"Jen      dvě      vteřiny     večera    ...

((   aneb      Památce   Z.   Navarové   )) 
 
 

Jen   dvě   vteřiny  vVečera

věnuji      tomuto      městu

((  …   sedumkrát      mávnu      pPerutí   )); 
 

Prohlédnu   stará   místa

zda      jsou      sSprávně

Poslechnu

jak      touha      po      tTichu

dunivě      zní

z   rockových   sSklepení

Vytuším      z      TZvýchklubů   ((   JsSouc=ichˇiˇ´ích  sSnad   oO   sStupeň   vVýš,   nNeboť   nNechybí   zZde   jJiž   cCudnost   )),       kde

vlci      koušou      řemen.

Postojím

ve   dvoře,

kde   ještě   dnes

dají   se   rozbít

  ústa

nejistým   krokem

v      prudkém

schodišti;   Ó   bývalí …  kumpáni,

piráti   nahořklých   nocí   …   -

-   kde      Je      vám      kKonec. 
 

Tvoje      tramvaj      změnila     ((   dočasně   ))    trasu;

Nezdržím      se   déle      Láska     

v      tomto      městě      pro      Mne     

zmizela  ((   Tak   leť   …   ));   pracujeme      ((   a   žijeme   )),      abychom  

vyjádřili      Slávu      Boha.

."