|
Procházející. Ulicemi ( i životem? ). Večerní přítmí se žlutým nádechem. Její pohled, zorničky rozšířené. Tehdy byly taky takové, tmavé a hluboké. Tehdy jeho ruce vedly rytmus jejích boků, když se v ní rozpínal. V jejím měkkém pevně objímajícím teple. Otřásla se chladem, urcitě je větší zima, než byla ráno. Lidi jsou schoulení a neteční, na silnici škraloupy ledu. Chybí sníh, co by zimě dodal tvář. Byla vlhká. Nemohla nebýt. Tělo jí vždycky reagovalo na myšlenky. Jeho pohled a jeho žádost. Jeho pohyby a jeho výraz, když přicházel.Chuť semene rozlitého v ústech, jazykem slíbané do poslední kapky. Neslaně hořké, teplé, mužské. Smích v její blízkosti, několik holek a jejich puberta. Vaše problémy mít. Tu noc s ním byla naposledy. Věděla to. Nořil se do ní a ona se s ním loučila. Tělo na tělo, nahá kůže, horkost, naléhavost. Chladná a tupá prázdnota. Slzy rozkoše a bezmoci. Nemilovaná.
|
|
|
