 Zeanddrich E. (Občasný) - 1.9.2021 >
..
..
ad 31.srpna .2021:
:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: b
(( ...)).
Radostná .střelba Tálibánu,…, td.
..
..
Demokracie je založena, mimo jiné, na tom, že i lidé, kteří se tam mají nejhůře, se mají tak dobře, aby nechtěli vyzkoušet něco v uvozovkách mnohem lepšího.
Demokracie mnohdy někde skončí ne proto, že by ji většina lidí nechtěla, ale tehdy, když ji chtějí nějak netradičně vylepšit.. . Sou.visí to s tím, .že jednodušší lidé mají u voleb stejně silné hlasy, jako vzdělanci, ale s tímto je politická nevůle něco děla.t, protože to populistům v politice vyhovuje (...).
Demokracie je v některých napjatých dobách -třeba během války -méně rychlá ve svých rozhodnutích, a to třeba v antickém Řecku řešili t.ím, že si v těžkých dobách jmenovali dočasného diktátora (...). Problém mohl nastat, když si diktátor oblíbil rozhodovací pravomoci natolik, že je potom odmítl vrátit.
Caesar byl v roce 44 před naším letopočtem .v senátu zavražděn také kvůli ochraně demokracie, ale nástup císařství to neoddálilo. (...). Caesarova manželka údajně v den vraždy se snažila manžela od cesty do Senátu všemožně odradit na základě své předtuch.y, a to nám ukazuje, že máme poslouchat rady manželek, a dalších žen v našem okolí, prot.ože mají více k dispozici schopnosti levé půlky mozku, která je (( asi)) i sí.dlem intuice.
(( ...)) .
Výchovu děti hrou sice v Evropě vynalezl moravák Jan Ámos Komenský, ale ekonomické poměry v chudších rodinách např. způsobova.ly, že ještě v prvé půlce 19.století vi ve Francii a Anglii pracovaly v dolech děti od šesti let, protože se vešly do daleko menších děr, než dospělí havíři.
(( ...)).
Na děti se dříve pohlíželo spíše jako na malé dospělé, a tak dětské hry se jim trpěly spíše proto, že nemohly dš.lat něco užitečnějšího.
Při nedostatku zdrojů, nebo při systému chudého obyvatelstva z ruky do huby“ se nemůžeme divit, že děti se využívaly často i k práci, jakou by dnes mohl dělat jenom dospělý nad osmnáct let.
Můj děda byl, kromě mladšího bratra, až do svých sedmnácti let téměř jedináček, a nemohl se kvůli práci doma moc hrát s cizími dětmi, a tak se snažil někdy vyprovokovat ke hře i dospělé lidi kolem sebe - např. ke hře na schovku.
VŘSR v Rusku v roce 1917, ale i převrat v roce 1948 v Československu proběhly úspěšně i z toho důvodu, že šlechta, bělogvardějci, buržoazie a demokraté něměli velký lákavý program kromě toho, žít stejně jako doposud.
K vítězství VŘSR V Rusku v roce 1917 došlo hlavně proto, že rudých bylo více, ale hlavně proto, že si mysleli, že budou mít konečně lepší život.
Touha bolševiků mít se lépe, než dřív, je lidská a pochopitelná, a velkou energii jim navíc dodalo to, že si mysleli, že dělají nevyhnutelné dobro pro celé lidstvo.
Členové KS se třeba v hitlerovských spárech za druhé světové války, i na mučidlech, chovali většinou velmi statečně a neoblomně, podobně jako třeba členové křesťanské církve ve spárách některých římských císařů, a dalších krutovládců.
Zakládající členové KS měli pocit, že přinášejí novou, nevyhnutelnou etapu ve společenském vývoji lidstva, a to se jim dodnes nedá vyvrátit.
Západoevropské demokracie po roce 1917 trpěly velikým strachem z revolucí ve svých zemí po ruském vzoru, a tak v mnohých věcech ustoupili požadavkům socialistů, a vytrvale zlepšovaly podmínky nejchudších pracujících, až do dneška.
Ruská revoluce z roku 1917 otevřela i mnohým kapitalistům na Západě oči v tom, že manuálně pracující lidé v jejich továrnách mají také lidské potřeby.
Po světové válce v roce 1918 si i nejbohatší lidé i na Západě museli všimnout, že i nejchudší pracující jsou lidé.
Po válce v roce 1918 byl u mnoha lidí i na Západě vžitý názor, že vinu za světovou válku z velké části nese nudící se šlechta ve vojenských funkcích, a byla rozhodnuta byli rozhodnuti jim to pro příště účinně zatrhnout, a to třeba i fyzicky, v případě potřeby. (…). I nejstarší demokracie se udr.žely jen za cenu velkých ús.tupků, a to vedlo až k současné prosperitě, která asi v několika tisících letech nemá obdoby.
Častý názor buržoazie z 18. a 19.století, že jejich zaměstnancům stačí za odměnu zaplatit jen tolik, kolik si vynucuje jejich prosté přežití, případně podmínky u jejich nejtvrdší konkurence, se postupně transformoval v názor, že lidé dlouhodobě lépe pracují tehdy, když si po práci mohou dovolit se chovat jako plnohodnotné lidské bytosti.
..
..
Mnozí myslitelé i v antice odsuzovali otrokářství, ale jen do okamžiku, kdy by se to dotklo i jejich pohodlnosti.
Svoboda člověka byla pro mnohé osobnosti veliké téma, ale jim sloužící otroky při tom do toho nepočítali, protože by jim jejich zažitý svět přestal ekonomicky fungovat.
..
..
Otrokáři, některá bezohledná šlechta, a později i mnozí kapitalisté si všimli nároků podřízené třídy teprve v okamžiku, kdy je ta k tomu přinutila silou, ale takový hrubý systém vývoje by už dnes neměl mít ve společnosti místo.
Bílá šlechta v občanské válce v Rusku v letech 1917 -1923 neměla pro své obyvatelstvo dost lákavý návrh budoucnosti, a tak její rozumnější část raději zavčas emigrovala, včetně toho, že často přišla i do Prahy, a masarykovsky rozumného Československa.
Ruská bílá emigrace v Československu dostala ke zdejšímu životu prostor většinou jen do roku 1945, kdy si je často beze stop odvezla Rudá armáda.
Bílá emigrace v Československu se v Praze s oblibou v Praze v Praze v Bubenči, což nám dodnes připomínají názvy ulic a náměstí s ruským nádechem.
Vývoj života mnoha lidí a rodin ve dvacátém století nám také názorně ukazuje, proč by se člověk měl radovat z každého dne nebo roku mírového života, a neupínat přehnaně svoji snahu nebo plán do vzdálenějších let mlhavé budoucnosti.
Vývoj ve dvacátém století nám ukázal, proč je v našem zájmu podporovat demokracii, a v případě tak malého národa na takovém místě i včetně našeho členství v EU,a v NATO, protože lepší možnost si najít prostě nemůžeme.
Demokracie se ten systém, ze kterého může vývojově vyrůstat téměř každý člověk, na rozdíl od totalit, kde se to některým může podařit většinou jen dočasně, bez ohledu na to, zda je člověk na straně režimu, nebo proti režimu.
Demokracie je pro mnoho lidí fackovací panák, ale když si to spravedlivý člověk probere dopodrobna, lepší systém prostě nenajde..
Demokracie je ten stav, kterého si nemusíme při běžném způsobu života vůbec všimnout, což by se nám v nějaké totalitě asi moc dlouhodobě nepovedlo.
Demokracie může skončit i proto, že většina lidí si bude myslet, že je jistá.
Dlouhodobá demokracie je možná jen ve společnosti, kde většina lidí má takové podmínky k životu, že nemusí pociťovat potřebiu po převratné změně ve svém životě.
Naše demokracie může skončit i proto, že se nějací lidé někde na druhém konci světa mají hodně špatně, ale toto by nás mělo nenechávat v klidu i z důvodu našeho celosvět.ového lidského bratrství.
..
..
Demokracie je založena, mimo jiné, na tom, že i lidé, kteří se tam mají n.ejhůře, se mají tak dobře, aby nechtěli vyzkoušet něco v uvozovkách mnohem lepšího.
(( ...)) .
((… )).
| |
