Dvě sovy, každá jinak houká

Jedna hnízdo stele a druhá

V každém pařátu tvora

Jen sedne už zas křídla tlesknou

a dole, vše nesežrané začíná klíčit

a ještě níž,

kapky kamením protékají do potoků

a dole, tam úplně dole, kde mají hory nohy

Tam dědové přebývají

Není bezpečí bez hadů

Není noc bez sovy

A hory někdy udělají krok

Ráno slunce zavře sovám oči a všechno spěchá,

rozletí se a zpívá, až se zdá, že hory stojí,

že dědové nejsou

že duše odešla a nemá kdo vidět a rozmlouvat

tolik je toho kolem a děje se to, nepostojí

až zas sova otevře oči