Odlepit chodidlo od země

a udělat jeden velký krok...

Překážky jsou od toho,

aby se překonávaly,

copak to nevíš?

Zavírat úzkostně oči,

nechat tělem prostoupit

svůj vlastní strach,

nač to všechno?

To musí jít zdolat.

MUSÍ!

SLYŠÍŠ?!

Čeho se bojíš?

Víš to vůbec?

Podívala ses tomu problému

někdy zpříma do očí?!

Proč klopíš zrak?

Proč mlčíš?

A vzápětí pro změnu

- zase strachy zbledlá -

očima těkáš

a chceš se dát na útěk?

Proč to nevyřešit,

proč se stále schovávat?

To, čeho se bojíš,

vypadá hrozivě velké…

Ale přitom je to jenom…

Tvůj vlastní stín…

Vystup z něj.

PROSÍM!

(věnováno mé kamarádce)