|
Nač hledíte, pane
vy, ano vy, muži v černém saku
snad ne na tu dívku v bílém šatu
ta dívá s jen na nebe
ne, na tu , pane, ne!
Ta oči má jen zasněné
naivní je jak dítě
a když půjčíte jí nitě
zacuchá je jak kočka
a vrátí vám je spletené
Vždyť právě to se mi na ní líbí
je hebká jak dítě v peřince
přitom už dost odrostla mamince
něžná jak bílá kopretina
je to snad její pílí?
Ach ne, pane, toť má přirozená krása
smím prosím Vaše jméno znát?
Ale jistě, slečno, beze všeho
povím Vám - před chvílí jste
uchvátila můj zrak natolik
že mé oči věnují se pouze Vám
Ó, pane, Vy jste ale milý muž
žen máte asi okolo sebe spoustu
a všechny zbožňují Vás
i Váš tichounký hlas!
Jestli ale máte chvilku -
já dívám se celé dny na mraky -
pojďte si sednout!
Sem ke mně, pane!
Budem se společně dívat na ně...
|
|
|
