Černé jsou moje myšlenky,

bílé porcelánové panenky.

Do rakve hřebík poslední

a cukr v kávě polední.

Bílá figurka šachová

černá je zrovna taková.

Otroků plný starověk

a bílých pánů nový věk.

Bělostná krása anděla,

zčernalá záře popela.

Jak perla v moři ztracená,

je duše černá, nevěrná.

Den velký – šaty svatební,

pak závoj černý – pohřební.

Co věky věků světlo s tmou,

je tento kontrast barev dvou.