Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.11.
René
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
<zpátky SEN z kolekce Povídky
Autor: lada34 (Stálý) - publikováno 29.5.2013 (17:48:25)
další>

   Tma, jen a jen tma. Nahmatávám vlhkou a studenou zeď. Boty kloužou po kamenech porostlých mechem. Klopýtám znovu a znovu. Konečně spatřím slabý proužek světla. Sklepení je celé porostlé mechem a rostlinami. Pomalu stoupám po rozpadlém schodišti. S přibývajícím světlem rozpoznávám ve výklencích kamenné reliéfy se zvířecími motivy. Úzkými dveřmi vstupuji do dlouhé chodby. Po stranách na kamenných výstupcích hoří v nádobách olej. Podlaha je suchá a bez kamenů, ale stále postupuji velmi opatrně. Chodba končí několika schody a velkým otvorem, ze kterého vychází jasné světlo. Stojím v neuvěřitelně velké a nádherné svatyni s kopulovitou střechou. Všude je plno světla a tepla. Chvilku to trvá, než oči přivyknou na tak velký jas. Na stěnách jsou kamenné hlavy zvířat, převážně býků. Uprostřed svatyně stojí velký podstavec a na něm žena celá v bílém. Z rozepjatých rukou a hlavy jí vychází proud bílého světla, který mne naplňuje klidem a pohodou. Světlo stoupá k vrcholku kopule a vychází tudy ven. Stojím tak nekonečně dlouho a vychutnávám ten nádherný pocit. Kolem mne přibývají další lidé. Jsou většinou v bílém, ale mě si nijak zvlášť nevšímají. Pozorně si prohlížím ženu na podstavci. Má delší rozpuštěné světlé vlasy a na hlavě věneček ze zlata ve tvaru stočených větviček. Bílé šaty až na zem jsou přepásané zlatavou stuhou. Všichni stojí v klidu a pozorně sledují ženu na podstavci. Ta nyní sepnula ruce a světlo změnilo barvu na světlounce modrou. Náhle upažila. Prudký záblesk světla nás na několik vteřin oslnil. Světlo zmizelo a podstavec je prázdný. Lidé kolem mne padají na kolena a hluboce se sklánějí. Pro jistotu udělám to samé. V tom mne vezme za rameno zahalená postava. Ty nemusíš, sdělí mi stručně a chvatně odchází. Rozhlížím se kolem a jsem tu opět sám.

            Probudil jsem. Hodiny na stěně ukazovali půl jedné. Byla mi zima a tak jsem vstal a zavřel okno. Ve skle jsem si všiml odlesku, jako by někdo stál za mnou. Otočil jsem se a v tom jsem ji spatřil. Ta žena z mého snu tu stála a kynula mi rukou. Všiml jsem si, že šaty a vlasy jí vlají jak ve větru, ale okno bylo zavřené. Pokynula mi, abych jí následoval a pomalu šla ke dveřím. Natáhl jsem si kalhoty a svetr přes pyžamo a chvatně vykročil za ní.

         Prošla zavřenými dveřmi a já vyběhl ven. Stála před dveřmi a ukazovala směrem na druhou stranu ulice. Přešel jsem na druhý chodník. Byla tak asi tři metry ode mne, ukázala na zem ke svým nohám a rozplynula se. Na trávě v místě kam ukázala, ležela karta. Žaludské eso.

           Teprve teď jsem se doopravdy probudil. Hrozně pršelo a já tu stál polooblečený a promoklý, v ruce žaludské eso a nevím proč a nevím jak dlouho. Vrátil jsem se domů a převlékl se. Byly jedna hodina. Kartu jsem položil na stolek a přemýšlel, jestli jsem náměsíčný nebo duševně chorý. Znovu jsem usnul a probudil až ráno. Slunce svítilo a po nočním dešti ani památky. Nedalo mi to a znovu jsem se vydal na protější trávník. Ani mne nepřekvapilo, že jsem našel ještě jednu kartu. Tentokráte zelenou desítku. Uložil jsem jí k esu a šel dělat snídani.

          Asi dva dny po té jsem šel vynést odpadky. U kontejnerů stál vousatý stařík, tenkrát jsem si pomyslel, že bezdomovec. Byl takový zvláštní. Menší, plnovous, trochu jak Krakonoš, červené tváře a nos. Usmíval se na mne a tak jsem jej pozdravil. Pokynul hlavou a místo pozdravu jen řekl: „ Komu zdá se o lese, tomu karta štěstí přinese“. Otočil se a odešel. Vůbec jsem nechápal co tím myslí a jen tak pro sebe jsem uvažoval, o jeho duševním zdraví.

          Běh života a shon denních starostí, mne na dlouhou dobu natolik zaměstnával, že jsem na karty zapomněl. Jednou, tak někdy začátkem prosince, jsem při předvánočním úklidu na karty narazil.  Stejně nebyly k ničemu, myslel jsem si a tak jsem je vynesl spolu s dalšími věcmi. Několik dní na to, jsem na sídlišti opět potkal toho podivného staříka. Pozdravil jsem. Tentokrát se neusmíval a spíš smutně řekl: „ Šanci jsi měl a velikou, že jsi ji nevyužil, je tvoje volba, “ pokrčil rameny a pokračoval loudavou chůzí naší ulicí. Nechápal jsem vůbec, o čem mluví. Dnes po letech si myslím, že o kartách něco věděl a možná kdybych si karty lépe prohlédl, nebo se ho zeptal hned při prvním setkání, věděl bych dnes více. Těch kdyby je hrozně moc a kdo ví, co mi vlastně ten stařík chtěl říci. Nebo to prostě byla jen náhoda, ale hrozně podivná.

         

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Mima (Občasný) - 30.5.2013 >

....já našla včera na chodníku malé srdíčko z matného bílého skla, taky u kontejneru, hned vedle budovy, kam jsem se právě chystala poptat se po zaměstnání....Nebyl ale čas návštěv..., a nebyl to sen....Dějí se někdy divné věci ve snu i ve skutečnosti, a jeden nikdy neví, co je co....., Náhoda nebo znamení....., život je tak zajímavější, a záhad není nikdy dost...

...Třetí věta od konce je nějak "neuzavřená". Jinak je povídka napsaná formou úspornou a přitom velmi poutavě, už to není jen "nezaujatý" popis události, která se stala někomu jinému, prostě příběh autenticky působivý, text se pohybuje ve vlnách a vlnkách, střídá se čas přítomný s minulým v rámci prvního dlouhého odstavce, pěkně se to čte.... 


Body: 5
<reagovat 
mystikus (Občasný) - 29.5.2013 > já dnes našel na chodníku povalovat kartu srdcového krále a to už není sen... to je chodník...
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 29.5.2013 > mystikus> Tohle se ale pravdu stalo.
<reagovat 
 mystikus (Občasný) - 30.5.2013 > lada34> jasnačka (vždyť to také nerozporuji)
<reagovat 
František Vyrut (Stálý) - 30.5.2013 > zajímavé, zaujaly mě popisy v první části, teď čtu ještě Babela a včera v jedný povídce jsem narazil na pohled na obrazy v sálech, na nichž tancují a hovoří postavy, říkám to v nejasný souvislosti, chtělo by si to přečíst kvůli přesnosti, povídky Maceška a Cesta, zdraví Franta
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 30.5.2013 > František Vyrut> Děkuji moc. Já jsem před lety hledal o co jde a našel jsem nějaký kult bohyně země, je to v době před Kristem.
<reagovat 
Marten (Občasný) - 1.6.2013 > Velmi zvláštní. Také jsem o kuĺtu bohyně země něco četl.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 1.6.2013 > Marten> Děkuji moc.
<reagovat 
vilma999 (Občasný) - 1.6.2013 > Hodně zvláštní příběh.
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 lada34 (Stálý) - 1.6.2013 > vilma999> Díky moc.
<reagovat 
čtenář Marta - 4.6.2013 > Souhlasím s Mimou. Dobré.
<reagovat 
sadaf (Občasný) - 4.6.2013 > No řeknu ti ( a už jsem ti myslím několikrát i psal ), dějí se věci, jež člověk nepochopí...Vyprávěl mi onehdy kamarád, chodíval svého času kousek od místa kde bydlel, na takové tajemné místo v lese, kde ( dle jeho slov ) vyzařovala ze stromů podivná energie. Jednoho dne tam nalezl kus staré, ze stromu odlouplé kůry, vzal si jí domů a postavil vedle starých, několik let nejdoucích hodin. A když si večer v kuchyni připravoval večeři, zaslech z pokoje tikot oněch starých hodin. Také zaháda...
Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + jedna ? 

  
  Napsat autorovi (Stálý)  
 
 
zpátky   
0 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 (34) 35 36 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 89 90 91 92 94 95 96 98 100 101 102 104 105 106
107 109
   další
 

 


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter