Sny… co s nimi?

Ztišené bývá jak s nimi hovoříš 

a druhý odtam

ke tvé denní podobě opakuje: 

 

Tahle slepá síť snah

hozená vždy v šíleném úprku a běhu!

Tou nás chce asi svět

už odmalička vodit do hlučnosti

zazdít nás pro jemnou řeč

uměním hledanosti

při šerých formách rozumu

 

Když ale obrazy

jsou pouze barvami

co pak?

 

Mluví se o tichém bláznovství

i nejbližší stahují obočí

zas jen s tou odpovědí

bez otázky

Neodpustí si "poměřovat"

 

Co naděláš zatím ti musí stačit

že se za dne necháváš

modrou oblaky a zlatem paprsků prostupovat

a večer čekáváš návrat

hvězdného stříbra v indigovém jasu

 

Vždyť koho barvy nesytí

bývá často už podle hlasu smutný

zabývá se vlastními domněnkami

strachem

tím pátým kolem u vozu

 

Netuší že už dávno převáží

své hřejivé barvy

v sobě

Onen převzácný náklad

perských koberců