Pomalu stéká po tváři,

déšť tišící stýskání,

po vůni dechu,

kterou si v sobě nesu

od posledního setkání

s šumem lesa a cesty polem

a dlaní tvých,

jež hladily

i ticha hlasů v našich očích,

co tolik řekly,

ač mlčely.