II.1.

Kolibří tučňák, kobří chřestýš, chrabré putování

Kolibří tučňák, kobří chřestýš, chrabré putování těch dvou

Kolibří tučňák vychází zrána, skleněnou dlažbou pozoruje dění pod vozovkou, pod chodníkem. Dává si pozor, aby ho nezašlápl nějaký kdekdo. Taky si dává pozor, aby do něj nevrazil. Nějaký kdekdo či kandelá. Br.

Kobří chřestýš vychází zvečera, skleněnou dlažbou pozoruje dění nad sebou, na vozovce, na chodníku. Vidí v poledne malinkého tučňáka, který se motá chodcům mezi nohama, kouří cigarety na lístky. Oblečen v pestrý plášť.

V poledne se ti dva spatří, pozdraví se jako každý den, pak se ulice obrátí naruby, co bylo dole, je teď nahoře, kobří chřestýš je nahoře a dívá se skleněnou dlažbou...

Nějaký kdekdo právě uprostřed, jednou půlkou nahoře a jednou dole... jde nikam a večer se tam zase vrací. Vidí kolibřího chřestýše, kobřího tučňáka a v srdci je uštknut, nějaký kdekdo. Žádá si odvahu.