Friedrich Hölderlin: Sokrates a Alkibiades

„Proč tak nesmírně lneš, posvátný Sokrate,

k tomu jinochovi? což neznáš velikost?

Proč jen pohlíží na něj

s láskou, zbožňující, tvůj zrak?“

Ten, kdo přemýšlel hloub, miluje živoucí,

mládí svrchované pochopí, kdo zná svět,

a když blíží se konec,

krása těšívá mudrce.