Ve tři strany se loučit

v jediné zůstavat

 

Pod skalním převisem

proplouvá loďka 

jen proudem řeky nesena

 

V té prázdné prostoře

co kolíbce je podobná

jakoby sjednocení duchů těch

kteří v ní dříve pluli

 

A někdo na břehu teď - 

možná ten poslední

kdo v loďku usedne...

 

Dnes tolik září slunce

 

Chvíli jsme opět ve městě...

blázni si tisknou ruce

v kolmé prostotě svých radostí

 

Co víme vlastně...

 

Dnes slunce tolik září

Onen muž pádlem se

od břehu odrazil

a dal se proti proudu

 

A zdá se

jakoby na poslední chvíli

kdosi z téže loďky

vystoupil...