Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Středa 30.11.
Ondřej
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 
 
 

POEZIE I

 

 

Milí Totemáci . . .

 

následující výběr osmi básní je učiněn s vědomím, že se jedná pouze o zlomek kvality, která je na Totemu k nalezení.

Jedná se o výběr subjektivní, i když... : o určitou pestrost jsem se v rámci svých možností pokusil.

____________________

 

▲ Báseň Živůtky (autor Lef) v tomto výběru reprezentuje přírodní lyriku, bohatě obraznou, místy v lehce skácelovském duchu.

 

▲ V Putování němé ženy za teplem (báseň z cyklu "o němé ženě") autorka ouvej vytváří až jakýsi mýtus, v němž vyvstávají obecně platné hodnoty.

 

... dvojmostí od drfausta zaujímá v autorově tvorbě specifické místo. Jedná se o jednu z nemnoha jeho básní, kde jsou přírodně-lyrické evokace nahrazeny městskými, na jejichž pozadí se odvíjí dialog mezi mužem a ženou.

 

▲ Báseň Prázdniny od Petra Vaňka mi v něčem připomněla některé ze současných polských autorů (z generace 90. let). Neotřelá "městská metaforika", ta je její hlavní devizou. 

 

▲ Báseň Pocuchaná od sjuuu se nese v duchu Skácelových čtyřverší, ale nejedná se o akt epigonství; autorčin rukopis je zřetelný, obraznost není převzatá.

 

Polankou nůše vlečem (Rawen): báseň invenční, neotřelá obraznost je lehce rozostřená, ale i za tím se dá tušit záměr. V několika všednodenních detailech je ukryto tajemství - pro mě osobně bylo radostí je v této básni hledat a nacházet.

 

Nahým a mokrým dovnitř; bilance: báseň od autorky zirael; prosvítá z ní jistý existenciální rozměr. Mimo to je

 i výborně napsaná. Víc nevím, co bych k ní dodal.

 

▲ A konečně báseň Takový malý konec (od autorky vever), jež se vyznačujíe úsporností, barevností, invencí. Několik malých veršů, a je řečeno tolik..!

 

***

 

Přeji bohaté čtenářské zážitky... egil

 

____________________

 

 

Živůtky

Lef

 

ó jak husí kůže

vládne v mé neúrodné zemi

až se chaloupky ježí

v temných obavách

a žebry krovů vydechují

zatajené dýmy -

s pruty přípotočních vrb

si vítr spletl bič

a v jizvách nahých polí

teď mlčí se na roviny

 

 

krajina jak zimná slina

leží v mlhách okrového háje

i první sníh sem tam

ve skořepinkách zraje

jen naše živůtky kropenaté

ještě s nadějí obracejí listy -

to ze rtů ženy

těšínská jablíčka

dává nám k nakousnutí

ten co není jistý

 

 

 

 

…dvojmostí          (očce)

drfaust

 

 

V nábřeží…
korunovace všech podzimních trosečníků
úhlem slunečnice

- ke každé lodi bude jednou patřit přístav

- - jen několik černých zrnek
vysoko maličké pihy podzimu

 

V noci jsem viděla bílá břicha racků – světlušky
uprostřed města i na mostě
s tím pitomým pohledem mudrců

(...jim ale stejně

nezbyde než kámen

voda a kámen)


Někdy ti je ukážu
v letu
jakož i lampy svítící navzdory otvorům nahoře

 

- bude to asi moje břicho
ve kterém zůstanou ta křídla…

 

Jen teď
si nejsem přesně jistá
která z těch ulic
povede až k přístavišti

 

 

 

 

 

Pocuchaná         

sjuuu

kovový hřeben větru

tmu proti srsti češe

a přes práh     (kéž bys přešel)

je tisíc kilometrů

 

 

 

 

Nahým a mokrým dovnitř; bilance

zirael

 

veliké zvíře samoty

ulehlo k prahu

na vyležené místo

bude hořet léto, řekl on,

zase se budou věšet plátna

mezi třešní a cípem střechy,

chceš - ptal se -

být celý život ?

vyrovnání je hned za zápěstím kopce

                     hned za ohlédnutím

slyšíš ?

veliké zvíře samoty

je zakryté plátnem

a nedýchá

Putování němé ženy za teplem

ouvej

Bylo to v čase

kdy oči mají křídla

a vidí cesty - sluneční prsty

ukazující všemi směry

 

je jediné místo

na celé zemi

které je ještě zmrzlé

a na něm stojím.

 

Od kmene

dostali jsme psy

pár kožešin, maso

a hojivou mast

na omrzliny.

 

Přibalila jsem

sušený devětsil.

 

Budeme se synem

jak hrabaví savci

bílými pláněmi

putovat na místa

 

kde němé ženy

jsou u ohňů chovány

jako převzácní

létaví, divocí

ptáci

 

 

 

 

Prázdniny         

Petr Vaněk

v rozmazaných domech zdají se mi sny:

o obratlích kostela

uprostřed golfových hřišť

kde srny - praporky s kořeny

             v půdě s puklou pavučinou

             tonou v údolích

daleko k nim...

 

jak odraz na hladině

plují kachny greenem

 

 

 

 

Polankou nůše vlečem         

Rawen

kombajny na polích sklízejí ráno

je časné

přes noc se ve větvích srazilo mléko

a sýr

doušek vzduchu, na lýtkách švihance ostrou trávou 

zasychají

kloktance mraků bíle rozhozených

ledabíle, na šnůrách dvorů

 

mladá je nalitá barvou

má ji na rtech

nudila se, a tak pila rudou manu

 

studí mě to, napil bych se též

 

polankou nůše vlečeme

je čas zařezaných slabin

uvolněných mravů

kloubů, šlach

na cestách jsou kameny, o které někdo brousil nože

polankou nůše vlečeme

 

z jedné strany prázdné

z druhé naše dlaně...

 

 

 

 

Takový malý konec

vever

on:
tak jestli je to moje vina
opustím tě

jeřabina:
moje barva
výkřik spouště


ona:
beru vinu
k vínu připíjím ji
Okořenit pohřebiště?

potřebuju příště

 

  
     
                                                   
Předchozí stránka   
   Následující stránka

 
 

Copyright © 1999-2005 WEB2U.cz
Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.


free web hit counter