Ruská ruleta

Našel jsem v trávě revolver,
byl v něm jen jeden náboj.
Tak jsem ho k spánku přiložil,
zavřel oči a zmáčknul spoušť.
Kohoutek naprázdno cvaknul
a já si oddechnul,
snad ještě chvíli budu žít…

Tak zase běžím,
běžím závod se svým osudem
a stále je mi v patách
a nevím, jak mu utéci.

Už pár let nedělám nic jiného,
jen utíkám.
Dneska však mám revolver
a mohu zmáčknout spoušť.

Tak jak dlouho, jak dlouho budu žít?
Je osm děr v zásobníku,
jen v jedné je náboj
a s každým prázdným výstřelem jsem smrti blíž.

Smrt je mým osudem
a třetí den přijde vzkříšení…,
jen s každým vzkříšením mi zmizí kousek srdce.

Dnes už vím, že jednou přijde ten den,
kdy mne nevzkřísí…

Kolem mého hrobu budou chodit lidé
a nikdo vědět nebude, že tam ležím
a čekám, že někdo přijde
a aspoň kámen na hrob položí.
Ten kámen místo srdce použiji
a třeba mne to vzkřísí.

Budu ten kámen učit hřát
a budu ho učit tlouct,
já nové srdce z něho udělám,
naučím ho znát barvy duhy,
naučím ho zpěvu ptáků,
naučím ho kvést
a když mi ho někdo sebere?
Však kamenů je dost!
Já ještě chvíli budu žít…

Revolver i s tím jedním nábojem
jsem zpátky do trávy položil.

Čeká tam na vás…
Čeká, chcete-li…