|
|
 maxima gali (Občasný) - 26.1.2006 > sakra, gratulujem
to ja sklamanie mám ako všadeprítomný nutný doplnok...
klobúk dolu, až že je to aspoň z 80 percent pravda...
veľmi optimisticky ladené... síce scifi, ale pekné
| Body: 5
Doporučil
| | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
 ostrich (Občasný) - 7.2.2006 > Žen vyznávajících stoicismus jsem zatím moc nepoznal. Většinou je pod povrchem někdy i nepřiznávaná úzkost. V tomhle se mi ozval v mé mysli zaprášený dávný útěšný (berme, co je...) Epiktétos. Ale abych řekl pravdu k vážení: polární rozhodování je většinou klam, možností bývá nespočetně mnoho. To jen naše omezená dichotomická mysl a lineární existence potřebuje modelovací nuly a jedničky, jak to je ovšem doopravdy třeba s realitou elektronu, to už si představit nedokáže. Najít v přírodě děj tak jednoduchý, jako je vážení, pěkně bez dalších vlivů... marně pátrám v mysli.
Ale vždycky jsem si, ať už u Epiktéta nebo Buddhy, říkal, jestli to vypuzení zklamání z mysli není jen mezikrok. Nutný, nikoliv postačující.
Trochu mi dělalo potíže oddělit se od botanické dvoudomosti, pořád se mi objevovalo, že jsi třeba líska... Botanická asociace je totiž právě opačná, strom, který má "oba domy" najednou, je jednodomý. Slova jsou holt spletitá. Ale nakonec jsem to "vyvážil".
Myšlenkotvorný text.
| Body: 5
Doporučil
| | | <reagovat |
|
 Naty (Občasný,Redaktor) - 7.2.2006 > >osrtich Zajímavá poznámka, zasloužila by si obsáhlejší odpověď, ale jsem v časové tísni, tak jen stručně. Vážení je trochu zjednodušeně použité, stejně jako zvuková stránka výrazu dvoudomost (chápu, že tě to mátlo). Já si většinou předem promítnu škálu možností od nejhorší po nejlepší a to, jestli se dostaví zklamání, je pak na mém rozhodnutí. Nevím, jestli vytěsnění zklamání je mezikrok, já se spíš přikláním k tomu, vychutnat si zklamání, stejně, jako cokoli jiného, právě tak dlouho, jak mi to vyhovuje. Takže s tím stoicismem to asi u mě nebude tak kách. Realita elektronu mi v této souvislosti přijde zajímavá, ovšem ne že bych toho o ní moc věděla.
| | | | <reagovat |
|
ostrich (Občasný) - 7.2.2006 > To je právě ten stoicismus - nemůžeme příliš ovlivnit to, co na nás působí, ale můžeme ovlivnit to, JAK to na nás zapůsobí, můžeme ovlivnit sebe sama, svou reakci: smutek, zklamání, vztek... Obdivuji tě, pokud opravdu dokážeš potlačit bezprostřední reakci a rozhodnout se, zda budeš nebo nebudeš zklamaná a jak dlouho si to případné zklamání budeš vychutnávat. To je stoicismus v čisté podobě, Epiktétos by z tebe měl radost, jak sis na tenhle kulturou už dlouho putující mem sama přišla, je jedno, jak se to pojmenuje...
-----
S tím elektronem jsem to myslel tak, že normální člověk si právě umí představit jen "škálu", tj.čáru možností. Když jsou ty možnosti v kruhu (2 kritéria), je to horší, už to trochu "bolí", když jsou v kouli, ještě horší, a dál už to většinou vůbec názorně nezvládá (vícerozměrné stavové prostory prý "vidí" někteří matematici...no třeba to za pár stovek let všichni zvládnem :-).
Přitom realita je všechno jiné, než škála. Ale nedá se nic dělat, musíme si na tu čáru všechnu tu složitost promítnout (třeba přes "váhy" kritérií), "jinak v tom lítáme" a nevíme, kde vlastně jsme.
Na elektronu je to jen krystalicky vidět (částice/vlna)- on se totiž "zeškálovatět" prostě nedá. Nevejde se do škatulek. Umíme ho matematicky popsat - ale neumíme si ho představit tak, aby to tomu popisu odpovídalo. Takových případů je mnohem víc, ale tohle na mne udělalo kdysi dávno takový dojem, že to bezděčně používám jako metaforu, promiň...
-----
A s tím mezikrokem to je už asociace velmi volná, to jsem se nechal unést k vlastnímu hodnocení stoicismu, který někdy vede zjednodušeně řečeno k postoji "mně je jedno, co se kolem děje, protože mně je pořád dobře"...nirvána...proto je to mezikrok od bezprostřední činnosti k činnosti, jak bych to správně řekl... poučenější? moudřejší? No ona někdy může být v důsledcích i horší než ta bezprostřední, takže rezignuji na rychlé hledání výrazu, zavírám elektron do škatulky, snad mne pochopíš (a třeba na to napíšeš nějakou krystalickou básničku).
Vždyť říkám, podnětná básnička.
| | | | <reagovat |
|
|
