„O nejbohatším
muži světa... -IV.
Jellymann G. se
doÄŤetl v „seriozním“ tisku o (( toho ÄŤasu ))
nejbohatším muĹľi svÄ›ta, pocházejícím
z vrstev téměř nuzáckých; onen muĹľ, Japonec,
majitel realit v oblasti Tokia, snad vĹŻbec nevycházel ze
svého pokoje (( -„kanceláĹ™e“, v jednom z vyšších
pater jedné z nejvyšších zdejších budov)) ,
který byl navíc úplnÄ› bez nábytku (( a
se“zastĹ™enými“ ÄŤástmi stÄ›n ze
zvukotÄ›sného skla; neexistoval svÄ›dek ovšem, který
by mohl Ĺ™íci, Ĺľe by ten muĹľ ty sklenÄ›né
tabule byť jen na okamžik někdy rozestřel, aby tak mohl
pohlédnout dolĹŻ, do mÄ›sta, kterého znaÄŤná
ÄŤást mu vlastnÄ› patĹ™ila)); . -Téměř celou
podlahu mÄ›l pokrytou plánem mÄ›sta a blízkého
okolí, návrhy výstaveb, studiemi s prognózou
dalšího rozvoje, demografickými, klimatickými i
politologickými studiemi, i studiemi o „postavení“
Japonska v nejrĹŻznÄ›jších oblastech v rámci regionu,
tehdejšího takzv. „západu“, i celého svÄ›ta,
...; -atp., atp.
Netelefonoval,
nefaxoval (( malé poÄŤítaÄŤe v této jeho
dobÄ› ještÄ› nebyly )); pomocí svých sekretářů
vydával vydával pĹ™íkazy, co kde koupit, co kde
prodat, a co se snaĹľit udrĹľet.
Pil jen ÄŤirou
vodu, i jedl velmi stĹ™ídmÄ›; jen obÄŤas -v intervalech
zdánlivÄ› nahodilých- dopĹ™ál si
nÄ›kolikanásobnou porci rýĹľe, a relativnÄ› vÄ›tší
mnoĹľství skopového, ÄŤi tuÄŤnÄ›jší
ryby; -to pak nechával si donést i rĹŻznÄ› veliký
pohárek -ÄŤi spíše kalíšek- silné,
neĹ™edÄ›né koĹ™alky.
Manželku a děti
neměl, a jeho rodiče zemřeli ještě v době, kdy byl relativně
mlád; - i tak je ale, pĹ™edtím, od své
plnoletosti vídal jen zĹ™ídka.
VeÄŤer uléhával
spoĹ™ádanÄ› na neohebnou, tvrdou podloĹľku na podlaze,
kryt jen lehkým pĹ™ehozem, a s maliÄŤkým polštáĹ™kem
pod hlavou; -konával to, i bez jakéhokoliv ÄŤasoměřiÄŤe
umÄ›lého, prakticky pĹ™esnÄ› v tutéĹľ dobu; -
podobnÄ› téměř pĹ™esnÄ› tak se i ráno probouzel.
Přesto svůj
statut jen tak tak udrĹľel.
Obsahy jeho snĹŻ
pak Jellymann G., poté, co ověřil si nÄ›která
fakta z toho ÄŤlánku, po nÄ›jakou dobu bedlivÄ› zkoumal.
.„