Měřil lidem čas zda správně běží Zpaměti znal hodinový stroj Každý den stoupal do kamenných věží Smál se když se rozezpíval zvon
S léty vnímal chlad a horkost města Znal bouři zuřit v moři střech Výše gotiky barevnost ze skla V nitru hýčkal jeden velký sen
Vznést se lehký jako pírka orlů Vidět ranní slunce z vitráží Unášen být písní starých zvonů Čas od času čas pustit z otěží
Stoupal cestou prošlapaných schodů Když ještě noc v lampách žhnula První paprsek projede tmu jak nůž Tu scénu viděl už tisíckrát snad
Vtom zvony začaly odbíjet svou píseň Jako každé ráno - bylo právě pět Snad jednou se mu splní jeho sen Bude to už mimo tento svět
Vznést se lehký jako pírka orlů Vidět ranní slunce z vitráží Unášen být písní starých zvonů Čas od času čas pustit z otěží
Vznést se lehký jako pírka orlů Vidět ranní slunce z vitráží Unášen být písní starých zvonů Čas od času čas pustit z otěží
|