IV.4.

Končí

Po tmě běh. Klouzala pod běhy. V lese praskalo, schovával jsem se. V důlcích, sovám pod křídly. Zas jsem běžel, myši v hřbetě, za zády záhy. Za zády zahrad.

Vousem práskly do požáru: požár v patách, paty na ramenou: co škvíra, to temno. Co škvíra, co temno, to vyzvědačské zraky.

Po tmě běh, klouzala pod běhy, po žáru. Běžení ještě nikdy... (byl jsem tak blízko), ještě nikdy mě žádné svítání tak neděsilo;

Končí noční myší lov, hříbě tepalo poslednímu sýru, rozhánělo krev, než padl za –

Bílá bělma černých očí, myší lovci škrtí strunou.

Ale schoval jsem se vždycky do té veliké únavy, spánek hlídá páteříček.