Lásko má, jsem prázdná;                                                            Věnováno kdysi jednomu J.L.

prázdná jako ulita, kterou opustil šnek

nabažil se a utek...

Šnek našel si jinou,

ulita však dýchá prázdnotou.

A tak jsem jako ta ulita

která je tak trochu ulítlá;

protože stále věří,

že si ji nějaký šnek změří.

Tak je naivní!

Mraky se začínají kupit

hromy začínají zuřit

a ta ulita,

prázdná a ulítlá,

je stále samotná a smutná,

že nemá nájemníka.

Týden mine týden,

šnek se plazí jílem.

Těší se na svou ulitu,

tak prázdnou a ulítlou.

Tam, už jenom kousek,

je jeho miláček.

Co však nevidí ten šnek,

jeho ulita je halda skořápek...

21.2.2001