale na druhou stranu jde o bandu docentu, profesoru a dalsich podobnych zivlu, takze preci jen bych urcitou miru profesionalni etiky od nich cekal :) Podivam se.

Myslel jsem to tak, ze ruzne alternativni zpusoby lecby se pouzivaji tam, kde neexistuje zadny skutecne funkcni medicinsky. Primo jsem to ale necilil na akupunkturu. Souvisi to ale treba i s temi vecne nabizenymi pilulkami na rust vlasu ci prodlouzeni penisu. Kdyby neco skutecne fungovalo dobre, vsichni by to pouzivali a nebylo by treba mit nejake "specialni receptury" :))) Ale uz nevim, komu jsem tohle ukradl. Zatim cest.
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 14.9.2005 > Mas pravdu, ze MOZNE vysvetleni se obvykle uz podava v clanku, ktery o veci informuje. Ale je to specialni rubrika na konci a urcite nema vahu, dokud nejsou experimenty opakovany jinde. Realne se vetsinou zkouma uz znamy jev a vetsina clanku jsou spise vysvetleni nez co jineho. Chtel bych se hajit, ze jestli jsem to trochu prehnal, pak o to nejde, ale mas pravdu, realita je takova, ze vysvetleni, trebaze bez vahy, se podava zaroven. To dulezite vsak je, ze to neni Eintopf s experimentem a na tom uz se shodneme.

Pokud vim, upozornil jsem pouze na to, ze DNESNI EXPERIMENT JE TISICKRAT CENNEJSI NEZ MOUDROSTI STARYCH CINANU. A od toho nehodlam slevit, ani omylem, tady jsi utal totiz ty. A muzu jedovate rici, ze poradne :)

Ale dost slovickareni. Na rovinu si myslim, ze uroven civilizaci tam ci onde pred prichodem Evropanu byla nekdy i vyssi nez evropska. Jenze to uz je par stoleti a od te doby Evropa uslaUz dlouhou cestu a zbytek sveta S NI. Proc treba dneska vsichni pouzivaji palne zbrane? Je to proto, ze Evropane presvedcili vsechny, ze palne zbrane jsou nejlepsi, ze je podfoukli timhle tvrzenim a prinutili je opustit cestu predku??? Stejne tak jsem asi svet podvedli v medicine, vnutili vsem nase metody. Hahaha.

Psal jsem, jak a kdy skutecne! vznikla TCM. A nebyla sama, ve stejne dobe se ve Statech i jinde vyrojily hafa podobnych teorii, proste New Age. A to dosti podobne. Vzdycky se legitimovaly dlouhou minulosti a mocnymi ucinky popiranymi vedou. Na tohle jsi ale moc nereagoval. Ono kdyby se vedelo, ze Novy zakon byl prijat VOLBOU kolem roku 300 (a dost teologu to tehdy kritizovalo, ty pribehy, jako zvasty), treba by take nemel takovou autoritu. To se vsak, asi jako skutecny puvod TCM, prilis nezverejnuje.

Kdyby ty archaicke cinske metody skvele chodily, pak by Cinane nemeli duvod se s temi primitivy ze Zapadu vubec bavit. Jenze tomu tak nebylo a casem byla zapadni medicina natolik pokrocila, ze zvitezila. Lide sami si prali lepsi peci, jinak by chodili ke svym mistrum a zadna vladnouci trida a jeji snad pomylene zapadomilstvi (coz se stejne moc nedelo) by na tom nic nezmenilo. Namisto toho TCM vyrasila az pozdeji z politickych duvodu v dobe absolutniho barbarstvi. Ale to je zjednodusene. Cele to funguje tak, ze kdekoliv je nejaka metoda zasadne lepsi, vitezi. Kdekoliv vsak nefunguje jednoznacne, prezivaji i jine veci, anebo se dokonce rodi nove a bojuji o sve zakazniky. Takze treba i u nas se na rakovinu ordinuje leckde leccos, protoze medicina s ni neumi zatocit. Se slepakem ale k leciteli nechodis. A tak je tomu i v pripade TCM. Predevsim se s ni leci tam, kde medicina selhava a jeste stale selhava.

Ale celkem chapu, oc ti bezi. Tvou snahu rehabilitovat stare Cinany vsak prostem musim odmitnout. Nepopiram moudrost minulosti. Preji si ji vsak nahradit soudobym vedenim. Inspiraci pripoustim v otazkach napadu, jak to zkusit resit, ne vsak zcela ohledne vysvetleni. Myslim, ze Cinane MUSELI byt vedle. Nevedeli proste skoro nic. I kdyby meli skvely system empiricky, nemohli by ho vylozit jinak nez vagne pres kdeco.

Jenze oni nemeli skvely system, jak ukazuji treba rozpory mezi "ruznymi akupunkturami". Existuje PROTICHUDNYCH teorii, pricemz kazda treba navrhuje bodat jehly na docela jina mista. Co vice, experimenty ukazuji, ze misto jako takove vlastne vubec neni dulezite. A tady nastupuje to vysvetleni moderni mediciny. Solidni cast ucinku jakekoliv alternativni mediciny je ciste placebo efekt. Ten u psychosomatickych onemocneni funguje docela dobre. Ovsem existuji i doklady pro pripad akupunktury, ktere ji rehabilituji a priznavaji skutecne lecebne ucinky. Mechanismus je v podstate stale dosti nejasny. Vice teorii soutezi o vysvetleni (zadna vsak nemluvi o nicem, jak je to bezne vysvetlovano samotnymi praktikujicimi akupunktury). Uvaz vsak, jak slozity problem to muze byt, je-li ve hre zapojen nervovy system, coz zrejme je.

Takze kdyz to shrnu, nestoji zadne letite zkusenosti mistru proti memu sebevedomemu tvrzeni, ale spis hafo nesourodych systemu a teorii. Za ty staleti mistri ani neprisli na to, na co se dnes prislo rychle, ze na mistech nezalezi. Tak se tomu ma s jejich empirii, ze za tolik nestala, ze si spis staveli sve skoly a sve soustavy, nez aby testovali. Neni tohle tez silny duvod k sebevedomi???

U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 14.9.2005 > Je vsak dulezite upozornit i na druhou stranu mince. Neni to jen tak, ze veda neco odmita. Trebaze vsichni jsme jen lide a takove pripady se deji, obecne spise vidim pravy opak. Vedci se zabyvaji tim ci onim, neco selze, neco se stane pouzitelnym, ci to prispeje k celkovemu obrazu. Rekneme ze nejaky laik nahle zpozoruje urcity jev. Pokud jej pozoroval pouze jedinkrat, je problem v tom, ze takove pozorovani neni prilis cenne. Pokud se vsak opakuje (jeste lepe ruzni pozorovatele), meli by se snad vedci zacit zajimat. Na tom se lze shodnout. Jenze tohle vubec neni modelova situace. Obvykle totiz jde o to, ze mas nejake jevy, ktere casto ani nebyly opakovany. Kdosi rekl, ze cosi se deje. Jenze k tomu okamzite doda nejaky "vysvetleni jevu", nejlepe velmi vagni, velmi mysticke. No a pak se po vedcich zada, aby se vyjadrili. A pokud jsou skepticti, je to okamzite dukazem toho, ze jsou zasadne proti a ze veda je uzavrena a dogmaticka. PROC ALE MUSEJI KOUPIT I TY ZVASTY KOLEM? Dejme tomu, ze vedce muze zajimat, zda se ten jev skutecne deje. Ale jeho badatelska svoboda (si spise primo etika) by ho mela silne varovat pred nejakymi takovymi ad hoc explanacemi. Veda proste mysticke systemu nekupuje, jsou s ni inkompatibilni. Potrebuje jasne vztahy, maximalne presne vyjadrene, testovatelne. Jinak by se promenila v dalsi mysticky system a zmizela by, rozpadla se na prach. Kazdy, kdo pozoruje nejaky jev, by se jej opakovanim experimentu za rucnych podminek mel snazit osvetlit, mel by presne zapisovat sve vysledky a mel by publikovat, aby to nekdo zopakoval. A NIC VIC!!! Az kdyz se to zopakuje a overi se jeho hodnovernost (coz je vec, kterou si vedci mezi sebou kontroluji porad), pak teprve muze nabidnout cosi jako hypotezu. A po dalsich mnoha testech se z ni muze stat teorem. Casem snad zapadne do skladacky o dalsimi jevy, do sjednocujici teorie. Totiz casu mame omezene a nelze testovat kazdy napad. Musi se alespon na moment zdat rozumny a alespon trochu slibovat nejake vysledky. Jisteze pri tom vsem muzeme neco opomenout, ale to je nevyhnutelne. Nade vse vsak nesmime skakat k zaverum jen proto, ze k nim dosli nasi predci. Veda je antiautoritarska. Zadni minuli Cinane a jejich teorie nejsou nicim ve srovnani s dobre provedenym dnesnim experimentem. NEKUPUJME ZVASTY! Nanejvys se inspirujme. TCM je zvast, jeji metody vsak funguji z duvodu v TCM nevysvetlenych, zato moderni medicinou ano.
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 14.9.2005 > Veda nutne musela prekrocit vsechny sve evropske predchudce, protoze jejich znalost integrovala a rafinovala do vlastniho systemu. To tedy souhlasi a neni sporu. Ovsem odtud nijak neplyne, ze pro sve koreny nemuze prekrocit i mnozstvi jinych systemu. Tak napriklad spousty picovin s virgulemi, geopatog. zonami, atlantskymi lecivymi krystaly a dalsi...je toho neskutecne. Veda je pochopitelne evolucni strukturou, bezpochyby. To znamena, ze v urcitem smyslu se nemuze pretvaret libovolne, ze musi cekat na "mutace" a zpracovavat teprve ty. Tahle analogie ale ma sve znacne zasadni meze. Totiz veda se stejne dovede zasadne pretvaret a menit samu sebe, hotova transmutace. A proto take nemame jen soubor pravidel pro ty ci ony pripady, protoze to presne by vytvorila evoluce, sadu modulu, ktere by fungovaly tady, tamhle, ten zas nekde jinde... Jestlize jeden typ vedcu travi svuj profesionalni zivot hledanim omylu teorii, specialnich pripadu, kde to nesedi, zajimavosti, pak druhy typ je oddan zcela myslence jednoty za tim vsim. Prvni typ vyvolava katarze a casto jsou reseny "evolucnimi" korekcemi. Takze treba se vi, ze tahle teorie funguje, i kdyz neni jasne, proc to je, jsou tam problemy. A ten druhy typ se snazi pohlednout do sveta za teoriemi, do sveta za zrcadlem :) Nemusi je pochopitelne napadnout, ze METODY akupunktury nejak muzou vubec fungovat. Ovsem pokud je tahle moznost vynesena na svetlo, nesmi se ani experimentatori ani teoretici spokojit s vysvetlenimi, ktera jsou jim predkladana. A to proto, ze Cinane kdysi nemohli nic vedet o temer vsem, na co prisla moderni veda. Jejich poznani slo nejakou cestou a daleko se od empirickych pocatku nedostalo. Takze dobra. Inspirujme se faktem, ze nejaky efekt metod TCM je a snazme se jej vysvetlit. Na druhou stranu lze predem a bez nebezpeci, ze se budeme chovat nespravedlive, zavrhnout ty mysticke zvasty kolem, jejich "vysvetleni".
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 14.9.2005 > TCM byla VYTVORENA v sedesatych letech na zaklade nekterych starych lecebnych metod a spojena jaksi v ucelenejsi system (ktery v duchu tehdejsi politicke situace tamtez mel byt laternativni vuci zapadni medicine). Toziz Mao byl velmi presvedcen, ze nejake prilisne vzdelavani se atp. je pitomost (sam tomu moc nedal). Jako prirozeny talent ve vecech mocenskych si myslel, ze totez funguje i v poznani sveta kolem, ve vede, a aplikaci tohoto poznani, technice. Tak treba kazda vesnice mela svou vysokou pec a bylo to k nicemu, protoze vesnicany samozrejme nikdo nenaucil, jak udelat kvalitni ocel, ani k tomu nemeli moznosti. Vsechno to spada pod heslo kulturni revoluce, ve ktere zarvalo mnoho intelektualu, protoze mene nadani meli sve mindraky. Desivy krok zpet, mnoho mrtvych a utrpeni. A TCM k tomu!
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 14.9.2005 > Okino> No urcite veda na terminech nestoji, to jsem si jen hodne zkracoval a ulehcoval praci. Nejde o to, ze v TERMINECH nelze najit..., spis ve vztazich mezi temi terminy. Problem je proste ten, ze kdyz popisujes organismus na urovni bunek a jejich elementu, kdyz v podstate zkoumas, jakym zpusobem ruzne molekuly (trebaze velmi komplikovane) sestavuji dohromady tyhle prvky, pak te teorie TCM nemuze prilis okouzlit. Co ti rika, co ti pomuze resit? Veda v podstate nema nic, cemu by se dalo rikat tradicni postupy. Krok za krokem se meni, neustale a dosti znacne. Nektere veci se dlouho pouzivaji, jine brzy upadnou v zapomeni. Predstava, ze ti po par staletich muze pomoci jakesi klasicke vedeni, je vlastne az komicka, ci spis hruzna. Komicka, pokud veda funguje, protoze pak uz davno tohle stadium prekonala a je neskutecne dal. A hruzna, pokud se neco zvrtne, protoze pak jsou klasici autoritami PRILIS dlouho. Ale tim mam na mysli teoretickou stranku veci. A chce to jeste vice rozvest. Vubec nevadi, pokud treba pouzivas pro popis reality Newtonovskou fyziku a klasickou geometrii, trebaze oboji je pouze dosti presnym vystizenim slozitejsi skutecnosti. Sveho casu to bylo to nejlepsi, co jsme meli. Dnes neni, ale stale to ve svem ringu funguje. Ale zadny fyzik ti nerekne, ze klasicka fyzika je spravna jako takova, ze popisuje realitu takovou, jaka je, protoze uz vime, ze to nesedi, uz zname lepsi teorie. Takze jestli TCM nekdy skutecne fungovala, pak by jeji popis mel byt dobry ve svem ramci. Ovsem nebyla by to rozhodne platna teorie, mame lepsi. Jeji konstrukce by byly mylnymi. A kdo dnes rika, ze se muzeme inspirovat z klasicke fyziky? Nikdo! Totiz uz jsme se inspirovali a vysledkem je moderni fyzika, ktera se prave nyni stava inspirace jeste modernejsi sve verze. Proc tedy tak zduraznovat, ze se muzeme inspirovat TCM??? Snad proto, ze jsme pri sve dlouhe ceste smerem k podstate zivota touhle fazi proste neprosli. TCM je tak ci onak jiz obstarozni teorii. Stejne tak bychom mohli zadat, aby se opatreni proti sireni epidemii ridila modelem stredoveku. Proc to nedelame? Protoze to nevoni nadechem exotiky TCM. Jako teorie je to mrtve a nezajimave, jsme mnohem dal. NE vsak jako praxe. Efekt TCM musi byt detailne prozkouman, protoze celkem zrejme existji mechanismy nejakeho pusobeni tela a mysli. TCM je tedy inspiraci empiricky, nikoliv teoreticky.
U příspěvku:Ten dělá to, ten zas ono
Zefram (Občasný) - 12.9.2005 > Bobr> Na tom, jestli je "Sokal" skutecne priznakem obecneho stavu, ci nikoliv, se pravdepodobne neshodneme, nebo spis se o tom nehodlam moc hadat, protoze preci jen nectu prilis ty odpborne casopisy, jak jim rikas. Samozrejme nereprezentujes sociologii obecne, ale tady jsi vhodnym obetnim berankem :) Anebo lepe. Protoze jsi tady ten, kdo k sociologii by alespon mel mit nejblize, plus je ti jasne, do ceho jam, technofilni ignorant, rypu, pak by pro tebe nemelo byt zadnym problemem me snadno setrit. Ja bych rozhodne nic nenamital proti zostreni diskuse. Je tu trochu mrtvo :) Protoze jestli ja mam pocit, ze cosi na humanitnich disciplinach (i kdyz ne nutne vsech) je shnileho, pak je to z vetsi casti prave spise ten pocit, ktery nejak dolozit lze, ale rozhodne nemam vic nez vagni tuseni toho, co by bylo resenim. A proto musim celkem drzet klapacku a jen obcas pipat nekde v koute. Ty si naopak zrejme myslis, ze vse je lepsi, nez to vidim ja. No tak proc nas o tom nepresvedcit?
U příspěvku:Možnost existence duše
Zefram (Občasný) - 8.9.2005 > čtenář> A co mas proti smyslenym pojmum? Je myslim hodne dobre si neco vymyslet a jen tak se ptat, jestli to muze byt/anebo nemuze. A proc by pak nemelo byt mozne se na odpovedi dohodnout? Ovsem odpoved na otazku, zda zivot ve vesmiru ma nejaky smysl, ta uz je mimo dosah takoveho tazani se :) Totiz tam ti opravdu kazdy da nejakou odpoved. A ktera je spravna? Proste si vyber. Duse NENI ten pripad.
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 8.9.2005 > Okino> Takze o pulroku pozdeji :( - Stale nejsem fandou tradicni cinske mediciny. Z mnoha duvodu. Nejak je proberu, uvaz sam, nakolik jsou dobre. Predne se mi nelibi ten nazev :) Vsadim se (trebaze nemam podlozeno), ze to, co dnes oznacujeme jako TCM, neni tak uplne tradicni, ze je to jen jakysi vyber z toho, co kdysi byvalo jednim z vicera zpusobu lecby. Vyuziti "tradicni" teorie je silne problematicke, rekl bych nemozne. Totiz aby bylo mozne, musela by medicina najit nejake spojeni mezi terminy TCM a temi svymi. Ovsem kde v reci chemie a biologie najdes neco, co ti v tomto muze pomoci? A kdyz nenajdes takovy most, nemuzes se z te teorie proste NIJAk inspirovat, je-li to vubec mozne. Celkem jasne je, ze veda se muze inspirovat ohledne faktickych veci, muze byt upozornena na jevy, ktere dosud nezkoumala. To se shodneme. Ale uz je HODNE pochybne, jestli nejake teorie davno zaprasene, muzou byt byt jen voditkem pro budoucnost, kdyz nasi predci nemeli ani poneti o slozitostech toho, o cem to hovori. Proste nehovim lidove moudrosti, zkusnosti tisicileti, moudrosti predku, ci jak to nazves. Tisicileti se verilo, ze zeme je placka, ci co vlastne. Kdyby bylo zrejme, ze TCM byla podrobena kritice, testum a casem se promenovala podle tehle logiky k dokonalejsimu obrazu skutecnosti, pak by snad mohla byt, jeji empiricky material, predlohou pro budouci zkoumani. Jinak proste tezko.
U příspěvku:Ne(ná)viděná racionalita
Zefram (Občasný) - 2.3.2005 > Isokrates> Tve tema je hodne zajimave a rozhodne by stalo za samostatnou diskusi. Kdybys vzal ten text, trochu mu zmenil fasadu, muzes jej dat jako prispevek a rad se pokusim ti to rozcupovat. Pokud nechces, nevadi, pokusim se odpovedet v textu, ktery uz nejaky cas pripravuji (ale nemam absolutne cas). Bude o lidske prirozenosti, coz ti mozna pripadne absurdni ve vztahu k tvym slovum, ovsem skutecne prave tam lezi odpoved. Problem ale je, ze se tezko shani literatura a ... Jenom predesilam, ze lide maji v prirozenosti neakceptovat vrazdu, vuci nespravedlnosti, dokonce vuci genocide, vuci tomu vsemu jsme vsak mnohem snasenlivejsi. Vysvetleni je SKUTECNE zajimave, klicovym heslem je evidentne evoluce. Neodpustim si rypnuti do mistni bunky krestanskeho hnuti, ze totiz pokud Buh vymyslel skutecne evoluci, pak to byl vetsi hajzl, nez kdyby "vlastnorucne" zavrazdil kazde nemluvne, ktere kdy zemrelo. Ja se k tomu a k odpovedi vazne dostanu, cestne slibuji :)
U příspěvku:P.K.Feyerabend - Proti metodě
Zefram (Občasný) - 2.3.2005 > čtenář> Take jsem v teto veci neco zjistoval. Totiz sysifaci (nejen tedy oni:) vydali dalsi kompendium, alespon dalsi ve smyslu dalsiho, ktere jse nasel v knihovne, v nemz probiraji dost zevrubne vsechno mozne kolem. Tvrdi, ze ucinek byl PROKAZAN, ohledne machanismu pusobeni je ale mnoho teorii. Z hlediska toho, co pisi, by vyzkum, ktery zminujes, mel proverit jeste moznost zapichovani jehel, ovsem do bodu, jez zadna tradicni cinska medicina nepovazuje za funkcni. To by myslim mohlo celou vec rozresit. Kazdopadne couvam z pozice, ze akupunktura je ciste cukratkova. V tuto chvili se drzim nazoru, ze mechanismus je nejasny (ovsem rozhodne bych nesazel na tradicni cinskou teorii). Pokud si vzpomenu, vyhrabu nekde jmenoi te knizky. Je utloucka a da se to v hrubosti preletnout rychle, pokud te to nejak zajima... Ahoj.
U příspěvku:Přijmout Boha
Zefram (Občasný) - 5.10.2004 > romann> To vubec neni odpoved na mou otazku. Vlastne to ani neni odpoved. Jak vis, ze tento svet je dokonaly? Videl jsi snad nekdy nejaky jiny? Pochybuji. A ze je skvele provazany, ze tolik veci vyborne ladi? Jisteze. Totiz kdyby tomu tak nebylo, nebyla by ani mozna nase existence. Jestlize realita dokonala v tom smyslu, ze umoznuje zivot inteligentnich bytosti, pak je dokonala v tom smyslu, ze umoznuje zivot inteligentnich bytosti. Ze to z ni podivne? No, to rikas ty. Ani totiz neni mozne, aby nebyla tak dokonala, jak rikas. Je to komicke, rika se tomu antropicky princip. Ateismus vychazi z predpokladu NEVIM, tva vira je prilis vysoky kredit pro to, cemu se ma malokdy dostat takoveho. Lide jsou omylni, lide blbnou, halucinuji, vetsina z nas to v zivote nekolikrat bezpecne zazila. Je to fyziologicky fakt. Neni divu, ze kdejake halucinace jsou tak obecne podporovany. Opakovane muze hodne lidi zazit hodne veci, ale abych z toho delal neco, co z toho delas ty, musel bych mit v rukou neco pevnejsiho. Jaky duvod bych mel mit, abych svet nevysvetloval pomoci toho, co je mi lepe znamo? Proc se patlat s Bohem a dalsimi takovymi vecmi? Ptam se na duvod. Ne tvrzeni, ze tys zazil. Ja ne. Chces-li lidi umet presvedcit, musis to delat, ne volat k tem, kteri sami chteji moc necemu uverit, zatimco ostatni obvinovat z nejakych predikci. Kdyz bude ten tvuj Buh vic nez nejasnym preludem, pak jej nezavrhnu.
U příspěvku:Přijmout Boha
Zefram (Občasný) - 27.9.2004 > A co kdyz neveris, neznas Boha a presto chces vedet, co o nem verici vlastne rika a nerika. Protoze sam verici nesmi mit predstavu, zaujaty ateista netusi, s cim se setkal. Takze jej verici muze nejak na neco lakat. Jenze do ceho ateista jde? TO se nedozvi a podle tebe ani dozvedet nemuze. A co kdyz si presto ateista mysli, ze vi, alespon castecne, oc v te vire bezi? Je pak nutne na omylu, anebo se diva odjinud a o Bohu muze mit celkem slusnou predstavu (narozdil, podle tebe, od vericiho)???
U příspěvku:Ten dělá to, ten zas ono
Zefram (Občasný) - 16.9.2004 > Aha, tak to je jina. I kdyz jeste jina, nez naznacujes, zda se mi, protoze preci o lidech a spolecenstvich toho vime prave diky prirodnim vedam spousty, vsechny objekty podlehaji zakonum fyziky, chemie a i biologie, jde-li treba o lidi. Jde-li o tyto prirodni vedy, tak ty se prave razantne propojuji, v protikladuk tvemu tvrzeni! Copak poznani, ze vsechen zivot je organizovan chemickym zpusobem jedinou rozsahlou sroubovici, copak to neni propojeni neslychane? A co teprve vysvetleni zasadnich vlastnosti prvku a sloucenin kvantovym modelem atomu? Jen se opakuji, ale pripada mi to jasne byt ohromnym propojenim oboru, zadnym pristipkarenim na okrajich, trebaze se specializaci se stale vice stava, ze jednotlivec je jen obecne zpraven o celku, konkretne se zabyva malou casti skladacky. A ta prirodovedna skladacka rika o svete humanitnich ved dost. Faktem je, ze o lidech vime spousty z prirodnich ved, jen nevime, jak se budou chovat. V jistem smyslu to podstatne o vesmiru snaze zjistujeme, nez to, jak se chova jisty druh na teto planete.

2) Mozna neni mozne sociologii soucasnosti nijak reformovat, i to pripoustim. Tezko vsak v blize budoucnosti muze odolat silnym tlakum zmeny, anebo zazije osklive prekvapeni v podobe spousty lidi z jinych oboru, kteri si ji prestavi podle sveho. Kdyz uvazis biologii, tak ta se od svych pocatku promenovala od povidani o zviratkach a rostlinach ke stale zasadnejsimu pochopeni spolecnych vlastnosti a zakonitosti zivota, az se stala vedou skutecne schopnou rikat pozitivni veci a vystavovat je testum. Podobne to bylo i s fyzikou, tez zpocatku byla jen takovym hezkym povidanim. A tyhle ovbory mely obdobnou situaci. Copak pohyb nebeskych teles nebyl povazovan za domenu Boha, ktery jej mel stale ridit, jeho dokonalost garantovat? Ale to fyzika prekonala, treba zpocatku i s pomoci berlicky, kteoru byl deismus. Biologie mela svuj elan vital, ci neco obdobneho, i to je fuc. Psychologie a sociologie maji vedomi a jeste kdeco jineho. Consciousness, the final frontier :))) Proto jsem zduraznil Turinguv test, ze jakmile bychom byli postaveni, ci spise humanitni discipliny, pred myslici bytosti nerozlisitelne od cloveka, pak by MUSELY zacit neco delat, kdyz evidentne stroj schopny lidske slozitosti lze predpovidat...jak by totez mohli zakazat v pripade cloveka. Jisteze tedy mohli, ovsem jak moc by tomu sami verili? V tomto se pravdepodobne neshodneme, zda se mi, vidim vsak vedomi jako otazku, kterou je treba rozresit, anebo ktera bude rozresena, pri ceste k novym humanitnim disciplinam.

Podotykam, ze pokud by skutecne existovaly myslici bytosti umele vyrobene a nasledne by byla znicena predstava svobodne vule jako takove, pak by opravdu v jistem smyslu svetonazor prirodnich ved zahrnoval cely svet od nejmensiho k nejvetsimu, coz NEznamena jeho uzavrenost, totalitarni charakter, ci tak neco. Ja jako racionalista bych pak mnohe oblibene otazky oznacil za smysluprazdne (coz nemyslim tak, ze nema cenu je klast, ovsem odpoved je libovolna, proto tohle tazani nic neprinese). Co vsak by s nimi udelala treba vira, pokud by uz neexistovala ani jedina vedecka disciplina, ktera by jeste vuli a vedomi prisuzovala realnou existenci? To ovsem ja neresim :)

Ad SOKAL: Jo, je to tak, hodil jsem ty cultural studies se sociologii do jednoho pytle. Nevim, jak moc to bylo spatne, abych se priznal. To, co hosi ze Social Textu napsali Sokalovi, mi tolik propomina nektere sociologicke texty, stejne jako obcasne Bobrovy pripominky, plus se to spojuje se sylabem sociologie na UK, jak jsem jej cetl, ze skutecne nevim, nakolik se mylim, nakolik ne, trebaze cetba odezev, kterych se SOKALOVI dostalo na ten jeho odhalujici clanek v "Lingua Franca", mne preci jen presvedcuje, ze nejsem vubec vedle. Ac tam treba nekteri ujistuji, ze postmodernismus nepopira existenci objektivni reality, pouze zpochybnuje vedu jako socially constructed, mel bych proto by klidny? Anebo pro fakt, ze od filozofu k pravnikum pres sociology tam trvaji na podobnem usmirovani? Zda se treba tobe, ze kdyz prohlasis vedu za socially constructed, znamena to neco jineho, nez radikalni napadeni jeji moznosti vypovidat o objektivni skutecnosti a tedy vlastne odstraneni objektivity z lidskeho dosahu? K cemu je nam objektivni realita, kdyz by neexistoval zpusob, jak se k ni dostat, trebaze nedokonale, vlastne spis intersubjektivne nez objektivne? Moc to roztahuji, ale tohle konecne bylo tema, ktere me privedlo k filozofii a sociologii, protoze se mi zda byt zasadnim, resil jsem jej roky pred tim, nez jsem vubec znal slovo postmodernismus. Kdyz nahlednes do temer libovolneho knihkupectvi, copak tam nanajdes tuny titulu, na jejichz strankach je vse, co dokazala zapadni civilizace, solidne rozebrano na cucky tvrzenimi o mimozemstanech, skritcich, kdejakych potopenych kontinentech, guruech a v akademickem koutku i o vede jako socialni konstrukci? Je to temer vsude. Pak nahlednes na humanitni vedy, sociologii zahrnuje, detailneji a zjistis, ze pochybne standardy a podivne teorie jsou tam vsude, ze to temer neni a nejsou vedy. Ted prave ctu uz asi treti dilo zabyvajici se historii Rima z pera historiku pisicich v dobe asi pred staletim. Nevim, muj dojem, ne vic nez dojem, je asi ten, ze tihle lide meli detailnejsi vhled do fungovani spolecnosti, nez maji sociologove dnes, ze si nehraji na skvele pochopeni, ani nemlzi zbytecne cizimi slovy teoretiku, proste mluvi k tematu, nadto je tam silne videt, jak moc si ti lide mysli, ze vzdelani, republika a veda delaji lidem dobrou sluzbu. Neni ponekud paradoxni, ze dnes z ust akademiku spis zaslechnes, ze nazory nevzdelancu jsou temer rovne nazorum tech, kteri alespon neco precetli a maji alespon tuseni o dimenzi veci, ze demokracie modernich statu je svym zpusobem velmi vadna a nuti lidi ke konzumu a prazdnemu zivotu (tedy ja jsem si nevsiml, ze bych v teto veci nemel vyberu), ze veda vlastne nema tak moc pravdu a vice mene ten novy guru, ktery ma vsude po meste sve letaky, vubec je velky rizek. At uz si Sokala a vztah cultural studies (mimochodem ja to znam, na kulturni antropologii, kterou navstevuje ma kdysilaska, tohle dost casto provozovali - asi jsem ji mel vic prikyvovat, ale ai by to nepomohlo :) vykladam jakkoliv naivne, tezko muzes poprit, ze jiste nalady a tendence jsou zcela nezpochybnitelne zceal vsude v humanitnich disciplinach. Matne si vzpominam, ze jeden z tech historiku psal cosi o bohatstvi a luxusu Orientu, ktery z Rima vykopal ducha jeho zakladatelu, spartanskeho a veskrze praktickeho, jez byl orientovan na politiku, diplomacii, valku, ve prospech umeni, literatury, mistycismus a pozitkarstvi. Je to jen tuseni, jakych jsou ta sociologicka dila plna, ja to zde vsak nevydavam za nic svetoborneho :), nezda se ti vsak, ze blahobyt je korumpujici? Jako by nam odebiral vuli bojovat, s prirodou, s lidmi, s cimkoliv. Podlehame iluzi, ze nas blahobyt je zdarma, ze civilizaci nemuze nic ohrozit (to si nechavame jen pro katastroficke snimky), podlehame pacifismu presvedceni, ze libovolny rezim je lepsi nez valka pro jeho svrzeni, stejne tak se usili vypacit z prirody jeji usporadani, zda byt patetickym az zbytecnym. Nejsem Spengler, abych psal o konci Zapadu, ale priznam se, ze se citim preci jen klidneji, kdyz kracim po bezpecnych chodbach svych oblibenych institucich, nez kdyz vyjdu ven. Komu totiz uprostred dnesniho sveta muze dobre slouzit zpochybnovani sil, ktere jej nejvice formuji? (tedy, abys nerekl, vyjma tech, ktere jej formovaly vzdy) Ale ted uz fakt dost.

U příspěvku:Ten dělá to, ten zas ono
Zefram (Občasný) - 14.9.2004 > Jen kraticce k jednicce, nemm ted cas, ale pozdeji se vratim i k jinemu. Asi totiz zavisi dosti na uhlu pohledu. V poslednim stoleti treba kvatnova mechanika sdruzila chemii a fyziku, objev DNA biologii s chemii, pokrok v informatice a nastup neodarwinismu konecne prinesly matematiku i do biologie a svazaly ji s etologii a dalsimi pridruzenymi disciplinami. Optimisticky tvrdim, ze humanitni vedy, psychologii a sociologii pocinaje, jsou dalsi na rane. Mne se zda, ze pres nutne silnou specializaci se v nasem pohledu na svet zacina tvorit jista hruba jednota, o ktere jsme naopak drive mohli spis snit, kdy sice jedine mohl obsahnout hodne z tehdejsi vedy, ovsem tez proto, jak malo vskutku bylo znamo, jak mnoho muselo zustat pro Boha a kdejaky jiny princip. Ja osobne zastavam ultramilitantni nazor, ze s prichodem umele inteligence schopne prekonat Turinguv test budeme mit konecne, trebaze nedokonaly, misty nedoreseny, nutne rozpracovany, svetonazor, ktery obsahne vsechno od subeelemtarnich rozmeru k celemu vesmiru s podstatnou odbockou pres lidi a zivot obecne. Nic zasadniho uz pak nebude vynechano, coz neznamena, ze nic nebude k objevovani, spis naopak, ale bude to tak, ze clovek bude konecne pevne zarazen do toho organickeho systemu vedy, coz preci jen zatim neni zcela dokonale. Myslim to tak, ze na vsechny otazky jisteho druhu bude existovat okamzita odpoved v ramci vedy. Ostatni otazky promptne ja a mi racionalisticti souputnici oznacime za nesmyslne, jaky to bude raj :))) Ne, vazne, jde o zminovany uhel pohledu. Proc si myslis, ze soucasna specializace odporuje obecnosti? Naopak, zda se, obecnost je na postupu stejnou merou, jakou jde vpred specializace. Jeste jinak, hranice mezi disciplinami mizi, konvence v techto vecech jsou prekonavany. Trebaze jednotlivi vedci se zabyvaji malymi kousky, pri pohledu z jiste vzdalenosti zjistujeme, ze mozaika zacina byt mnohem celistvejsi, nez kdy byla. Tak se to alespon jevi mne, jak jsem se snazil dolozit. Zatim ahoj
U příspěvku:Ten dělá to, ten zas ono
Zefram (Občasný) - 14.9.2004 > K tvorbe dotazniku: Preci neni zadny problem davat lidem ruzne typy dotazniku, menit poradi otazek, formulovat vse trochu jinak...k eliminaci takovych vlivu, pricemz bych trval na tom, aby otazky nekladl vyzkumnik, nybrz najata ponejvice nevedoma osoba. Tim se asi echo zcela nevyresi, ale muze se prinejmensim ukazat, jak velky ten efekt je. Nadto bych vsak chtel zduraznit, ze kdyz ja si predstavuji onu chimerickou teorii, vidim ji asi trochu jinak, nez aby ji echo efekt mohl silne zasahnout. Jestlize totiz bude sociologie disponovat ponekud schopnejsi teorii, nelze ocekavat, jak se asi shodneme, ze bude jednoducha. Jak by pak clovek, obycejny clovek zaujaty svymi kazdodennimi starostmi, bez specialniho vzdelani v oboru, mohl behem chvile pochopit, oc vlastne bezi, kdyz se to bude tykat subtilnosti komplikovaneho modelu, jez, jak si ja predstavuji, nutne musi obsahovat velice sofistikovanou matematiku??? A tezko to uz pochopi, kdyz mu otazky precte nekdo, kdo o takove sociologii bude vedet putnu, ten mu nenaznaci nic ani nevedomky.

Docela urcite bychom zpocatku nemeli byt tak narocni. Vzdyt biologove, kteri s matematizaci slavi jiste uspechy, studuji mnohem primitivnejsi situace a presto je to narocna prace, kde se casto narazi na zasadni problemy. Stejne tak treba klasicka mechanika postihovala zasadni vlastnosti obeznic, napriklad, nic vic. Nikde tam nebylo receno, ze existuje Olympus Mons, jaksi to nehralo roli pro vypocty zahrnujici Mars. Tak asi nelze ocekavat, ze budeme moci ziskat nejake zasadni detaily, spis obecne vztahy, do kterych jednotlive situace sice budou presne a testovatelne zapadat, jenze detail nebude odvoditelny. Rozhodne bych necekal predpoved, zda ten ci onen vyrobek bude trhak ci propadak. Zato bych cekal obecne zakonitosti distribuce zdroju, jakycholiv myslim. Zpocatku nemuze jit o vic nez o exaktni vyjadreni tuseni, jez mnozi realiste jiz maji davno, anebo o konkretni vysledky ve velice jednoduchych situacich. Nejinak tomu bylo na pocatcich kazde prirodni vedy.

Matematice se vyhybaji vsichni s jedinou vyjimkou tech, kteri si ji primo vybrali za predmet studia :) Ovsem preci jen kdyz clovek jde na techniku, trebaze matiku nemusi, vi, ze se s ni utka. Sociologie na tom v tomhle ohledu neni nejhur, presto vsak...prilis se veri, ze matematiky tam moc neni a byt nemuze.

A nemyslis, ze vira ve skalar je a byla v humanitnich disciplinach vzdycky neuveritelne silna? Mozna by na prislusnych prednaskach mely byt predstaveny i komplikovanejsi objekty. Dost to souvisi s predchozim odstavcem. Vice mene prvnim krokem reformy by mely byt povinne prednasky z logiky, matematicke analyzy a linearni algebry, jak jsou vedeny na technickych fakultach, trebaze samozrejme s mensim durazem na prakticke aplikace, spis jde o teoretickou stranku veci. Nezapomenu nikdy na seminar v prvaku, kde clovek dostal zapocet, pokud dokazal jisty pocet docela jednoduchych vet. Tehdy jsem o logice a dukazu pochopil asi nejvic, nadto se mi do krve dostal urcity nahled na definice, vety, na zpusob prace s tim vsim, proste k nezaplaceni. Po necem takovem proste clovek nemuze bazirovat na slovickareni, anebo obchazet jadro veci tunami citaci, protoze kdyz to dela, dost presne vi, ze je v te frasce zapornakem v cernem klobouku.

Paradoxne ja to zas chapal jinde tak, ze Social Text je dosti prestizni, primo snad tohle slovo tam bylo uzito. At uz tak ci onak, Sokal uhodil hrebicku na hlavicku, protoze alespon ja jsem mozna dost nedostacivy na to, abych mnohe, zvlaste filozoficke, texty odlisil od "sokalovskeho mixu". Ten jeho textik mne pripomnel nazor, ze mezi prirodnimi a humanitnimi vedci zuri nevyhlasena valka. Jedni napadaji, jak ja, vubec vedecky charakter jistych disciplin, druzi napadaji zas obvykle vedu samotnou a jeji objektivisticke a univerzalizujici naroky. Zda se to byt vic nez trefne, Sokal si udelal ze sociologu sradnu, oni mu oplatili kritikou jeho svetonazoru z naznaceneho hlediska. I kdyby byl Social Text nevyznamnym platkem, myslim, ze pohled na "bojiste" te muze presvedcit, ze slo o typickou prestrelku. Mozna jen stranim sve barve, ale Sokal proste vyhral :)))
U příspěvku:Ten dělá to, ten zas ono
Zefram (Občasný) - 13.9.2004 > 1) Vzdyt jsem ti rikal, ze Giddens je ilustrace. Nebudu se s tebou hadat o to, do jake miry ja vykladam nepresne knihu, kterou jsem cetl z nas dvou prave jen ja. Nesnasim nadto takove spory. Jestli vsak chces, budu ti k dispozici.

2) Vis, treba echo efekt neni takovy problem, jaky z nej delaji, o tomhle samotnem jsem to take mohl napsat. Totiz samozrejme jestli jdes za lidmi a ptas se jich na neco, oni se treba mohou dovtipit, oc ti bezi, klidne podle toho modifikuji sve odpovedi. V medicine existuje tzv. dvojite slepy test, ci tak neco, co zabranuje tazajicimu, stejne jako tazanemu, ovlivnit vysledek. Lekar nevi, co podava lecenemu, zda placebo ci ucinnou latku, nadto existuje kontrolni skupina, ktera ma urcit, do jake miry funguje placebo efekt. Navic vubec neni jiste, jestli echo efekt, jak to nazyvas, vubec musi hrat roli. Totiz ano, kdyz se lidi dotazujes. Nevime, vsak, zda teorie nakonec nepristoupi spis k takovym velicinam, ktere s odpovedmi na otazky nemaji prilis mnoho spolecneho. Lide toho o sobe, rekl bych, zas az tak moc nevi, jejich skutecne motivace casto byvaji skryty jim samym. Takze proc to se tazat, kdyz bude lepe se ptat treba vyrobcu nejakeho zbozi, poskytovatelu sluzeb, jake lide maji skutecne potreby a tuzby, nez abychom se tazali lidi. Jde-li o etiku, pak pohled na medicinu. Proste sli a resili to za pochodu, evidentne to lze zvladnout.

3) Marketing je na urovni pokusu a omylu, dozajista. Ovsem proto to neni mene cenne. Marketingovy guru nezkousi take tak docela vse, trebaze casto jen hada, ac poucene. Pohledni vsak treba na casopisy, ktere se prodavaji na stancich. Prodejci alespon implicitne chapou mnohem presneji, jak odlisna jsou pohlavi, co si zadaji mnohe vekove skupiny... Marketing a trh vubec chapu jako nastroj, se kterym by sociolog budoucnosti mel silne pracovat, protoze trh pro nej zkouma mnohe, co se mu hodi, jak uz jsem vyse uvedl, trh je sondou do toho, co lide chteji, po cem touzi. Tyhle udaje maji ohromnou vypovidaci hodnotu. A je jedno, ze to neni veda. Paradoxne se tu obraci situace z jinych nasich diskusi, kdy ja vedu vyzdvihoval az do nebes, zatimco tys mne varoval, ze ne vse je veda, ze to, co lide zjisti prakticky a nevedecky, ma tez svou cenu. Tak tedy ma, nepopiram to. Veda je tomuto praktickemu svetu nadrazena, je dokonalejsi, ale v pocatcich byla prave jim a vzdycky jde jen o rafinaci tohoto zpusobu poznavani, ne o zasadni premenu. Ovsem o tom nebyla v mem textu rec tolik, jako o faktu, ze soucasna sociologie neumi a nevysvetluje o moc vic, ci lepe, nez obycejni lide. Pozna se to snadno. Nahledni do vazne ucebnice obecne teorie relativity a mas co delat na dlouhe roky, protoze to zahrnuje vazne studium potrebneho matematickeho aparatu a pochopeni ideji daleko za hranicemi bezneho lidskeho zivota a rozumu. Nahledni vsak do ucebnice sociologie a zjistis, ze je to povidani, ktere pochopi trochu inteligentnejsi pubertak, aniz by se moc zapotil. Jinymi slovy, sociologie nema v rukavu nic skutecne zajimaveho, co by se mohlo radikalne lisit od poznatku selskeho rozumu, zatim se zda, ze jsou to jen postrehy a par dobrych napadu k tematu. Jenze kdektery statnik ci manager je lepsim v tomto, jak ukazuje jeho kariera.

Ja myslim, ze se vice ci mene shodneme na mnoha zaverech o sociologii. To, v cem se lisime, je v nadseni pro to ci ono, ktere nutne ovlivnuje fakta, jez zvlaste zduraznujeme, ale nevedek zasadnim rozdilum v zaverech. Jsem treba vetsim optimistou, nemyslim, ze "nova sociologie" je veci daleke budoucnosti, spis bych ji situoval kousek od soucasnosti. Ty to vidis jinak, nadto vyzdvihujes mozne problemy. Vsichni, a zde bych rekl, ze i Giddens by opravdu rekl ano, povazujeme zkoumani za nutne a cenne. Jen mi jde o vetsi priklon ke kvantifikaci, snahu o experiment, abych tak rekl. Jinak to vlastne neni veda. Totiz tam je jadro prirodnich ved, v experimentu, proto tolik reci kolem. Rikas, ze to v principu nepopiras, ok, takze neni sporu. Proc kvantifikace, protoze cislo je vzdy presnejsim zjistenim nez nejaky kvalitativni soud, snaze se testuje, neni tak vagni, jde presne o tu prukaznost experimentu. Odtud kritizuji Giddense za tolik nevule a popirani, ze by to melo byt vubec mozne, stejne jako se vysmivam sylabum prislusnych fakult a vubec leccemu dalsimu, vcetne onech citaci. Podotykam, ze Giddens je odkaz, cosi jako nalepka, ne podstata veci, nejde mi o nej, o jeho knizku, jde mi o to, ze tenhle nazor je obecne rozsireny, ze jej sociologove, vcetne naseho Bobra, sdili celkem implicitne. Rad bych zazil prijemne prekvapeni v podobe sociologa, ktery by naopak o kvantifikaci usiloval. Nejaci v minulosti byli, ale dnes se o techto jejich snahach, jak se mi zda, mluvi dost s despektem, jako o detstvi discipliny. Znas nejakeho soucasneho sociologa tohoto zvlastniho razeni? Ja proste ne, ale to jeste nic neznamena.


5) Jen se dohaduji. Napsal jsem ten text pote, co jsem si precetl cosi od Bobra, pravdepodobne te tez na svuj textik o Internetu upozornil. Potreboval tam haldy odkazu, jiste pres tricet, pamatuji-li se. A vis co ti reknu, ze cely ten jeho uvod, tak plny citaci, jsem vubec nepochopil. Ne snad, ze bych nevedel, o cem mluvi, ale mel jsem tak silny pocit nespravnosti, ze jsem sedl a napsal o tom, co povazuji za spatnou sociologii, proc ji nevidim jako vedu. Prave citace jsou tim, kde se vsechny ty nitky sbihaji, kde je to nesnesitelne a neprijatelne. Ale abych neplkal jen kolem. CITACE SE NEVYTRATILY Z PRIRODNICH VED! Jsou tam, ale maji docela jinou funkci. Citace jsou odkazy na vysledky, ten a ten tym treba dosahl toho a toho, v te studii muzete najit presnejsi popis toho, o cem mluvim, tenhle chlapik to zacal rozvijet timto smerem, mrknete, mate-li zajem. V humanitnich disciplinach to NEjsou odkazy, jsou to autority, argumenty, za kterymi se pisatele skryvaji. Uz jsem tady prezentoval pripad "Sokal", hod tohle heslo na google a precti si, co tam najdes, ver mi, kdyz uz nic jineho, ze tohle stoji za to, je to proste sila, abych tak rekl. Sokal, fyzik, napsal clanek do humantiniho casopisu, znameho a uznavaneho, ktery mu byl otisten. Jinde pak otiskl jiny clanek, ve kterem odhalil, jak ten jeho predchozi vznikl, jak shromazdil tuny citaci, smichal je v uplny nesmysl plny cizich a dobre znejicich slov, jak to vubec nikdo neprokoukl, jak jeho clanek nebyl dan k odborne recenzi, aby se na to podival nejaky jiny fyzik...jak se ten platek humanitni pekne ztrapnil a jak to take ani nepochopil, ani nehodlal uznat. Sokal byl obvinen z kdeceho, vcetne viry v to, ze veda skutecne vypovida o svete...neuveritelne. Bobr je, zda se mi, stejny mixer, bohuzel pro nej, k me nevire, nebot jej osobne malinko znam, to ani netusi, ani nehodla akceptovat. Slova, zda se, se stavaji ikonami, nikoliv nalepkami pro to, co chceme popsat, necim, co muzeme vymenit, nevyhovuji-li uz dale nasim ucelum, zname-li lepsi. Jmena pak jsou arciikonami, jsou to odkazy na moudre muze minulosti, kteri "umeli", je to pozlatko, ktere se nanasi na mosaz. Jsme jen lide, v prirodnich vedach se to deje take, ale merou nesrovnatelnou. Kdyby k nam prileteli mimozemstane, leccos by treba hure chapali, pochybuji vsak, ze nikoliv prirodni vedy. Mohli by jim pripadat primitivni, anebo prekvapive ve svem pohledu na vec - prekvapive, protoze hovorici o stejne skutecnosti, stejnych pozorovanich. K cemu by vsak byl mimozemstanu obvykly text humanitnich disciplin, kdyz obsahuji prilsi mnoho odkazu na nezname osoby, prilis mnoho citaci, malo snahy o proste vysvetleni problemu??? Citovaci manie humanitnich disciplin je primym potomkem scholastiky, zatimco prirodni vedy navazaly na jeji nominalistickou odnoz a rozvinuli je postupne v docela odlisny pristup, kde slova jsou jen temi nalepkami, skutecnost nejvyssim soudcem, autorita nicim. Myslim, ze jmeno William z Occamu je odpovedi na tvou posledni otazku. (a promin, ze jsem tak dlouhy, ale trochu chorim, takze mam hlavu jak skopek a preferuji tedy lehci druhy zabavy, treba cuchat si sve rozumy)
U příspěvku:Ten dělá to, ten zas ono
Zefram (Občasný) - 13.9.2004 > Ja napsal "aby jsme". Jdu si dat par facek a omlouvam se za to.
U příspěvku:Ten dělá to, ten zas ono
Zefram (Občasný) - 13.9.2004 > Okino> Odpovedel jsem ti, co jsem mel na mysli, kdyz jsem psal o tom, ze to principialne neni mozne rici, coz bylo myslim predmetem tve otazky. Musis ukazat, ze je to vadne, pripadne zadat doplneni, jinak jsem odpovedel. Giddens se o tom rozepisuje v rade odstavcu, kde vysvetluje, jak je nemozne vystavet paralelu mezi prirodnimi a humanitnimi disciplinami. Tuhle jistotu nechapu a nevidim jedinou moznost, jak ji vubec podlozit, je to proste predsudek humanitnich disciplin. Chapu celkem, ze ti to nepripada nijak zvlastni, kdyz sam pochybujes o moznosti experimentu v socialnich vedach. Totiz proc si myslet, ze kdyz doposud experimenty moc prukazne nejsou, prukaznymi ani byt nemohou??? Vis, kdysi nebyly prukazne experimenty ani ve fyzice, proste na tom museli pracovat. Experimenty nejsou nezavisle na teorii, jak ukazuji postmoderniste obzvlaste radi. Kdyz tedy mas teorii, jez je nanejvys vagni, nemuzes ani ocekavat, ze experiment bude prukazny, anebo je extremne tezke takove experimenty vubec vymyslet, natoz zrealizovat. Nelze si myslet, ze kdyz jsme s pochopenim mnoha veci na pocatku, ze hodime nejaka data do stroje a dostaneme vysledky voleb, ktere probehnou za dva roky, stejne si ani nelze myslet, ze kdyz mame teorii, ktera ani nijak poradne nespecifikuje, jake promenne vlastne k charakterizaci cloveka uziva, ze pujde o vic nez o garbage in, garbage out. Kdybych vedel, jaka teorie bude fungovat, nepsal bych tobe, sepisoval bych neco docela jineho, plus bych ocekaval nejvyssi akademicke pocty. Jenze ja to nevim, nevis to ty, nevi to vlastne asi nikdo. Predmetem me kritiky je prave ten defetismus, se kterym se rika, ze experimenty nejsou prukazne a z toho se nevyrcene vyvozuje, ze ani prukazne byt nemohou. Rika se, ze protoze se nam to v minulosti neradilo, nemuze se to darit ani v budoucnu. Docela klidne muzu nahradit ten Giddensuv vyrok, ciste ilustrativni, nez abychom o nem meli zlvast mluvit, vyrokem tvym. Jde o totez. Ja rikam, ze si tim jisti z principu, z gnozeologickych duvodu, o nichz jsem mluvil, byt nemuzeme. Tez rikam, ze lide dovedou dosti presne odhadovat jiste socialni situace. To neznamena, ze lide mohou konkurovat kazde vede, zvlastne ne prirodnim, to byl takovy policek, lide mohou dosti dobre konkurovat vedam socialnim, prilis snadno, prilis dobre, nez abychom to prehlizeli, trebaze o tom muzeme mit sve pochyby, zvlaste dotceni vzdelanci. Kdybych byl sociologem, cetl bych dila evolucni psychologie, studoval prislusnou matematiku a zameroval se prevazne na mensi skupiny, pripadne na skupiny oddelene od zbytku spolecnosti. Jeste vubec neni urceno, co nase experimenty maji merit, aby se snad mohly stat prukaznymi, natoz aby jsme davali pruchod nejakym vetsim ambicim. Je dosti pravdepodobne, ze teorie, ktere budou poskytovat nejake lepsi vysledky, budou potrebovat aparat slozitosti rovnajici se treba aparatu, se kterym fyzici popisuji kontinuum. Cely muj text je jen o tom, ze bychom tuto teorii meli hledat, trebaze neni jiste, kde je, trebaze se v nazoru na to muzeme znacne lisit. Jistym vsak uz nyni je to, ze je nepripustne hazet flintu do zita, ze ta teorie bude komplikovana, ze to bude teorie prilis kvantifikujici pro chute jistych osob. Tohle jsou prilis trivialni zjisteni, nez abych se v tomto smeru mohl mylit. Jen proste nevim, jaka ta teorie ma byt, ale to bych tu nesedel...
U příspěvku:Sestricka
Zefram (Občasný) - 13.9.2004 > Nevim, jak fotka, ovsem zpodobnena osoba je skutecne velmi krasna, dle meho vkusu. Ve skutecnem svete si to clovek nemuze dovolit rici, zde vsak vysekavam poklonu :)
U příspěvku:Ten dělá to, ten zas ono
Zefram (Občasný) - 13.9.2004 > Je asi pravdou, ze kdybych zastaval sve nazory jen pro tu kazdodenni zkusenost, pak bych si nebyl tak jist...mimochodem nepovazujes to za zajimavy obrat :), v tuhle chvili se skoro zda, ze ja tu zpochybnuji vedecke vysledky. To neni tak obvykle :) Tu principialni duvody, proc je to docela zvracene, jsem tak detailne popisoval jinde, ze uz se mi proste nechtelo se opakovat. Tak treba nejpresneji v "O metode", anebo mene presneji v tune komentaru, ktere jsem napsal ke kdecemu, treba v diskusich pod vlastnimi texty. Muzes si to tam najit. Kdysi jsem dokonce podobnou otazku polozil Bobrovi, bohuzel neodpovedel, takovy ten jeho zlozvyk, kdyz nevi. Totiz znela asi takto: "Jakym pravem muzeme rici, ze celou realitu nelze popsat metodou prirodnich ved?" Totiz takove vedeni, dokonale, absolutni, je nam zapovezene. Jistota chybi. Stejne tak nelze rici, ze metoda prirodnich ved je skvele funkcni pro cokoliv. Jenze tahle metoda byla vytvorena s jedinym cilem, popisovat realitu tak, aby existovala moznost predpovedi a tedy i zpetne kontroly, coz umoznuje OPRAVOVAT chyby, to je dulezite. Takze to je vlastne takova univerzalni samoopravna metoda pro poznani sveta. Muj zaver vzdy zni, ze kdyz neni mozne, abychom vedeli, ze nefunguje na cely svet, pak to musime zkusit, zatimco Giddens tvrdi opak. Neni ale Buh, takze keca nesmysly, to nemuze proste vedet, ta vec se musi zkusit, anebo muzeme mavnout rameny, ze nas to nezajima. Proc tohle Giddens rika? Co ja vim. Domnivam se, to je ma pracovni hypoteza, ze ve svetne humanitnich disciplin existuje nekolik traumat, pro ktera jsou jista temaa tabu. Tak treba marxisticky pokus, znacne vlivny, "vedecky" vysvetlit dejiny a predpovedet budouci vyvoj. Byl to nesmysl, ne jediny. Podobnych pokusu vysvetlit dejiny a najit budoucnost bylo spousta. Tak si ja vykladam, ze dnesni humanitni nesnaseji podobne pokusy, ze nesnaseji ani reci o pokroku a racionalite, proste proto, ze v minulosti kdosi tato slova desne zneuzival, coz vsak nevideli ani tehdy, ani si toho nejsou vedomi. Clovek nemusi byt dinosaurus, aby mel osvicenske nazory, aby veril v mnohe idelay, dnes tak vysle z mody. Jenze tak to skoro vypada. Co hur, chapu sociology zcela v tom odporu. Vim dosti presne, jaky typ lidi je na tuto fakultu prijiman, vim tez presne, jake jsou prijimacky, sam jsem je prosel, abych te uklidinil a vyhnul se nejakemu podezreni, bez problemu a uspesne. Duvody, proc tam nejsem, jsou i duvody, proc zde kritizuji sociologii. Prilis mnoho jde o dojem, ktery veci cini, nez o analyzu, ktera by take neco rikala, neco, co by se dalo testovat. Uz desne utikam od tematu, ale klidne me k nemu vrat. Totiz povsimni si, jak v sociologii dochazi ke zmene paradigmat, myslenkovych ramcu, ve kterych pracuji. Stejne jako ve fyzice prinaseji nove ti mladi. Ovsem nevsiml jsem si, ze by se hadali na zaklade experimentalnich zjisteni, alternativni myslenove systemy jsou navrhovany z duvodu spolecenskych, filozofickych, z duvodu nalezeni rozporu a nedostatku teorie predchozi. Tak treba ve fyzice je nepredstavitelne, aby po letech bylo zjisteno, ze nejaka teorie je vubec nesmysl, protoze nejaka dobra fakta z ni museji padat, musi byt alespon slibna v tomto smeru, aby se o ni vubec hovorilo. V sociologii je experiment druhorady. Nadto pohled na sylabus, onehda jsem se take podival, leccos prozradi. Sociologove proste nemaji dost matematicke erudice, jejich kurz op ravdepodobnosti a statistice nepokryva ani to, co se nauci studenti elektrotechniky, kteri toho v tomto oboru vubec zas tak moc vedet nemusi. Klidne si to over. Pak chapu, proc Giddensova slova nachazeji zivnou pudu v prostredi, kde lide nemaji znalosti a chut delat svou praci jinak. Nabyl jsem proto nazoru, ze biologove, kteri simuluji mnoha spolecensta zivocichu znacne slozitym matematickym aparatem, delaji mnohem lepe, ze prave tento aparat muze byt presne tim, co jednou sociologie bude nutne potrebovat, co bude rutinne uzivat. Anebo neco jineho, nicmene skutecne jine obory maji v mnoha vecech neuveritelny naskok. Uz musim koncit, stejne jsem desne odbocil. Cest
U příspěvku:Představy a Realita o Bohu
Zefram (Občasný) - 19.8.2004 > Co kdybys prestal zahcovat tuhle sekci svymi prispevky a napsal jen cas od casu neco vetsiho? Je to tu desne neprehledne, kvuli tobe a podobnym grafomanum.
U příspěvku:Psychologie nevědomí a kvantová fyzika
Zefram (Občasný) - 12.7.2004 > Miloš...> Ano, ja tez nejsem odbornik na kvantovou fyziku, coz se mozna jeste zmeni :))) Vim tez, ze nase teorie maji trhliny a jednotny system nebyl jeste nalezen. Kdybych vsak neveril v jeho moznost, asi bych sel na truhlare, je to fajn prace se skvelym materialem, anebo bych se zabyval strojarinou. Je to jen vira, ale kdyby ji alespon nekteri nemeli, nehnuli bychom se nikdy z mista. Je mi jedno, ze nikdy neuchopime realitu tak, jak je, protoze to, co muzeme ziskat, je neuveritelne skvele, trebaze ne dokonale. Je to intelektualni dobrorodruzstvi a nejlepsi vec na nem mozna prave je to, ze nema zadny jasny konec, ze vzdy mozna budou otazky, anebo nalezneme posledni a srpavnou pravdu, presto si vsak nikdy nebudeme jisti, ze je to prave ona, a budeme zkoumat, jak tomu s ni tedy skutecne je. Vis, Boha k tomu neni treba. Anebo je, ale takoveho, ktery je Realitou, Buh je pro mne synonymem prave pro Skutecnost, Svet, Realitu. Jini Bohove vypadaji jak antropocentricke pohadky bez vetsiho intelektualniho nabohe. No nic, tohle je muj posto. Nechapu vsak, jak ty tady muzes publikovat nejaky clanek a kdyz ti ho clovek napadne, okamzite zpochybnit vlastni erudici a nasledne i erudici kohokoliv jineho. Tak bud neco noveho vis, anebo jsi alespon dobre shrnul, co je znamo, anebo kecas a nemas nic. Tak si vyber. Je to proste. Bud budes sve myslenky hajit, anebo se priznas, ze je sam nemuzes brat vazne a stat za nimi. To je myslim slusnost a ja se ji vzdycky snazim dostat. Tak jak si vyberes???
U příspěvku:Psychologie nevědomí a kvantová fyzika
Zefram (Občasný) - 11.7.2004 > Velmi klasicke... Jen bych chtel rici, ze Pauli, Haisenberg a dalsi jsou uz davno pod drnem a fyzika jejich casu uz je dnes nebetycne zastarala. Mozna se neceho zajimaveho dotkli a mozna take ne. Podle meho nazoru nikoliv, protoze onen zasadni kamen, o kterem se neustale mluvi, a sice Pozorovatel v kvantove mechanice, neni tim, za co se vydava. Pokud ja vim, redukci vlnove funkce zpusobuje pritomnost nejake jine castice, treba fotonu. Je jedno, zda ten foton byl vyslan z detektoru, za kterym sedi Werner, anebo zda se tam objevil odnekud z druheho konce Galaxie po eonech cesty z hvezdy, kde byl emitovan. Cela ta konstrukce kolem pozorovatele je vubec spis zboznym pranim, ktere se stalo otcem i matkou myslenky, nez necim serioznim. Vzdyt jsou to od zacatku az do konce divoke spekulace. Nikde v celem textu jsem nenasel jediny duvod, proc by cele fungovani mozku nemelo by vysvetleno pouze elektrochemickymi interakcemi neuronu. A pokud tohle neni zodpovezeno, pak vsecny dalsi konstrukce vcetne nastinenych, jsou nanejvys hezkymi intelektualnimi cvicenimi.
U příspěvku:Svoboda je vágní pojem
Zefram (Občasný) - 11.7.2004 > Co jsi vubec chtel rict? Ze bychom meli utect k Velkemu generatoru? Copak ale ti, kteri v takovou vec neveri? Ma pro mne svoboda byt beze smyslu, kdyz tam nemuzu utect a od nej neco zjistit? To je vychodisko na hovno.
U příspěvku:Ne(ná)viděná racionalita
Zefram (Občasný) - 11.7.2004 > Okino> Protoze cely muj text, pod kterym piseme, je pozice racionalisty, jez ukazuje a promlouva o racionalni i jine spravedlnosti, nechapu, proc bych mel byt prave ja poucovan o nezajmu racionalistu o iracionalitu. Naopak se mi zda, ze se o nic jineho nezajimam.

To, ze nepovazuji racionalitu za vsudypritomnou, neznamena, ze bych nejak zasadne oteviral vratka cemukoliv jinemu. Jen rikam, ze kdyz spolu soutezi dve metafyzicke (tedy v realite nijak nezakotvene teorie), racionalita sla na kafe, nezajima ji to, podobne ve VETSINE sahodlouhych etickych diskusi (protoze tolik nasich zvyku je proste jen dohodou), jeste pak racionalita pospava, kdyz treba clovek resi, zda chce svuj zivot venovat praci v kamenolomu, anebo povolani ridice nakladaku. Odpovida ale na nespocet jinych a vpravde velice zasadnich otazek.

Priznanim, ze v nekterych situacich racionalita mlci, neprepoustim nic iracionalite. Zaroven vsak nevytvarim uplnou teorii toho, jak se lide chovaji. Vim dobre, ze lide maji tisic a jeden sklon k iracionalite, znam to sam na sobe. Spis mi jde o poukazani na fakt, ze racionalita je adekvatnim zpusobem reseni problemu v drtive vetsine situaci nasich zivotu. Takze neresim tve stiznosti, ze mluvim jen o tom, tak jsem se totiz rozhodl pri vyberu tematu a bylo to me pravo.

Rozhodne se neshodneme na tom, ze racionalismus nema byt siren tam, kde neni prirozeny. Nekde neni mozny. To jsem rekl. Ovsem temer nikde neni prirozeny. Zda se to k nevire, ze ty, kdyz projevujes takovy zajem o iracionalitu, kdyz me neustale upozornujes na jeji rozsireni, pak nevidis, jak malo je racionalita rozsirena. Neni, je proste obcas a nekdy. Samozrejme to zavisi na tom, kam se clovek diva. Nekdo hledi na moderni spolecnost z takoveho uhlu, ze se mu zda, jako by snad racionalita byla vsevladnym principem, jindy se naopak zda, ze nevladne vubec nikde. Bude to nekde mezi. Ovsem jako racionalista samozrejme povazuji za pozitivni jeji rozsireni vsude tam, kde je mozna, anebo alespon vsude tam, kde je mozna a kde jeji rozsireni nestoji vic, nez nasledky jeji nepritomnosti. A to vse bez ohledu na prirozenost ci neprirozenost jeji pritomnosti.

Podivej, kdyz se na to divas tady na Zapade, zda se byt tenhle pozadavek totalne nepristojny, ovsem uvaz, ze existuje spousty spolecnosti, ktere nejsou svou prirozenosti racionalni ani malinko. Ani Zapad nebyl do miry, do jake je, jeste pred nedavnem. Vsichni ti myslitele, kteri vytvorili koncepci moderniho statu a jeho instituci, vsichni ti byli v podstate stejne nepristojni, jak ja, protoze zadali racionalitu pro spolecnost, ktere jeste nebyla prirozena. Zadali a uspeli, kupodivu.

Nepripada mi nic, za co bych se mel stydet, na tom, ze zadam, aby lide ROZUMELI svetu, ve kterem ziji, jak jen to jde, aby chapali racionalni instituce, jejichz ukolem je jen popsat, ci ridit, aby chapali tyhle aspekty fungovani lidske spolecnosti. Dokonce aby clovek pochopil iracionalni prvky teto spolecnosti, stava se racionalistou kvuli metode, jez takove poznani umoznuje. Nelze zkoumat a neco z toho ziskat, kdyz si neusporadas myslenky v hlave, kdyz neposlouchas oponenty a zasadne nehodlas korigovat podle jejich namitek sve nazory. Nezadam tedy totalitu racionality pro lidi, zadam nastroj porozumeni.

Podobne s mym pozadavkem, na ktery jsi reagoval zpusobem, pro ktery jsi v mych ocich silne klesl. Vis, v prirodnich vedach DOKAZAT NENI MOZNE. Je to dnes uz stare, trivialni a obecne zname tvrzeni. Tezko jsem tak mohl zadat dukaz. Zadal jsem podklady, argumenty, NECO. Zadal jsem jen to, aby kdokoliv mohl byt zalovan za to, ze verejne v mediich publikuje cosi, pro co nema zadne doklady. Napriklad tvrzeni, ze nas pristroj funguje na zaklade toho a toho a zpusobuje to a to, rekne leckdo. Jenze pak se ukaze, ze nema v ruce ani jediny doklad sveho tvrzeni, libovolny experiment, trebaze spatny a nedostatecny. Neni to totalita a ucelem ma byt jen omezeni nejhorsich vystrelku, ne vytvoreni nejake ideopolicie. Kdokoliv by mel dojem, ze je podvaden, at zvedne ruku a poda zalobu na zaklade tohoto zakona. A at ten, kdo je obvinen, ukaze to, o cem jeste pred momentem prohlasoval, ze to ma k dispozici. Paradoxne hovorim o tomto zakonu a vyvracim tak tve mnohe namitky, protoze tento zakon by z mych ust obhajce racionality nemohl zaznit, pokud bych si nebyl vedom, ze racionalita casto vubec neni pritomna. Kdybychom byli dostatecne racionalni, tihle sarlatani by na nas nemohli ani trochu, smali bychom se jim, stejne jako bychom se vysmali Hitlerum, Leninum a jinym hlasatelum nesmyslu, nesvobody a potirani kritickeho usudku. Tento zakon by byl jen dalsim pokusem doplnit nase nedokonale racionalni instituce o nastroj proti vsudypritomne iracionalite. Neni podivne, ze takovy zakon navrhuji ja, tedy zametac samotne existence iracionality? Neni podivne, ze jej nenavrhujes treba prave ty (anebo libovolny jiny, pokud ti tento nevyhovuje), kdyz se tak holedbas svym povedomim o pritomnosti neceho neracionalniho???

Uz konecne skoncim. Jak jednou napsal Popper, nemeli bychom svym detem ve skolach predavat nejake pofiderni schopnosti kdejakeho mysleni ci chapani, meli bychom je naucit jedinemu, kritickemu mysleni, aby si pak sami mohli vse to, co jim rikame, sami za sebe uvazit a do detailu rozmyslet. Nechapu stale, co je spatneho na tom, pozadovat kriticke mysleni pro skolaky i celou spolecnost. V minulosti uz leckdo vyzadoval leccos, solidni cast takovych pozadavku obsahovala i pozadavek sebeobetovani pro nejaky ideal. A presto se temto idejim dostava sluchu a vaznosti nesrovnatelne s touto jedinou, a sice aby clovek myslel za sebe a byl schopny sve myslenky obhajit i pozmenit, nemuze-li s nimi obstat. Proc chtit tak malo je tak spatne??? Proc se uznavani moderni filozofove rozepisuji bez starosti o potrebe zavest do skol zpet astrologii a jine nauky bez starosti o svou karieru a povest, zatimco bezvyznamny Zefram je vylupkem slepoty a nepochopeni a intolerance, zada-li jedine, a sice aby lide uvazovali predevsim za sebe a svym rozumem? Proc je obdiv k takovemuto zpusobu premysleni tak kritizovan a proc se nejhorsi ukazky neschopnosti sebrat si sve myslenky vynasi do nebes? Proc je racionalita povazovana za neco, co zakazuje, kdyz ona zakazuje jen jedine, nemyslet a nekritizovat, zatimco jine ideologie maji nedotknutelne bytosti na nebesich, spousty soupericich a stejne dobrych a nekritizovatelnych svetonazoru, anebo jeste neco jineho??? Zadne pochopeni iracionality preci nemuze vest k tomu, aby clovek nezadal kriticnost a uvahu vsude tam, kde je to mozne!!! Ne jen tak, kde je to snesitelne, prirozene, kde se s tim lide dovedou smirit. Rozciluji se treba proto, ze se tvaris jak andilek, jak apostol tolernace a pochopeni k lidem, zaroven vsak ti prilis nevoni myslenka, ze lide by meli myslet za sebe a jedine za sebe. Jiny duvod k tomu nemam.

 
1.strana poznámek
 další >>>  
     
    Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game 		 
free web hit counter