Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Pátek 29.11.
Zina
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<Zpátky Noční můry 1 z kolekce Povídky, pohádky, úryvky z románu
Autor: Dorblin (Občasný) - publikováno 8.3.2003 (09:28:45)
Pokračování>

Román, vzešlý z mé zde již nedávno uvedené povídky, líčí putování výpravy skřetů (zabývám se dávnou minulostí tohoto, dnes již toliko zle nahlíženého národa) za záchranou pramene řeky, která jim zabezpečuje živobytí. Pokouším se nastínit atmosféru příběhu zastavením v místech, kdy hrdiny stíhají zlé sny, z nichž některé se vracejí do minulosti, některé se možná i mají vyplnit, ale všechny pak na dlouhou dobu zasejí neklid a strach do duší mých hrdinů.

 

Dêpidos dovyprávěl poučný příběh, ale nikdo ještě stále nespal. Teprve před půlnocí jsme znaveně usnuli. Hladina řeky se leskla svitem měsíce a stíny větví vytvářely strašidelné tvary.

 

Amar ležel vedle Ninrut a neklidně sebou škubal, těžce se převaloval a volal ze sna různá slova.

Viděl sebe sama, jak kráčí po cestě. Na stromech kol ní nerostly obvyklé plody, ale pečená kuřata a uzené ryby. Pečení divočáci běhali všude kolem něj, v potocích proudilo pivo a víno, kalichy květů nabízely opojné pálenky namísto sladké šťávy, potravy hmyzu.

Po chvíli přišel do města, ve kterém nalezl zotvírané dveře domů, v místnostech nezřel ale ani hosty, ani hostitele, přestože všude byly plně prostřené stoly. Začal tedy hodovat. Všude na balkónkách a na terasách domů viděl oknem skřety, kteří se nehýbali. Bylo mu divné, že všichni vypadali, jako by se mu smáli. Nechtěně mu na zem upadla uzená kančí kýta. Sehnul se a ucítil strašné křeče v břiše. Padl na zem a kol sebe spatřil pod stolem  mrtvé skřety, jak se mu smějí. Jídlo bylo otrávené…

 

Ikas se zase choulil spolu se stádem, vydávaje divné, až zvířecí zvuky. Trhal bolestně sebou a rval si nevědomky vlasy z hlavy.

Bezmocně sledoval, jak mu tonou zvířata ve vodě. Pokoušel se zachránil aspoň mládě, které se narodilo Bèũovi. Schoval jej pod svůj kabát z kůže.

Když na pohlédl malého Bèũa, zahřívaného vlastním teplem, spatřil, jak postupně mění svou podobu. Nakonec se stal krvelačnou caerfou a počal mu rozpárávat břicho. Vyrazil děsuplný výkřik…

 

Òr, se převaloval na lůžku s vytaseným mečem a s bojovným křikem jím šermoval zmateně kol sebe.

Patřil na sebe sama, jak se vydává kamsi do bezedných páchnoucích bažin. Mluvil se starcem, který měl na rameni žábu. Ten starý kmet mu radil, kde najde obrovského hada jménem Ỳs. Poté jel na velikém vodním pavoukovi  a dorazil k onomu hadovi. Tu ho ten pavouk shodil a odběhl na dlouhých, tenkých a ochlupených nohách zpět ke starci. Slyšel zdáli jeho smích a zvolání:

„Neujdeš svému osudu!“

Začal se topit v bažině a bojoval mečem s obrovským hadem, který ho obtočil svým dlouhým, slizkým tělem a táhl ho do hlubin nory u dna páchnoucího bahna…

 

Aikab sebou také zmítal, převaloval se, strhával si vlčí kůži, do níž byl zachumlán. Tu a tam po-divně zaskučel.

 Zdálo mu, že se dívá na úplňkový měsíc. Náhle se kolem něj počala stahovat jeho kůže z vlka. Postupně ho pohlcovala, prorůstala do jeho vlastní, hlava se mu pokryla srstí a namísto zubů si v puse nahmatal obrovské tesáky. Poté se i jeho nohy zahalily do vlčí kůže a nakonec se z něho stal obrovský, krvežíznivý vlk. Pozdvihl tlamu k měsíci a zavyl. Vrhl se na skřety, spící kol vyhaslého ohně, a začal zabíjet své druhy…

 

Dùpu málem shodila svého muže s lože. Trhala sebou ve spánku a křičela stále: „Ne!“

Zdálo se jí, že plave ve velké kádi plné husté, červené tekutiny. Tu jí začalo něco tlačit v břiše. Počala rodit. Ke svému zděšení spatřila vylézat z vlastního nitra odpornou broučí hlavu s obrovskými kusadly. Vzala netvora do náruče a s láskou matky nechala jej, ať se nakojí.

Tu přišel její muž Læcer a optal se jí:

„Co je to za příšeru?“

„To je naše dítě…“

Læcer ji však přerušil:

„Taková zrůda nemůže být mé dítě!“

A vytáhl meč a chtěl dítě zabít.

„Néééé!!!“ zvolala Dùpu.

„Ano! Ano!“ vykřikl její muž a probodl je oba…   

 

Sînde vykřikoval ze spaní slovo „poběhlice“. Vrtěl sebou a sekal do prázdna zubatou dýkou.

Probudil se uprostřed noci a jako omámený hleděl na to, jak se Amahem miluje s Aikabem, ukazuje na něj a říká:

„Běž na ryby, ať máme s milým co jíst, a najdi si pak nový domov!“

„Ty poběhlice! Chceš mě vyhnat a nadále se milovat s tímto ubožákem?!“

Tu Aikab vstal z lože, udeřil Sîndeho do břicha a vyhodil jej z lůžka, řka tato slova:

„Již se nevracej!!“

A opět ulehl na tělo Amahem, toužící po objetí mladého lovce…

 

   vysvětlivky:

 

   Dêpidos  - vypravěč příběhů zábavných i poučných a pěvec

  Amar, Ninrut - obtloustlý jedlík a jeho drobná žena, vynikající kuchařka

  Ikas - strážce stáda

  Òr - starší princ, vůdce výpravy

  Aikab - mladý lovec

  Dùpu - žena moudrého Læcera

  Sînde - dobromyslný rybář, stižen zatemněním mysli po požití jedovatých bobulí

   Bèũ - vzácné zvíře, možná samo převtělení nejvyššího

  

  Tolik první ukázka snů z kapitoly Noční můry



Poznámky k tomuto příspěvku
Felipe (Občasný) - 8.3.2003 > Dovoluji si jenom malou poznamku. Kdyz uz jsi pevne rozhodnuty dale pokracovat cestou mytologii (budsi) - rozhodne bys mel vyskrtat zbytecne archaismy.

Napriklad muzeme zacit pribeh vypravet takto:
"Slyste pribeh o casech, ktere uz davno minuly, o casech, ktere i starci znaji jen z vypraveni starcu..." Urcita patina casu nam tu vznika.

Kdyz ale zacneme takto:
"Nechat je vam dano poznati pribeh o casech jiz davno uplynulych, o casech, kterez i starci znaji jen z vypravovani starcu..," je toho trosku moc.

Proto by bylo velmi dobre (nech si poradit) odbourat vsechna ta zbytecna "jiz", "zreni" apod. Je mi jasny, ze prave na to jsi urcitym zpusobem hrdy, ale je to spatne. Prvni je prirozenost, na to se pak navesuji urcita cingrlatka pro efekt. Klidne to s Tebou rozeberu po mailu.

Tolik vytky. Kladu si vsimnou vsichni - predevsim kompozice. Ne, ze by scena s jednotlivymi snicimi byla buhvijak originalni, pouzil to kazdy druhy, ale s ohledem na Tvuj vek je to odvazny a uspesny pokus. Mas pomerne prekvapivy rozmach fantazie a - to je nedjulezitejsi! - schopnost drzet to pohromade, coz se spousta lidi uci dlouho a nikdy se to nenauci. Samozrejme je to jen kraticka vec a nema cenu psat na ni ody.

Zamysli se prosim i nad tim, co Ti vytykam.

Body: 5
<reagovat 
 Dorblin (Občasný) - 8.3.2003 > Filip Sklenar> 

Vím, nač narážíš, však již jsi mi v této věci i dříve psal. Ty archaismy mám už nějak v krvi, chápu, že to asi působí dost nestravitelně, ale už jsem to nějak nasákl do svého stylu. Asi do mně dost vidíš...

Tohle jsem psal již vlastně taky dost dávno, ale dost těžko se mi z celého eposu o více než 1 000 stránkách vybírá nějaký úsek, který by mohl být vytržen pro náhled do románu. Tady jsou jen ty útržky snů, vyznění v souvislostech děje předchozího a zejména následného je taky jiné.

Klidně mi ještě něco pošli mailem


<reagovat 
Prcek (Občasný) - 9.3.2003 > Tak tohle se mi tuze líbí jako ukázka něčeho rozsáhlejšího, docela by mne to zajímalo celé. Držím palce tobě i tvým hrdinům
Body: 5
<reagovat 
 Dorblin (Občasný) - 9.3.2003 > Prcek> Navštiv můj web, stránky věnované fantasy, je tam toho víc.
<reagovat 
Venuše (Občasný) - 10.3.2003 >

To aby nebyl Filip, vytýká, ale všimáš si, že i radí. Vypadá to, žes přes různé výhrady, co k tobě má, jsi ho asi zaujal. A nedivím se, je to barvité, v dnešní době úsporných SMS zpráv i docela milé zastavení, či dokonce krok proti neúprosnému toku času. Možná to mnohým právě chybí, na chvíli se klidně zastavit a snít si své sny, ve kterých ty zjevně nacházíš realizaci svých představ. Tak jsem zvědava, kolik hrůzy ještě naložíš svým poutníkům v té noci , kterou nám předkládáš. Držím palce tobě i jim

Nechať bohové veškeří okem jasnozřivě bdělým nad cestou jejich přetěžkou s bedlivostí neutuchající spočinou nejen noci oné truchlivé...(to mi Filip dá, že tě takhle navádím)


Body: 5
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
 
 
Zpátky   
0 0 0 1 (6) 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter