Ach ta
plytkost bytí
Svírá se,
sklížená v tmách
Ta
důstojnost!
Co hledám
v hrách
Zanícená
hnisem skutečnosti
A
opojnost?! Uspokojení?!
Ukájení
své netečnosti
Hledajíc
však nenacházejíc
Všude nic,
nic, nic, nic, NIC
Protéká
mezi prsty
Utíká do
stran v panice
Kde má
hranice - tahle stolice?!
Antifekální
mosty – jsme jich prostí
Civíme,
všichni se divíme
A koukáme,
přitom se hádáme
Neznáme,
nevíme, nejíme, nespíme
Před očima
za nás dýchá, hledí
Oklamat nás
se neostýchá
Až nás
snědí, umřou!
Protože
NEZNÁME, NEVÍME, NEJÍME A NESPÍME!
Jsme
nevýživní, jsme bledí
V šedi
A v
hloubkách
A v mlze
I drze v
hrátkách
Ve smrti
prackách
Když na
nás hledí, jak jsme bledí v naší šedi
Dozrajeme...
|